Poblíž Chebu stojí živoucí skanzen

Dvě stě padesát let starý Schmiedův statek ve vesničce Doubravě nedaleko Chebu žije svým životem, ale zároveň slouží jako soukromý skansen. Samo o sobě je v českých zemích raritou, že je možné navštívit historická místa, kde se normálně bydlí a pracuje, ale ve statku je možné navíc i snít o starých časech a na vlastní oči vidět nebo si dokonce osahat všechny domácí i zemědělské nástroje a pomůcky, o kterých nám vyprávěla babička s dědečkem nebo jsme je viděli ve vitríně v muzeu. Majitel objektu Karel Schmied je totiž tak trochu vetešník, částečně sběratel, občas některé věci renovuje, ale hlavně je bez ladu a skladu shromažďuje ve svém statku.

Na sýpce je tak všechno možné na zpracování obilí a lnu, v kolně stojí několik žebřiňáků, saní a vedle nich ruční hasičská stříkačka, ve stodole je zaparkovaná parní mlátička a v patře je ledabyle naskládáno vše na praní od valchy po mechanické pračky a ždímačky. Všechno bez nějakého bližšího popisu, bez výkladu průvodce, a tak nad některými přístroji zůstává rozum stát i starším lidem, kteří něco pamatují. Na druhou stranu jsou zde neodhalené skvosty jako například první typ elektrické pračky Miele. V naleštěném zrekonstruovaném stavu vystavují s patřičnou pompou tu samou v podnikovém muzeu v německém Güterslohu. Jenže tam je pračka za sklem, kdežto ve Schmiedově statku ji vidíme tak, jak ji nechala poslední pradlena stát a přešla na novější typ.
Navíc stačí vyhlédnout z okna a venkovská idyla je dokonalá. Ořešáku na dvoře žloutne listí, na zápraží polehává pes, tři koťata si hrají na lavičce a z vedlejší hospody se line vůně oběda.
Kromě milého vetešnictví je však statek a s ním celá vesnička Doubrava doslova rezervací dochovalých budov v unikátním chebském hrázděném stylu. Laicky řečeno jde o trámovou konstrukci vyplněnou zdivem, která se vyvinula v osmnáctém a devatenáctém století pouze na tehdy téměř výhradně německém chebsku.
Manželé Schmiedovi, kteří statek na okraji přísně hlídaného hraničního pásma začátkem sedmdesátých let koupili, vypadali nejprve jako obyčejní chalupáři. Jen je čekalo o mnoho více práce, protože rozlehlý statek byl v žalostném stavu. Tím se nevymykal stavu vesnic v dalekém širokém okolí, který způsobili komunisté. Po některých vsích v tu dobu už nebylo ani památky, některé živořily a jiné sloužili státním statkům, lesákům a pohraničníkům jako hospodářské budovy. Schmiedovi však pozvedli během dvaceti let statek z ruin a navíc umožňují nahlédnout do nedaleké minulosti i ostatním. 
Do tvrdé přítomnosti však uvádějí návštěvníka slova průvodkyně z nedalekých Mariánských Lázní Libuše Vernazzové: "Na místní pamětihodnosti se lidé příliš nehrnou. Zatím i nad těmi jedinečnými nimi ohrnují nos." Podle ní naprostá většina zájezdů na chebsku končí v nákupních centrech v německém Marktredwitz, Waldsassen nebo českých Karlových Varech. A to se týká německých i českých návštěvníků.
Z místních nevelkých, ale živoucích památek dnes však žije například Znojemsko se svými vinnými sklepy nebo rakouské Štýrsko s dřevařskou kulturou a turistickou tradicí.

Jak se tam dostat:
Z Chebu vlakem do stanice Lipová a jeden kilometr pěšky po místní silničce, na kole nebo autem po vedlejších komunikacích přes Háje, Dolní Lipinu a Lipovou 12 kilometrů.
Kde se dá najíst:
Restaurace je ve vedlejším statku, další hospoda je ve Starém Hrozňatově (7 km).
Kde se ubytovat:
Kromě dostatku privátů v okolních obcích a hotelů v Chebu je možné přespat ve vlastím stanu i v kempech v okolí nedaleké Jesenické přehrady.
Mapy:
Pro cykloturisty je nejlepší mapa Západočeské lázně od nakladatelství Shocart, pro pěší je dobrá i stejnojmenná mapa z Kartografie.   
Návštěvní doba:
Pondělí až pátek 11:00-16:00, tel. 0166/593 302