Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Po střeše Evropy do nejznámější české hospody

  9:27aktualizováno  10:15
Jedna z nejznámějších českých hospod stojí na Svitavsku uprostřed Hřebečovského hřbetu. Jezdí se k ní obvykle autem, klidně to však můžete zkusit i na lyžích. Máte-li rádi "nezdravou" českou stravu, určitě nebudete litovat. Navíc se projedete po střeše Evropy.

 


Přírodní zajímavost dlouhá 25 km

Hřebečovský hřbet je velmi neobvyklý geomorfologický útvar. Táhne se východně od Svitav severojižním směrem v délce 25 km a má prakticky konstantní výšku 600 m. K západu se sklání velmi mírně, zatímco k východu spadá příkrými zalesněnými svahy. V příčném profilu má tedy charakteristický asymetrický tvar, kterému odborníci říkají kuesta. Na našem území je to jedna z nejdokonalejších ukázek tohoto ne zcela běžného přírodního fenoménu.

Hřebečovský hřbet je tvořen ukloněnými vrstvami z období křídy. Kromě opuk a pískovců se vyskytují i vrstvy žáruvzdorných jílovců – lupků. Ty se tady těžily v několika dolech a úzkorozchodnou železnicí se odvážely na zpracování do šamotky v Mladějově. Dokonce se tu těžilo i uhlí. Z tohoto důvodu jsou některé partie Hřebečovského hřbetu kvůli poddolování nepřístupné. To se ale netýká zimní trasy, kterou vám chceme nabídnout.

V hospodě U tety je dobře

S Hřebečovským hřbetem se mnohem více než lyžaři potýkají řidiči. Napříč totiž probíhá dálkový silniční tah E442 z Hradce Králové do Olomouce. Dříve to bylo obávané a kritické místo, zvláště v zimě. Již několik let však překonání Hřebečovského hřbetu usnadňuje tunel s nově vedenou silniční trasou, která se vyhýbá nepříjemnému klesání a serpentinám.

U staré silnice, přímo na vrcholu stoupání nad dnešním tunelem, stojí jedna z nejznámějších hospod mezi řidičskou veřejností. Její útulně znějící název U tety plně odpovídá lidovým jídlům, které jsou každodenně v nabídce.

Na své si přijde především mužská část populace, libující si v "nezdravých" českých jídlech jako jsou plněné bramborové knedlíky, jitrničky a jelítka, guláš, vepřo-knedlo-zelo atd. Největší věhlas má však zřejmě koleno s hořčicí a křenem. Obsluha je hbitá, ceny vesměs do 50 Kč, a tak není divu, že o návštěvníky není nouze ani dnes, kdy je nutno z hlavní silnice k oblíbené hospůdce odbočit.



Pohled z hrany Hřebečovského hřbetu směrem na východ
*** VÍCE FOTEK SI PROHLÉDNĚTE ZDE

Lyžařský nástup vede od severu

Pokud byste chtěli k tetě přijet netradičně na lyžích, není to vůbec špatný nápad. Hřebečovský hřbet totiž svým celkovým utvářením a téměř konstantním výškovým profilem okolo 600 m přímo vyzývá k lyžařskému přejezdu.

Začátek je určitě nejvhodnější zvolit na severním konci, kde se po úpatí strmého východního svahu vine železniční lokálka Česká Třebová – Chornice. Podíváte-li se do zelené mapy KČT č. 49 Českotřebovsko, zjistíte, že lyžařská trasa začíná u železniční zastávky Trpík. Skutečnost je však poněkud jiná, stopa tady bývá projeta jen někdy. Dalším východiskem může být Anenská Studánka, Mladějov nebo Opatov – záleží na tom, kdo před vámi odkud vyrazil a stopu prošlapal.

Každopádně nejpozději  u Mladějovského hradiska (591 m) již narazíte na stopu anebo prohrnutou (neposypanou) lesní cestu, po níž se dá za současných sněhových podmínek perfektně bruslit.



Hřebečovský hřbet, rozcestí U mariánského obrazu

Po střeše Evropy

Vyloženě příjemný a pohodový charakter má sedmikilometrový úsek mezi Novoveskou hájovnou (593 m) a obcí Hřebeč (580 m) s již zmiňovanou hospodou u Tety. Jede se mírně houpavým terénem, nečíhají na vás žádné zrádné výstupy ani sjezdy. Stopy se občas různě větví, vy se však pořád držíte červené turistické značky, která směřuje stále nekompromisně směrem na jih. Zároveň jedete také po hranici Čech a Moravy a po hlavním evropském rozvodí Dunaj-Labe.

Po krátkém sjezdu z kóty Hřebcov (633 m) se dostáváte na hranu hřebečovské kuesty, což poznáte jednak podle červených pruhů na stromech označující hranici přírodní rezervace, jednak podle oplocení a výstražných cedulí upozorňující na zákaz vstupu.

Přírodní rezervace Rohová, dlouhá téměř 10 km, ochraňuje lesní porosty na těžko přístupných, strmých východních svazích. Dochovaly se tu dokonce tak vzácné stromy jako jsou tisy. Oplocení a zákaz vstupu však souvisí s něčím úplně jiným – nacházíte se totiž nad bývalým areálem lupkových dolů. K nim vedla úzkorozchodná železnice z Mladějova – to je však námět na celodenní výlet v létě.



Na prohrnutých lesních cestách se dá dobře bruslit

Nejkrásnější etapa

V Hřebči, v hospodě U tety, budete mít v nohách zhruba 15 km a pokud vás nezničily, můžete pokračovat směle dál. Volíte znovu buď červenou  značku (vede po prohrnutých cestách) anebo neznačenou lyžařskou stopu, která se v Hřebči odpojuje směrem vlevo a na červenou se opět napojí asi po 3 km poblíž kóty Roh (660 m) – ta je nejvyšší v celém Hřebečovském hřbetu.

Mezi Rohem a rozcestím U mariánského obrazu jedete nejkrásnější partií celé trasy. Stopa vede přímo po hřebenové hraně, kde vlevo máte příkrý sráz porostlý přirozenými – převážně bukovými lesy. Občas se objeví i průhledy mezi stromy směrem do dálky.

V místě, kde hřeben překonává silnička z Křenova do Pohledů (9,5 km od Hřebče), se terén otevírá a stopy se rozcházejí. Tak jako na začátku naší trasy záleží na tom, kam měli namířeno běžkaři před vámi a kudy prošlapali stopu. Každopádně je lepší držet se směrem vpravo, kde vás terén svede do údolí Svitavy, kudy prochází hlavní silniční i železniční tah a je odtud dobré dopravní spojení.



Poddolované území nad dolem Václav-Theodor

Může se hodit

ITINERÁŘ TRASY:
Trpík (420 m) – Mladějovské Hradisko,4 km (+180 m) – Novoveská hájovna, 7 km – Hřebeč, 14 km – U Mariánského obrazu, 20 km – Křenovská silnice, 23 km – Březová nad Svitavou, 34 km (-230 m).

JAK SE TAM DOSTAT:
Trpík, Anenská Studánka, Mladějov – vlakem z České Třebové (odjezd 8.08) směr Chornice.
Hřebeč –  autobusem ze Svitav (v sobotu odjezd 9.35, v pracovní dny v 9.15, v neděli nic nejede)
Březová nad Svitavou – vlakem z České Třebové

MAPY:
1 : 50 000 KČT č. 49, Českotřebovsko
1 : 50 000 KČT č. 50, Svitavsko

 

Hřebečovský hřbet, rozcestí U mariánského obrazu

Strmé východní svahy Hřebečovského hřbetu od železniční tratě v Trpíku

Novoveská hájovna na vrcholu silnice Nová Ves – Dětřichov

Poddolované území nad dolem Václav-Theodor

Lyžařská stopa na hlavním evropském rozvodí – vpravo Labe, vlevo Dunaj

Stopa vede stále směrem na jih

Proslulá česká hospoda U tety - kdo jednou okusil místní speciality, bude se vracet.

Na prohrnutých lesních cestách se dá dobře bruslit

Pohled z hrany Hřebečovského hřbetu směrem na východ

V přírodní rezervaci Rohová se zachovaly přirozené bukové lesy

Autoři:



Nejčtenější

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...

Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...



Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Experti: Stav českých lesů je i kvůli výkyvům počasí ekologická katastrofa

Na místě hustého lesa zůstává v revíru nové Vrbno na Vítkovsku jen pár...

Za bezprecedentní ekologickou katastrofu označil současný stav lesů náměstek ministerstva životního prostředí Vladimír...

Další z rubriky

Sněhu je dost, lyžaře čeká dobrý víkend. Záchranáři nabádají k opatrnosti

(ilustrační snímek)

Horská střediska v Česku hlásí před prvním březnovým víkendem ideální lyžařské podmínky. Díky mrazivému počasí si...

Drsný svět českých hor. Projížďka hřebenem Jeseníků na backcountry lyžích

Osamělý lyžař u Petrových kamenů

Jeseníky, po Krkonoších druhé nejvyšší pohoří České republiky, najdeme v nejsevernějším cípu Moravy při hranicích s...

Rekordní lavina v Krkonoších: za 48 vteřin se utrhlo 50 tisíc tun sněhu

Archivní fotografie lavinového neštěstí v Krkonoších v roce 1968.

Přesně před padesáti lety se odehrálo největší lavinové neštěstí v moderní historii Krkonoš. Kolem poledne 20. března...

Najdete na iDNES.cz