Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pohřeb černého dealera

  12:41aktualizováno  12:41
Náměstí Louise Armstronga poblíž Francouzské čtvrti v New Orleans zelo prázdnotou. Rozložitý černoch v kárované vestě a nevábně vyhlížejícím kulichu vypadal, že jej lednové ranní sluníčko zrovna přivedlo v parku k životu. Naléhavě zamával volnou rukou, svíraje druhou neforemný kufřík, a kolébavým krokem započal přibližovací manévr.

Rozpačitě na sebe s Danem pohlédneme. Drobné nemáme. Váháme, zda raději nezmizet. Místo toho ale jen tupě zíráme bronzové podobizně krále jazzu - božskému Louisovi do očí. Téměř nesrozumitelným dialektem předměstských čtvrtí nás potomek mississippských otroků vzápětí osloví: „Nic nechci. Mám pro vás typ – teda jestli bude zájem.“ Napětí opadá. Zdá se, že to s námi myslí dobře. Hlubokou nosovkou prozrazuje své jméno Arby a vysvětluje, že o pár bloků dále pohřbívají přítele. „Prodával drogy. A před dvěma dny ho někdo zastřelil.“ Drogy však nebyly pojítkem přátelství obou Afroameričanů, nýbrž trombón, na nějž dealer dříve hrával, a který Arby ukrýval v dřevěném obalu.

Hlavou mi problesknou útržky filmu Andělské srdce, kde Mickey Rourke coby privátní očko prchá davem tancujících černochů, kteří v transu vyprovázejí zemřelého bratra na poslední cestu. Arby zavadí pohledem o fotoaparát a na odchodu dodá: „mělo by tam být bezpečno.“ „Taky by nemuselo?“, vyhrknu. „Když narazíš na špatný lidi…,“ nechá Arby viset ve vzduchu zlověstnou odpověď.

Na roh ulice St. Philip a Robertson turisté často nechodí. Zchátralé vybledlé domky jsou neklamnou známkou černošského ghetta. Žlutá tabule na dveřích místní školy zakazuje žákům nosit do budovy střelné zbraně. Snažíme se splynout s okolím a nevyčnívat. Zvědavé pohledy posedávajících černochů výmluvně říkají, že marně. Nikdo však neobtěžuje. Volíme okliku a vyhýbáme se tak místům s nudícími se výrostky, z nichž máme skutečně respekt. Šňůry natažené přes ulici s vyvěšenými barevnými praporky dávají tušit, že jdeme správně. Pohřební dům je až na samém konci. Nad hlavou hučí vozy svištící dálnicí, která zde protíná prostor na mohutných patnáctimetrových betonových pilířích.

Jsou zde tak dvě stovky lidí a příchozích neustále přibývá. Je deset ráno a my s napětím čekáme, co se bude dít. Jsme v samém jádru černé komunity. Dva zaparkované policejní vozy pro nás v tu chvíli znamenají synonymum bezpečí. Obavy jsou plané. Nikdo nám nevěnuje pozornost. Je deset ráno a my zde vystojíme další dvě hodiny. Lidé vypadají dobře naloženi. Rozmáchlá objetí dobře vystihují černošský naturel. S houstnoucím davem se objevují první hudební nástroje. Vedle trubek jsou vidět trombóny a dva mohutné heligony. Sem tam zazní smutný tón blues, ale brzy zhasne v tušení, že ještě nepřišel čas.

V půl dvanácté přijíždějí čtyři policejní motocykly. Jeden z černých jezdců odkládá brýle a dav přehlíží kamenným pohledem. Přistupuje k němu fešná dívka, cosi zašeptá a pak jej ovine dlouhými pažemi. Policistova tvář měkne a plní se slzami.

Cosi se začíná dít… Lehký jazz improvizujících hudebníků se rozeběhne řadami přihlížejících. Tóny sílí a s nimi i tanec. Nad pohupující těla vylétnou dlouhé naleštěné páky trombónů. Sóla trubek berou dech. Opouštímé dočasné útočiště, obcházíme blok domů, díky čemuž máme čelo smutečního průvodu před sebou. Eskorta policejních harleyů vyjíždí zablokovat boční ulice. Výbuch nadšení poutá naší pozornost. Tlačenici rozráží pohřební kočár tažený dvěma bělouši. Pak, zcela nečekaně, vyráží vpřed i bílá rakev. Svou nedlouhou pouť ke kočáru protancuje mrtvý dealer na rukou desítek zelektrizovaných přátel… Slzy a smích ženou vařící se dav proti nám. Kočár uhybá ostře doleva a mizí ve spleti ulic. Dlouhý ohon lidí jej následuje. Stojíme bez hnutí a nasloucháme tichým nářkům odeznívajícího blues. Dále nejdeme. Pomalu se vracíme do známé civilizace - duchem stále tam, kde právě černí bratři pohřbili černého bratra…

Více o Spojených státech najdete na autorových soukromých stránkách:

Na roh ulice St. Philip a Robertson turisté nechodí.

Z některých příchozích šel strach.

Objetí.

Trumpetista.

Smutek s cigaretou.

Trombón.

Dealer v pohybu.

Tanec.

Důstojné rozloučení.

Autor:




Nejčtenější

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
PŘÍMÝ PŘENOS: Originální procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V rámci seriálu Cesty kulturní krajinou míříme do krajiny okolo Slavkova u Brna. Projdeme se pěšky a popojedeme kočárem taženým koňmi s hosty, kterým na tomto...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Další z rubriky

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Celý svět i Peruánci tradičně spojují "objevení" skalního města Machu Picchu se...
Panika mezi cestovateli: Povolení na Machu Picchu budou do Vánoc pryč

Pokud plánujete cestu na Machu Picchu cestou Inků, zarezervujte si ihned povolení. Letos se totiž vydávají o tři měsíce dřív než obvykle a předpokládá se, že...  celý článek

Japonští turisté před bazilikou Sacré-Couer
Čekají Paříž z filmů a realita je šokem. Japonci z toho i zvracejí

Paříž, město lásky a světel, je především díky filmům a seriálům známá jako jedno z nejromantičtějších míst na světě. Ovšem pro některé turisty je realita tak...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.