Lesy nejsou zasaženy imisemi, a tak kdo si vyjde na procházku do lesa, vrátí se s plným košíkem hub, jahod, brusinek a jiných lesních plodů. Rybář, který se vypraví k řece nebo jezeru, získá bohatý úlovek a v horských potocích a říčkách je voda tak čistá, že se dá pít. To vše je Norsko.
Avšak ještě dříve, než se turista nechá okouzlit panenským prostředím a hlubokými zářezy vodní plochy do pevniny, neměl byl pominout ani město Bergen, druhé největší město v Norsku, které je jakousi vstupní branou k fjordům. Město založil norský král Olav Kyrre již kolem roku 1070. Až do začátku minulého století byl Bergen hlavním městem Norska. Město postavené převážně z dřevěných domů však bylo mnohokráte na pokraji zkázy.
Několikrát vyhořelo a za druhé světové války bylo bombardováním silně poškozeno. Proto kromě pevnosti Bergehus a královské rezidence mnoho z původní zástavby nezbylo. Pouze na nábřeží se zachovaly původní dřevěné hanzovní domy se starou částí měst, které připomínají dřívější význam a bohatství města a tvoří jeho barevnou kulisu. Nyní jsou zde obchody s uměleckými předměty a v některých jsou shromážděny archeologické nálezy.
Kousek odtud lze vyjet lanovkou na horu Floien, odkud při jasném počasí je krátký pohled na město a jeho okolí. Návštěvníkovi, který se chce v městě zdržet déle, se vyplatí zakoupit si takzvanou Bergen-card, která umožní využívat zdarma městskou dopravu i lanovku a poskytuje slevy při návštěvách muzeí a zejména zajímavého akvária. Z města pak turisté vyjíždějí na prohlídku fjordů a za krásami přírody.
Avšak ještě dříve, než se turista nechá okouzlit panenským prostředím a hlubokými zářezy vodní plochy do pevniny, neměl byl pominout ani město Bergen, druhé největší město v Norsku, které je jakousi vstupní branou k fjordům. Město založil norský král Olav Kyrre již kolem roku 1070. Až do začátku minulého století byl Bergen hlavním městem Norska. Město postavené převážně z dřevěných domů však bylo mnohokráte na pokraji zkázy.
Několikrát vyhořelo a za druhé světové války bylo bombardováním silně poškozeno. Proto kromě pevnosti Bergehus a královské rezidence mnoho z původní zástavby nezbylo. Pouze na nábřeží se zachovaly původní dřevěné hanzovní domy se starou částí měst, které připomínají dřívější význam a bohatství města a tvoří jeho barevnou kulisu. Nyní jsou zde obchody s uměleckými předměty a v některých jsou shromážděny archeologické nálezy.
Kousek odtud lze vyjet lanovkou na horu Floien, odkud při jasném počasí je krátký pohled na město a jeho okolí. Návštěvníkovi, který se chce v městě zdržet déle, se vyplatí zakoupit si takzvanou Bergen-card, která umožní využívat zdarma městskou dopravu i lanovku a poskytuje slevy při návštěvách muzeí a zejména zajímavého akvária. Z města pak turisté vyjíždějí na prohlídku fjordů a za krásami přírody.
Abychom si vůbec mohli představit rozlohu a délku norských fjordů, je nutné srovnat délku západního norského pobřeží, která činí vzdušnou čarou 2700 kilometrů, s jeho skutečnou délkou. To v důsledku dlouhých zářezů do pevniny vytvořených četnými fjordy dosahuje více než 21 000 kilometrů.
Fjordy vznikly působením ledovců, které pokrývaly v době ledové celé Norsko a pronikly až do střední Evropy. Postupně pak, jak odtávaly, vytvářely četná jezera. V Norsku pak pod jejich váhou, zejména také v důsledku eroze, vznikla dlouhá, klikatá a rozvětvená údolí, která byla po ustoupení ledovců zalita mořem. Došlo tak ke střetu země a moře, což přispělo ke vzniku působivé krajiny.
Nejdelší fjordy dosahují délky až 250 kilometrů a nejhlubší Sognesfjorde je hluboký 1220 metrů. Na rozdíl od údolí a koryt vytvořených řekami, které mají podobu "V", mají údolí vytvořená působením ledovců tvar "U". Krása fjordů je pak ještě umocněna vysokými, většinou zasněženými horami, které se tyčí nad nimi.
Nejkrásnějším fjordem je Geirangerfjorde, který tvoří šestnáctikilometrovou poslední větev Sunnyfjordu. Jeho půvab je znásoben jednak okolními horami, ale zejména četnými vodopády, z nichž nejznámější je vodopád Sju Sostre (Sedm sester). Fjord lze obdivovat jednak z vyhlídkové lodi, která jím pravidelně projíždí, jednak z panoramatické, takzvané Orlí cesty, která se klikatí ze sedla horského průsmyku hluboko do údolí a z níž lze zhlédnout řadu mohutných vodopádů.
JAK SE TAM DOSTAT:
Pozemní cesta do Norska je poměrně dlouhá a není jednoduchá, protože se musí z Německa do Dánska a případně i do Švédska přejíždět moře četnými trajekty. Cestu však dnes usnadňuje nový most z ostrova Sjaelland, na němž leží Kodaň, na ostrov Fyn, čímž se Dánsko propojilo se evropským kontinentem. Pro automobilistu je dnes nejvýhodnější cesta přes Německo na Neumunster, Flensburg, Odensee, Kodaň, do Helsingoru pak trajektem přes Německo do Rostocku, pak trajektem do Gedseru a směr Kodaň. Kdo cestuje letadlem, má situaci jednodušší. Do Osla létá přímá linka z Prahy.
CENY:
Také cestování v Norsku je pro řadového turistu spojeno s vyššími náklady, protože cena benzinu je zde na naše poměry vysoká. Benzin vyjde nejméně na 35 korun a cestou na sever jeho cena stále roste. Rovněž ceny veřejné dopravy jsou poměrně vysoké, i když lze využít různých slev. Proto pro řadového turistu je zřejmě levnější a snazší použít služeb některé cestovní kanceláře, která podniká zájezdy do severských zemí.
Nehledá-li turista ubytování v drahých hotelech, najde zde řadu dalších ubytovacích možností od levných hostelů (vadrerhjem), až po kempy vybavené chatičkami, karavany připravenými k bydlení, nebo tábořiště pro stany, které si turisté vezou s sebou. Jedno však mají všechna ubytovací místa společné: všude je čisto a jejich vybavení je na vysoké úrovni. Jsou zde čisté toalety, sprchy, kuchyňky s bohatou výbavou pro vaření, prádelny s pračkami, půjčovny sportovního nářadí apod. Výhodné je také zakoupení takzvaného Fjord Pass, který stojí 75 norských korun a platí pro dva dospělé a dítě. Na tento průkaz lze získat podstatné slevy pro ubytování. Bližší informace sdělí v každém městě informační turistická kancelář.
Fjordy vznikly působením ledovců, které pokrývaly v době ledové celé Norsko a pronikly až do střední Evropy. Postupně pak, jak odtávaly, vytvářely četná jezera. V Norsku pak pod jejich váhou, zejména také v důsledku eroze, vznikla dlouhá, klikatá a rozvětvená údolí, která byla po ustoupení ledovců zalita mořem. Došlo tak ke střetu země a moře, což přispělo ke vzniku působivé krajiny.
Nejdelší fjordy dosahují délky až 250 kilometrů a nejhlubší Sognesfjorde je hluboký 1220 metrů. Na rozdíl od údolí a koryt vytvořených řekami, které mají podobu "V", mají údolí vytvořená působením ledovců tvar "U". Krása fjordů je pak ještě umocněna vysokými, většinou zasněženými horami, které se tyčí nad nimi.
Nejkrásnějším fjordem je Geirangerfjorde, který tvoří šestnáctikilometrovou poslední větev Sunnyfjordu. Jeho půvab je znásoben jednak okolními horami, ale zejména četnými vodopády, z nichž nejznámější je vodopád Sju Sostre (Sedm sester). Fjord lze obdivovat jednak z vyhlídkové lodi, která jím pravidelně projíždí, jednak z panoramatické, takzvané Orlí cesty, která se klikatí ze sedla horského průsmyku hluboko do údolí a z níž lze zhlédnout řadu mohutných vodopádů.
JAK SE TAM DOSTAT:
Pozemní cesta do Norska je poměrně dlouhá a není jednoduchá, protože se musí z Německa do Dánska a případně i do Švédska přejíždět moře četnými trajekty. Cestu však dnes usnadňuje nový most z ostrova Sjaelland, na němž leží Kodaň, na ostrov Fyn, čímž se Dánsko propojilo se evropským kontinentem. Pro automobilistu je dnes nejvýhodnější cesta přes Německo na Neumunster, Flensburg, Odensee, Kodaň, do Helsingoru pak trajektem přes Německo do Rostocku, pak trajektem do Gedseru a směr Kodaň. Kdo cestuje letadlem, má situaci jednodušší. Do Osla létá přímá linka z Prahy.
CENY:
Také cestování v Norsku je pro řadového turistu spojeno s vyššími náklady, protože cena benzinu je zde na naše poměry vysoká. Benzin vyjde nejméně na 35 korun a cestou na sever jeho cena stále roste. Rovněž ceny veřejné dopravy jsou poměrně vysoké, i když lze využít různých slev. Proto pro řadového turistu je zřejmě levnější a snazší použít služeb některé cestovní kanceláře, která podniká zájezdy do severských zemí.
Nehledá-li turista ubytování v drahých hotelech, najde zde řadu dalších ubytovacích možností od levných hostelů (vadrerhjem), až po kempy vybavené chatičkami, karavany připravenými k bydlení, nebo tábořiště pro stany, které si turisté vezou s sebou. Jedno však mají všechna ubytovací místa společné: všude je čisto a jejich vybavení je na vysoké úrovni. Jsou zde čisté toalety, sprchy, kuchyňky s bohatou výbavou pro vaření, prádelny s pračkami, půjčovny sportovního nářadí apod. Výhodné je také zakoupení takzvaného Fjord Pass, který stojí 75 norských korun a platí pro dva dospělé a dítě. Na tento průkaz lze získat podstatné slevy pro ubytování. Bližší informace sdělí v každém městě informační turistická kancelář.
 Přitažlivost fjordů umocňují i zasněžené vrcholky hor |
