Mexiko: cyklisté musí mít nohy na pedálech
Poněkud bizarní zákon dohlížející na zdraví cyklistů platí v Mexiku. Pochází z roku 1892 a je podle něj zakázáno sundavat při jízdě na kole nohy z pedálů. Čistě teoreticky můžete být za nedodržování tohoto zákazu, jehož cílem je ochrana zdraví cyklistů i chodců, i uvězněni.
Jednotlivé státy Mexika se také mohou rozhodnout, kolik hodin před volbami zakážou prodej a konzumaci alkoholických nápojů. Maximum je dvaasedmdesát hodin. Účelem tohoto zákazu je snaha o to, aby volby proběhly v co nejdůstojnější atmosféře. Obavy o pohodu na dovolené však mít nemusíte, některé státy povolují prodej alkoholu v turistických oblastech.
Švýcarsko: zákaz nahé turistiky
Pokud patříte mezi vyznavače horské turistiky a rádi se po horách procházíte jen tak „naostro“, vyberte si jinou destinaci než Švýcarsko. Od roku 2011 mají ve Švýcarsku naháči zakázáno provozovat horskou turistiku. K tomuto opatření přistoupili Švýcaři poté, co v roce 2009 vyrazil sedmačtyřicetiletý turista na túru jen v botách a s batohem. Nahý turista procházel kolem křesťanského pečovatelského domu a piknikového místa určeného pro rodiny a místní obyvatelka na něj kvůli tomu podala žalobu. Nahá turistika je tedy ve Švýcarsku zakázána.
Benátky: zákaz krmení holubů
Benátky se už dlouho potýkají s přebujelou turistikou a její následky se snaží regulovat množstvím zákazů a příkazů. Ve městě se nesmí jezdit na kole, turisté se nesmí zdržovat na mostech nebo procházet v plavkách. Stejně tak je zakázáno krmit holuby, za což vám hrozí pokuta až sedm set eur (cca 18 200 korun).
Kde je úředník pánem nad smrtí. Na těchto místech nesmíte ani zemřít |
Ostatně zákaz krmení holubů platí i na několika místech v Praze. V Benátkách vstoupil zákaz krmení holubů v platnost v roce 2008. Odhaduje se, že v italském městě žije čtyřicet tisíc holubů, kteří ničí památky i fasády domů. Každého obyvatele Benátek tak stojí boj s holuby 275 eur ročně (7 150 korun).
Řecko: zákaz vysokých podpatků
V roce 2009 začal platit v některých řeckých památkách zákaz nošení jehlových podpatků. Jejich ostré špičky totiž poškozují starobylé památky a při množství návštěvníků, kteří památkami každý rok projdou, nebylo možné toto poškození ignorovat.
Británie: zákaz pojídání labutí
Pokud by vás čistě náhodou v Británii napadlo zabít labuť a upravit si ji k obědu, dopustíte se tím trestného činu. Podle tradice z dvanáctého století totiž všechny labutě patří královně. Ve středověku patřila labuť k vyhlášeným pochoutkám a panovník si tímto zákonem zajišťoval jejich dostatečný přísun na svou hodovní tabuli. Kdokoli labuť zabije, může dostat pokutu pět tisíc liber (145 tisíc korun) nebo až šest měsíců ve vězení. V současné době se počet labutí na Temži odhaduje na třináct set.
Singapur je nádherné město, ale také hodně přísné. Pozor si tu musíte dávat i na nespláchnutou toaletu.
Singapur: zákaz žvýkaček
Singapurský zákaz žvýkání žvýkaček má na svědomí bývalý singapurský premiér Li Kuang-jao a vstoupil v platnost v roce 1992. Od roku 2004 byl poněkud zmírněn a jsou z něj vyňaty nikotinové žvýkačky, které se používají při odvykání kouření. Nicméně musíte je mít předepsané od lékaře.
I v případě, že tyto podmínky splňujete, absolutně neexistuje, abyste žvýkačku vyplivli na chodník, protože v takovém případě můžete být potrestáni výpraskem.
Ostatně Singapur je nejrůznějšími zákazy a příkazy, které se nám mohou jevit jako poměrně absurdní, proslavený. Dokonce získal i přezdívku „fine city“, což je vlastně hříčka, která může sloužit jak pro označení „hezkého města“, tak pro „město pokut“. Kromě zákazu žvýkání platí v Singapuru například i zákaz plivání, odhazování čehokoli mimo odpadkové koše či krmení holubů. Nesmíte tu doma chodit nazí, nebo třeba močit ve výtahu. Provozování orálního a análního sexu mezi heterosexuály bylo legalizováno až v roce 2007, nicméně jeho zákaz pro homosexuální páry nadále trvá. Přečtěte si: Za nespláchnutý záchod pokuta. V Singapuru se trestá i rákoskou.
Amerika: bizarní zákazy, na které se zapomnělo
Jestli je nějaká destinace známá bizarními zákony, je to Amerika. Řada států USA prosadila do paragrafů věci, nad kterými Evropan jen nechápavě kroutí hlavou. Všechny doposud nebo donedávna platné bizarnosti mají však historické opodstatnění a v zákonech zůstaly většinou jen proto, že se na ně zkrátka zapomnělo.
V Arizoně proto pozor na hotelové „suvenýry“. Turisté, kteří ukradnou v Mohave County mýdlo a budou při této krádeži přistiženi, se musí poté mýt tak dlouho, dokud celé kradené mýdlo nespotřebují. Nákup map nenechávejte až na místě ve městě Lima v Ohiu. Tamní vyhláška totiž zakazuje prodávat mapy, v jejichž středu není Lima. A pokud míříte do Texasu, už jste zde byli někdy dříve v kostele a chystáte se na bohoslužbu znova, musíte přijít ve stejném oblečení jako prvně.
Pozor na mince a na povolení k reinkarnaci
V Kanadě mají od roku 1985 zákon jménem Currency Act, který zákazníkům zakazuje platit „nerozumným množstvím mincí“. I když je většina obchodníků rozumná, nelze si vlastně koupit nic, co byste chtěli zaplatit pouze mincemi. Používat se nesmí dokonce ani mince v hodnotě jednoho dolaru, obchodník je nemusí převzít.
Stále více cestovatelů vyhledává destinace, kam se jezdí za meditací a duchovní očistou. Pokud mezi ně patříte, míříte do Tibetu a chcete se stát buddhistickým mnichem, bez papírů to nepůjde. Čínská komunistická vláda vám totiž musí vystavit povolení k reinkarnaci, bez něj se totiž takzvaný živoucí Buddha dopouští protizákonné činnosti. To by bylo, aby si každý reinkarnoval, jak se mu zachce...
Na první pohled úsměvný zákon však má politické pozadí a je namířen na současného dalajlámu a jeho reinkarnovaného následníka. Čínský Státní úřad pro náboženské záležitosti vydal v roce 2007 pravidla, podle kterých se lámové mohou převtělovat: „Převtělenec“ musí například uznávat územní a národnostní jednotu Číny, nesmí být podporován cizí vládou nebo organizací a nesmí obnovovat již „překonaná feudalistická privilegia“. Více čtete zde.
Buddhistický mnich. Ilustrační snímek.
