Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Poľana: nejzachovalejší slovenská sopka

  23:16aktualizováno  23:16
Málo navštěvované pohoří Poľana, které se rozkládá přímo v srdci Slovenska, patří spolu s rumunským pohořím Calimani k nejzachovalejším sopečným masívům v celém karpatském oblouku. Co vás tu čeká? Nádherné, hluboké a souvislé lesy. A v neposlední řadě božský klid - spíše než člověka tu potkáte medvěda...
Hrochoťská dolina v místě někdejší sopečné kaldery

Hrochoťská dolina v místě někdejší sopečné kaldery | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

Geometrický střed Slovenska

Pohoří Poľana leží na středním Slovensku východně od Zvolena a Banské Bystrice. Na jihu a západě je ohraničena hustě osídlenou Zvolenskou kotlinou, na severu údolím Hronu a na východě plynule přechází do Slovenského rudohoří.

Poľana patří ke středně vysokým slovenským pohořím. Její hřebenové partie převyšují okolní sníženiny až o 1000 m. Nejvyšší bod Poľana (nebo taky Zadná Poľana) dosahuje 1458 m.

K dalším významným vrcholům patří Predná Poľana (1367 m), Strunga (1324 m), Ľubietovská Bukovina (1194 m) a stolovitý Lubietovský Vepor (1277), jehož severní skalnatá kóta se nazývá Hrb (1255 m). Tento vrchol bývá podle některých údajů považován za geometrický střed (těžiště) Slovenska.

Vulkanická minulost

Podíváte-li se do mapy, zjistíte, že pohoří Poľana má - na rozdíl od jiných převážně pásmovitých slovenských hor - téměř pravidelný kruhový půdorys. Jev neobvyklý, ale naprosto logický!


Poľana z Hrbu

Poľana totiž představuje terénní zbytek obrovské sopky o průměru zhruba 30 km. Dokonce je částečně zachován i mohutný kráter neboli kaldera. Jeho hranovou linii vytyčuje hřeben nejvyšších vrcholů, který se obloukovitě stáčí do tvaru uzavírající se podkovy.

Původně uzavřená kaldera byla v minulosti na západní straně vlivem eroze potoku Hučava proražena a dno bývalého sopečného kráteru dnes funguje jako rozvětvený uzávěr Hrochoťské doliny.

V dobách vulkanické činnosti v mladších třetihorách představovala Poľana typický stratovulkán – tedy sopku podobnou například Etně nebo Vesuvu. Podloží celého masívu je proto tvořeno střídajícími se vrstvami utuhlých láv (andezity) a původně sypkých sopečných vyvrženin (andezitové tufy). Škoda, že Poľana je v podstatě celá porostlá lesy, takže sopečný původ pohoří není v terénu moc vidět.

JAK SE SEM DOSTAT

Pohoří Poľana je z Česka mnohem hůře dostupné, než většina oblíbených pohoří v severní části Slovenska. Je třeba se dopravit do Banské Bystrice nebo Zvolena, kam jezdí méně spojů.

K nástupu do pohoří ze severu lze použít železniční trať Banská Bystrica – Margecany, z jihu trať Zvolen – Lučenec. Jako východiska jsou vhodné rovněž některé obce, kam jezdí autobusové linky z Banské Bystrice, Zvolena nebo Detvy – například Ľubietová, Hrochoť, Očová nebo Hriňová.

V lesích potkáte spíše medvěda

Poľana je velmi zachovalou a klidnou oblastí. V podstatě jde o jeden obrovský lesní komplex, který je rájem slovenských myslivců. Žije zde hojně medvěd, rys a množství vysoké zvěře. Pro své přírodovědné a krajinářské hodnoty byla centrální část Poľany vyhlášena za chráněnou krajinnou oblast.

Putování po Poľaně nadchne především milovníky klidu a ticha. Turistických atrakcí většinou moc k vidění není, většinou se šlape pod příkrovem lesa bez výhledů do krajiny. Potkat se s divokou zvěří je mnohdy pravděpodobnější než setkání s člověkem.

Túry bývají dlouhé, bez možnosti předčasného návratu. V celé oblasti fungují pouze dvě turistické chaty – Chata pod Hrbom a Chata pod Poľanou, které v minulosti sloužily jako rekreační podnikové objekty.

Pokladnice lidového umění

Poľana je vedle Kriváně a Královy hoľe nejopěvovanější slovenskou horou. Na jižním a západním úpatí horského masívu se rozkládá kraj zvaný Podpoľanie - jeden z nejsvéráznějších etnografických regionů v Karpatech. Je proslulý živým folklórem a překrásnou krajinou s roztroušenými a vesměs ještě obydlenými usedlostmi, které se tu nazývají lazy.

Vyhlášené jsou temperamentní podpoľanské písně a tance, nádherné kroje ale především hudební virtuozita místních lidových muzikantů, jejichž umění se dědí z generace na generaci.

Centrem regionu Podpoľanie je město Detva, kde se každoročně konají druhý červencový víkend proslulé folklórní slavnosti.


Melichova skala nad Detvou

Nezapomeňte navštívit

BÁTOVSKÝ BALVAN: ohromný andezitový blok vedle lesní silnice na dně Hrochoťské doliny, který je dokladem zvětrávacích a svahových procesů v okolní oblasti.

DETVA: Centrum národopisného regionu Podpoľanie, místo konání proslulých folklórních slavností (druhý červencový víkend). Dnes převážně panelákové město, bezprostřední okolí má však zachovalý venkovský charakter s charakteristickým rozptýleným osídlením. Za návštěvu stojí místní hřbitov (cintorín) s dřevěnými, vyřezávanými kříži.

HRB: Severní skalnatý vrchol masívu Ľubietovský vepor (1277), který má charakter stolové hory. Název "vepor" je odvozen od českého slova "vepř" – z dálky má kopec připomínat ležící prasátko. Ze skalní hrany Hrbu nádherný výhled. Na úpatí turistická Chata pod Hrbom.

HROCHOŤSKÁ DOLINA: Nejdelší a nejznámější dolina v pohoří, která vznikla rozrušením někdejší vulkanické kaldery. Dolina je převážně zalesněna, dnem vede asfaltová lesní cesta. Krajinářsky nejzajímavější je rozvětvený uzávěr doliny v okolí bývalé osady Kyslinky, který je obklopen věncem zalesněných nejvyšších vrcholů Poľany.

JÁNOŠÍKOVA SKÁLA: Impozantní skalisko nad Hrochoťskou dolinou vytvořené zvětráváním andezitových tufů. Chráněný přírodní výtvor. K úpatí skaliska vede neznačená odbočka. K lokalitě se váží lidové pověsti o Jánošíkovi.

KALAMÁRKA: Andezitová skalní stěna výrazně vyčnívající nad severním okrajem Detvy. Působivá krajinná dominanta, vyhledávaný a oblíbený horolezecký terén.

MELICHOVA SKALA: Osamoceně stojící andezitový skalní suk ve tvaru věže či kyje. Výrazná krajinná dominanta, vyhledávaný a oblíbený horolezecký terén.
Poľana (1458 m): Nejvyšší bod pohoří, který je bohužel zarostlý a neposkytuje žádný výhled. Vede na něj odbočka z červeně značené hřebenové magistrály.

VODOPÁD BYSTRÉ: Překrásný vodopád na puklinami pravidelně členěné andezitové skalní stěně. Průchod po zelené turistické značce je zabezpečen umělými pomůckami.

 

Autoři:




Nejčtenější

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Cyklovznášedlo Hydrofoiler XE-1 od novozélandské společnosti Manta5
Elektrokolo pro jízdu na vodě. Novozélanďani uvádí do předprodeje bombu

Novozélandská značka Manta5 vyvinula a začne brzy prodávat Hydrofoiler XE-1, speciální vodní e-kolo z karbonu, které využívá kombinaci technologií kluzáku či...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Další z rubriky

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.