Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Podzimní splutí Robečského potoka

  10:31aktualizováno  10:31
Vodácká sezona končí, řeky po celém Česku vodáci symbolicky na zimu zamykají a pořádají poslední trochu recesistické splouvání. Krásné je například dvoudenní putování po Opatovickém kanále u Hradce Králového, které slibuje pomalou jízdu v barevných listnatých lesích okořeněnou místní specialitou – voda několikrát teče nad okolní krajinou a jednou dokonce lodě plují po akvaduktu nad křižujícím potokem. Kuriozní sjezd Botiče pořádají koncem října vodáci z Prahy.

K doporučené výbavě patří kromě helmy a plovací vesty i baterka. Jedou se totiž tři tunely a ten poslední je téměř kilometr dlouhý a navíc s jezem uprostřed. Na podzim se v Praze jezdí i potok Rokytka tekoucí skrze průmyslové čtvrti.

Mezi takové vodácké zvláštnosti patří i Robečský potok, který pramení poblíž Ralska a vlévá se do Ploučnice pod Českou Lípou. Sjízdný úsek sice není delší než sedm kilometrů, ale na jeho splutí je potřeba počítat čtyři až pět hodin. Příjezd pro auta je pouze na začátku v Zahrádkách a na konci v Robči. Mezi tím musí vodáci chtě-nechtě plout, i kdyby jim byla sebevětší zima, snědli všechny zásoby, vypili všechen rum nebo se dokonce převrátili.

Vydáváme se na tuto vodní túru ve dvou plastových kajacích a po červené značce podél potoka nás doprovázejí dva cyklisté na horských kolech. První loď jde na vodu hned za mostem pod Novozámeckým rybníkem. Spouštíme ji na laně skalním žlabem do tak zvané Novozámecké průrvy. Je to dvěstěmetrový kaňon vysekaný ve středověku do skály jako odtok z rybníka. Má impozantní rozměry, protože je jen sedm metrů široký, ale skály nad bystrým proudem se zvedají kolmo do výšky čtrnácti metrů. Za lodí slaňuji i já, nasedám do ní ještě na břehu, opatrně se odvazuji …a špičkou poprvé zajíždím hluboko pod hladinu.

Proud si mne okamžitě bere s sebou a už se houpu na prvních peřejích. Mezi loukami sjíždím ke dvěma nízkým lávkám pro pěší. V dálce zahlédnu krásně opravený renesanční zámek, ale ten pohled jsem si měl nechat na později mám najednou plné ruce práce, abych zastavil. Jestli to nestihnu, proud si vezme mou loďku a já podplavu oba můstky bez ní. Podařilo se, a tak můžu v klidu vystoupit a pomoci nalodit se i druhému kajaku. Usedá do něj malý zvědavý vodák, a tak než stačím znovu nasednout, propluje a prozkoumá staré zaplavené sklepy.

Prvních pár kilometrů probíhá plavba klidně. Potok meandruje, občas překvapí zarostlé koryto nebo úzký průjezd mezi napadanými kládami.Tempo rekreačních cyklistů i vodáků je podobné. Zdravíme se pokaždé, když se tok přiblíží cestě.
Najednou se okolo vody začínají objevovat pískovcové skalky, později i celé skalní masivy. Jsme v Pekle! A to doslova, protože údolí se tak jmenuje a zároveň jsme se dostali do úseku, který je zapadaný spoustou kmenů. Snad dvacetkrát, možná třicetkrát přes ně přetahujeme lodě. Nejednou se nám nohy boří až po lýtka do studeného bahna na březích.

Ani cyklisté to ovšem nemají úplně lehké. Místy musejí sesednout a tlačí kola po úzkých bahnitých stezkách. Nejhorší úseky naštěstí mohou přejít po dřevěných lávkách, které sem nedávno instalovali místní turisté. Cesta prochází dokonce i skalním tunelem. Na rozdíl od nás na vodě mohou prozkoumat i spousty starých sklepů vytesaných v měkkém pískovci a několik trampských tábořišť pod skalními převisy.

Když z Pekla vyjíždíme, oddechneme si. To však ještě netušíme, co nás na posledních dvou kilometrech čeká. Značená cesta se odpojuje od potoka a míří do Robče k cíli našeho putování, a tak na říčce zůstáváme sami. Podle vodáckého průvodce se proud má zrychlit a téci znovu loukami jako na začátku. Zjišťujeme, že je to pravda, ale nám to nepomůže. Místy je koryto zarostlé po celé šířce křovím, kterým se prolétáme jak se dá. Místy se ani nedá, a my musíme zase z lodí ven.

S radostí proto kvitujeme, že se blížíme do civilizace. Proplouváme několik zahrádek (je opravdu hodně vody) a z mostu už na nás mávají cyklisté, kteří v Robči objevili hospodu. Následuje tedy už jen vodácká klasika – guláš, pivo, čaj. Bohužel prohrávám spor o to, kdo dojede do Zahrádek pro auto, a tak mě čeká ještě deset kilometrů na kole.

Jak se tam dostat:
Obvyklý začátek plavby je od mostu v Zahrádkách na silnici Česká Lípa – Holany. Dá se ovšem startovat i výše od dvou lávek pro pěší na žluté turistické značce nebo dokonce od mostu pod Novozámeckým rybníkem na silnici Česká Lípa – Jestřebí.

Kdy vyrazit:
Nejlépe po větších deštích, kdy je zaručeno dost vody v korytě. Orientačně lze soudit podle Ploučnice. Když má vodu, bude ji mít i Robečský potok. 

Obtížnost:
Tok není záludný, ale často je potřeba přenášet padlé stromy v řečišti, nízké lávky, anebo se proplétat křovím zarostlou proudnicí. Je tedy nutné umět ovládat loď. Stupeň vodácké obtížnosti je ZWC.

Vybavení: 
Vhodné jsou plastové kajaky, které jsou obratné a nelze je prorazit. V půjčovnách za ně chtějí obvykle 130-180 Kč/den. Nezbytností je přilba (kvůli mnoha větvím sahajícím až těsně nad hladinu), doporučit lze i plovací vestu.   

Literatura:
Kilometráž českých a moravských řek. Shocart, Zlín 1998.
Československé řeky. Olympia, Praha 1990.
Mapa Českolipsko vydavatelství Shocart.

V údolí Peklo leží v potoce mnoho padlých stromů

Zatopené sklepy v Zahrádkách

Přetahování padlých kmenů v údolí Peklo

Rozvodněný potok připomíná místy malou říčku

Autor:


Nejčtenější

Ale je tady krásně. Místo ze slavného filmu dnes nepozná ani Zdeněk Svěrák

"Václave? Proč nejsi moje žena?" ptá se Zdeněk Svěrák Jana Třísky jako rekreant...

Idylická krajina a typická venkovská stavení z filmu Na samotě u lesa zůstávají dodnes symbolem poklidného života,...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Foťte si po svém. Hříchy fotografů, které profesionál nikdy neudělá

Tzv. „high key“ fotografie s převažujícími světlými tóny a malým kontrastem je...

Ve druhém dílu našeho seriálu o prohřešcích proti fotografické etiketě budeme stopovat hříchy fotografů během samotného...

Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...

Nejmenší skanzen a opuštěné lázně. Moravským krajem, který ani nemá jméno

Skanzen v Horním Smržově

Tento kraj nemá žádný zažitý zeměpisný ani národopisný název, a možná právě proto patří k nejhezčím venkovským oblastem...

Další z rubriky

Pražská zoo opět mezi elitou. V prestižním žebříčku obhájila páté místo

Ve středu 9. listopadu oslaví gorilí samec Richard své 25. narozeniny,...

Zoologické zahradě v Praze se opět podařilo uspět v náročné světové konkurenci a v žebříčku cestovatelského serveru...

Správný pivovar hledali i na Slovensku. Postřižiny zachránila až Vysočina

Magda Vášáryová, Rudolf Hrušínský, Jaromír Hanzlík a Jiří Schmitzer ve filmu...

Poetika filmových Postřižin dokáže okouzlit téměř všechny generace českých diváků. Najít vhodné lokace pro natáčení...

S balonem do oblak. Let můžou zmařit i neznatelné rozmary počasí

Horkovzdušný balon v záři zapadajícího funkce

V šestém díle seriálu S balonem do oblak se podíváme na nástrahy počasí. Většina z nás si myslí, že se každý hezký a...

Najdete na iDNES.cz