Když egyptského kněze, který celý život věrně sloužil svému faraonovi, ukládali okolo roku 1500 před naším letopočtem k věčnému spánku v oblasti Horního Egypta, asi by jen těžko uvěřil tomu, že jeho ostatky nakonec spočinou zhruba 20 kilometrů od západočeského Chebu. Historie bývá zkrátka občas spletitá.
Dnes je knězova rakev společně s dalšími cennými artefakty součástí rozsáhlých sbírek na kynžvartském zámku a návštěvníci ji mohou vidět na druhém prohlídkovém okruhu.
„Rakev je 3 500 let stará a je v ní uložena mumie kněze Kena Amona. Víme o něm, že byl strážcem pokladu faraona Amenhotepa II., takže šlo o muže velice významného postavení. Z tomografu a rentgenu dokonce víme, že se dožil věku mezi sedmdesáti a osmdesáti lety a neměl žádnou stařeckou chorobu,“ popisuje Štefan Brštiak ze zámku Kynžvart.
Poklady hradů a zámkůSERIÁL  |
Vedle Kena Amona je na zámku uložen ještě jeden starý Egypťan. „Druhá mumie je rovněž mumie kněze, který se jmenoval Pentahutesres. Z historického hlediska je o něco méně významná. Zaprvé je mladší, její stáří se odhaduje zhruba na 2 500 let, a navíc Pentahutesres měl nižší společenské postavení. Šlo o nižšího kněze, který zemřel mezi třiceti a čtyřiceti lety. Víme o něm například, že měl chrup v perfektním stavu,“ vysvětluje Brštiak.
Nádoba na orgány
V egyptské sbírce zámku nejde zdaleka o jediné dva vzácné starověké exempláře. Její součástí je okolo šedesáti drobnějších staroegyptských předmětů včetně egyptských idolů, podhlavníku, který se vkládal mumii do rakve, ale také kanopy, do níž staří Egypťané ukládali orgány z mumifikovaných těl. Sbírka je díky své kvalitě a rozsahu považovaná za třetí nejcennější egyptskou v Česku.
Jak vlastně zmíněné exponáty na západočeský zámek doputovaly? Nejde o válečnou trofej ani o neukojitelnou vášeň prvních amatérských archeologů. Odpověď musíme hledat ve složité diplomatické situaci devatenáctého století.
Egyptský vojevůdce Muhammad Ali se díky svým schopnostem vypracoval až do funkce paši. Dlouho se mu dařilo nejen držet pořádek v zemích, které spravoval, ale i dobré vztahy s evropskými panovníky. Pak ale udělal chybu – v roce 1821 zaútočil na Řecko a vztahy s Evropou začaly chladnout. Musel vymyslet způsob, jak přátelství obnovit.
„Muhammad Ali potřeboval politické spojence v Evropě, a proto se je snažil získat i prostřednictvím diplomatických darů. Mumie byly darem pro knížete Metternicha,“ popisuje Brštiak.
Logická úvaha. Rakouský státní kancléř patřil v té době mezi nejvlivnější politické postavy Evropy. Výrazně se také zapsal i do historie kynžvartského zámku. Barokní objekt, jejž Metternich zdědil po předcích, kteří panství získali po bitvě na Bílé hoře, v devatenáctém století stěží vyhovoval nárokům moderního šlechtice. Metternich proto nechal zámek přebudovat do podoby vídeňského klasicismu. Kvůli přestavbě si ale musel půjčit značný obnos od bankéře Salomona Rothschilda.
Šikovná půjčka
Celých 900 tisíc zlatých Metternich získal s výhodným pětiprocentním úrokem s dvanáctiletou splatností.
„Půjčka se bankéři vyplatila – o šest dní později dostalo všech pět bratří Rothschildů dědičný titul rakouských svobodných pánů,“ píše se na stránkách zámku Kynžvart.
Za Metternichovy vlády se zámek dočkal také okamžiku své největší slávy a trvale se zapsal do evropských dějin. V roce 1840 zde totiž proběhl na Metternichovo přání kongres, který dostal k jednacímu stolu znesvářené evropské země. Letos byl díky kongresu zámek zařazen na prestižní seznam European Heritage Label pro památky, jež přispěly ke sjednocení Evropy.
