Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Po upířích stopách hraběte Drákuly

  12:20aktualizováno  12:20
Transylvánie v lůně Karpat je jedním z nejopuštěnějších a nejméně známých koutů Evropy. Po stráních se tady dodnes potulují medvědi a smečky divokých psů a ticho větru rozčesává cinkot zvonečků, které ohlašují stáda ovcí. Právě sem se vydáme po upířích stopách tajemného knížete Drákuly.

Irský spisovatel Bram Stoker měl divokou představivost a čich na to, co lidi děsí a zároveň přitahuje. Ale ani on nemohl na konci 19. století tušit, jakým zlatým dolem se pro dnešní Rumunsko stane jeho příběh o upířím Drákulovi, který poprvé knižně vyšel v roce 1897.

Zkuste si dnes do internetového vyhledávače zadat slova "Romania AND tourism" a vypadnou na vás desítky různých "drákulovských" zájezdů a turistických okruhů po Rumunsku. Co je ale jen cetka přivěšená k chytlavé legendě a co skutečně stojí za návštěvu?

Bram Stoker v rumunské Transylvánii nikdy nebyl, na hlavní postavu svého příběhu přišel v knihovně Britského muzea. Inspirací pro Drákulu mu byla reálná historická postava, valašský kníže z 15. století Vlad Tepeš-Dracula, neboli Vlad-Nabodávač (přezdívka popisující jeho oblíbený způsob mučení nepřátel, které nechal napichovat na kůl). Místo, kam Stoker děj svého románu umístil, ovšem už nemá s postavou Vlada Tepeše nic společného.

Pokud tedy cestovní kancelář slibuje město Bistrica na severu Rumunska s blízkým, zaručeně pravým Drákulovým hradem v horách, jde o klasickou udičku na turisty. Z horského průsmyku je sice krásný výhled na okolní hřbety Karpat, ale onen "hrad" je kýčovitě vyfintěný hotel ze 40. let minulého století.

Kdo byl Vlad Tepeš Drákula?

Přezdívku Drákula si vysloužil již otec Drákuly, Vlad I., jenž pod vlajkou rytířského řádu Draka usiloval o ubránění křesťanů před nájezdy Turků. Později jako vládce Transylvánie nechal razit mince se znakem řádu Draka. Říkalo se mu proto Drac (=drak). Drákula neboli rumunsky Dracula by potom byl tvar znamenající "syn draka".

V rumunštině však slovo Drac má ještě jeden význam - ďábel. V případě Vlada II. Tepeše už šlo o přímou souvislost s jeho ďábelskými praktikami, jimiž likvidoval své protivníky. Tepeš totiž v rumunštině znamená "narážeč na kůl". Vlad II., jenž třikrát ovládl vejvodství valašské, se oddával zvrácené podívané na muka ostatních. Nechával lidi narážet na kůl. Pomalu a v příšerných mukách umírali na kůlech napůl rozpáraní zločinci, ale i zajatci, prostí lidé či cizí vyslanci, kteří se nevypočitatelnému Drákulovi z nějakého důvodu znelíbili.

Na dobové dřevořezbě je dochován výjev, podle kterého si Drákula u Brašova uspořádal mezi kůly velkolepou hostinu. Když prý si někdo z jeho družiny stěžoval na zápach tlejících těl, nechal jej Drákula narazit na kůl nejvyšší, řka, že takhle bude alespoň na čerstvém vzduchu.
Vlad Drákula zemřel stejně tak, jak i žil - násilně. Přišel o život v bitvě proti Turkům nedaleko Bukurešti v roce 1476. Sám turecký sultán si prý vyžádal Drákulovu hlavu a vystavil ji v Istanbulu napíchnutou na kůlu na důkaz toho, že obávaný legendární Drákula je mrtev.

Rodiště Drákuly
 
Stačí se ale přesunout sto kilometrů k jihu, do města Sighisoara, a ocitnete se uprostřed dobových kulis Drákulova příběhu. Sighisoara, kde se v roce 1431 Vlad Tepeš narodil a která je na seznamu UNESCO, je jedním z nejzachovalejších středověkých městských celků Evropy.

Kompaktností a cenností historického jádra ji lze snad přirovnat k Českému Krumlovu. Dominantou města, které založili Římané a od 12. století budovali Sasové, je pevnost nacházející se na středovém návrší. K jejím branám a devíti věžím musíte vystoupat z podhradí, oblouky vzpěr v úzkých uličkách a starobylá dlažba vás ale ani na chvíli nenechají přemýšlet nad krátícím se dechem.

Muzeum mučení v přízemí hlavní věže pevnosti lze vynechat. Muzeum historie, které zabírá další tři patra, je naopak dobrou příležitostí, jak se seznámit s dějinami města i celé Transylvánie.

Od východu z muzea je to už jen pár kroků k domu, kde žena, jejíž jméno historie nezaznamenala, porodila budoucího knížete Vlada čili Drákulu. Dnes je v tomto domě hotel Casa Dracula.

Rumunský Karlštejn

Z propletence smyšleného Stokerova příběhu a historických reálií vyčnívá ještě několik pozoruhodných míst. Především hrad Bran, 30 kilometrů na jih od Brašova, kde Vlad Tepeš údajně pobýval během svých válečných tažení.

Pokud si opět vypůjčíme přirovnání, tak Bran je rumunským Karlštejnem. Stavba ze 14. století se na skalním ostrohu impozantně vypíná nad okolní vesnicí a výjimečně dobově zachovalá je i vnitřní expozice hradu.

Další Drákulovo sídlo

Trochu ironickým výsměchem dějin je, že z jiného sídla, kde Vlad Tepeš nejen prokazatelně dlouho žil, ale nechal je i sám vystavět, se do dnešních dnů dochovala už jen zřícenina. Její návštěvu je možné spojit s průjezdem po jednom z nejúžasnějších silničních tahů Rumunska, po takzvané Transfagarašské magistrále, která protíná masiv nejvyššího rumunského pohoří Fagaraše.

Když na jižním úpatí pohoří zastavíte v obci Poienari, budete mít před sebou půlhodinový strmý výstup do stráně, celkem 1400 schodů. A navíc se k vám nejspíše přimotá nedůvěryhodně vypadající osoba, která vám lámanou němčinou vysvětlí, že za vstup na lesní pěšinu vedoucí k hradu musíte zaplatit.
 
Drobný obnos (asi 30 korun) však vynahradí výhled z míst, odkud zhruba před sedmi stoletími Drákula hlídal, zda se od jihu z valašské roviny neblíží turecká vojska.

JAK SE TAM DOSTAT

Sighisoara, která leží v samém středu Rumunska, je dobře přístupná po hlavních silničních a železničních tazích. Ze severu směrem od maďarských hranic přes město Oradea a dále k jihu po silnici E60, která pak protíná celé Rumunsko přes Brašov až do Bukurešti.

Obdobné je i vlakové spojení. Buď přes Oradeu, nebo východnější trasou od Temešváru.

 

Turisté jsou zde raritou. Všude, kam přijdeme, nás místní žádají, abychom je vyfotili. Předtím si babky upraví šátky a přičísnou vlasy.

Chaloupky na Transylvánské vysočině jsou takové jiné a jejich střechy připomínají vysoké klobouky. Nepokrývají je došky ani šindel, jsou postavené z větviček. Nemají však komíny.

Drákulův hrad. Zde na hradě Bran Vlad Tepeš řečený Drákula pobýval během svých válečných tažení.

Reklamní tabule s Drákulou jsou v Sighisoaře všudypřítomné

V městečku Sighisoara, které je na seznamu památek UNESCO, se prý Drákula narodil. Zachoval se zde i jeho rodný dům.

Autoři: ,


Nejčtenější

Ale je tady krásně. Místo ze slavného filmu dnes nepozná ani Zdeněk Svěrák

"Václave? Proč nejsi moje žena?" ptá se Zdeněk Svěrák Jana Třísky jako rekreant...

Idylická krajina a typická venkovská stavení z filmu Na samotě u lesa zůstávají dodnes symbolem poklidného života,...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Foťte si po svém. Hříchy fotografů, které profesionál nikdy neudělá

Tzv. „high key“ fotografie s převažujícími světlými tóny a malým kontrastem je...

Ve druhém dílu našeho seriálu o prohřešcích proti fotografické etiketě budeme stopovat hříchy fotografů během samotného...

Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...

Nejmenší skanzen a opuštěné lázně. Moravským krajem, který ani nemá jméno

Skanzen v Horním Smržově

Tento kraj nemá žádný zažitý zeměpisný ani národopisný název, a možná právě proto patří k nejhezčím venkovským oblastem...

Další z rubriky

Řecký ráj trpí pod návalem turistů z výletních lodí, Santorini chystá omezení

Kromě výletních plaveb je Santorini přední destinací pro svatby a líbánky.

Obrovské výletní lodě jsou pro někoho požehnáním, někomu přinášejí jen utrpení. K řeckému ostrovu Santorini jich každým...

Bulharské UFO. Na chloubu komunistů přispěly i děti ze školky

V mlze vypadá celý památník snad ještě pompézněji.

Památník Buzludža vlastně stavělo celé Bulharsko. Měla to být velká sláva a také byla. Avšak dlouho nevydržel. Po...

Přírodní národy už kvůli globalizaci téměř skončily, říká cestovatel

Cestovatel Petr Jahoda má za sebou desítek expedic k přírodním národům Asie a...

Máte sen, že vyrazíte do světa za dobrodružstvím? Cestovatel Petr Jahoda jich na cestách za přírodními národy prožil...

Najdete na iDNES.cz