Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Po stopách socialistického slušovického zázraku

  17:46aktualizováno  23:39
Kdysi to byl "zázrak" socialistického zemědělství. Slušovické JZD. Kvůli plánované návštěvě Michaila Gorbačova tu tehdy dokonce postavili mezi dvěma vískami čtyřproudou autostrádu. Jak to v tomto kraji vypadá dnes, nejlépe zjistíte výletem na kole. Kromě mnoha zajímavých míst se svezete po Baťově železnici a okoštujete pravou valašskou slivovici.

 

 

Na kole Podřevnickem

Název Podřevnicko vás možná zarazí, ale nejde o žádnou zkomoleninu. Podobně jako Polabí, Povltaví nebo Pomoraví totiž skutečně existuje i Podřevnicko. Problém tkví pouze v tom, že říčka Dřevnice (levostranný přítok Moravy) není zdaleka tak známá jako české "veletoky" Labe, Vltava nebo Morava. Pokud však na upřesnění připojíme názvy Zlín, Vizovice nebo Slušovice, je geografické vymezení Podřevnicka hned o něco jasnější.

Památky na slavné JZD

Naše cykloputování přes údolíčka, kopce a horská sedla v povodí Dřevnice zahájíme ve vesnici zvané Lípa, kde průmyslové a auty doslova ucpané okolí zlínské aglomerace pozvolna přechází do kopcovité, zemědělské krajiny jižního Valašska. Na malé nádražíčko, kde skutečně lípy rostou, nás doveze vláček z Otrokovic či Zlína od hlavní trati Přerov-Břeclav.

Pokud se v Lípě napojíme na cyklotrasu č. 471 směřující do Vizovic, první zajímavost na sebe nenechá dlouho čekat. Při křížení silnice druhé třídy do Slušovic si nelze nevšimnout, že tato komunikace místního významu, kde projede sem tam auto, má čtyři rychlostní pruhy a podobá se autostrádě, za níž by se nemuselo stydět žádné krajské město.

Ještě před listopadem 1989 však tato silnice bezvýznamná nebyla. Vedla do slavného JZD Slušovice, které představovalo "zázrak" socialistického zemědělství. Čtyřproudová autostráda z Lípy byla postavena údajně kvůli plánované návštěvě Michaila Gorbačova...

Památka na slavné JZD se nachází také o vesnici dál v Zádveřicích. Jedná se o tzv. Čubův motorest, který představuje další z mnoha staveb bývalých slušovických magnátů. Dnes funguje motorest už pouze v části rozlehlé budovy, zbytek se pronajímá k podnikání.



Sklepy v Zádveřicích

Čubova vyhlídka

Krásný pohled na krajinu Podřevnicka se otevírá z tzv. Čubovy vyhlídky jižně od Lípy. Dřevěnou vyhlídkovou terasu nechal zřídit údajně předseda bývalého JZD Slušovice, aby mohl vzácným návštěvám papalášů, ale i prostému lidu ukázat "slušovický zázrak" a jeho nejbližší okolí.

Terasa sice již dávno spadla a "slušovický zázrak" se rozplynul, výhled však zůstal - stejně krásný jako před listopadem 1989. Jako na dlani jsou odtud vidět Slušovice a řada dalších vesnic horního Podřevnicka, údolí Dřevnice s čtyřproudovou slušovickou autostrádou a hradba Hostýnských vrchů na obzoru s charakteristickou Kopnou a Humencem.

K Čubově vyhlídce vede značená odbočka ze zelené turistické trasy Lípa – Drdol – Horní Lhota. Z Lípy až k vyhlídce vede pohodlná asfaltová cesta, která je však místy dost úzká a na 2 km překonává výrazné převýšení (250 m).



Pohled z Čubovy vyhlídky

Vizovice proslavily trnky

Při putování z Lípy do Vizovic (6 km) si musí snad každý všimnout, že nejrozšířenějším ovocným stromem je tady trnka neboli švestka. Převažuje v soukromých zahradách i kolem cest a vytváří charakteristické sady v příkrých stráních.

Pěstování trnek se na Vizovicku traduje od počátku 18. století a díky klimatu a vhodné půdě se v minulosti stalo nejdůležitějším odvětvím zemědělské výroby a také hlavním zdrojem příjmů zdejších obyvatel. V dobách největšího rozkvětu se v bezprostředním okolí Vizovic nacházelo více než 70.000 stromů. Využití sladkého ovoce bylo a je stále stejné – to, co se nesní v knedlících (tj. naprostá většina), se po vykvašení v bečkách "zkapalňuje" do podoby proslulé valašské slivovice.

Centrem zdejšího "slivovicového" kraje je  malé město Vizovice, obklopené půvabnými kopečky Hostýnských a Vizovických vrchů. Největším lákadlem pro (cyklo)turisty je barokní zámek vyhlášený za národní kulturní památku. Kromě láhví alkoholu od místní firmy Jelínek lze na náměstí koupit také další typický suvenýr - ozdobné vizovické pečivo. Pro nezasvěcené je však nutno dodat, že k jídlu se vůbec nehodí.



Vizovický zámek

Pozoruhodná minulost firmy R.Jelínek

Historie slavné výrobny vizovických destilátů sahá až do roku 1894, kdy byla z důvodu nadprodukce švestek založena akcionářským svazem rolníků a ovocnářů pálenice. Dnešní název však firma získala až roku 1934, kdy ji koupil podnikatel židovského původu Rudolf Jelínek. Za krátkou dobu tuto firmu přivedl k vysoké produktivitě a s výrobky se mu podařilo proniknout i do světa, zejména USA.

V březnu 1939, kdy bylo Československo okupováno nacisty, pobýval Rudolf Jelínek zrovna v USA a vyřizoval reklamaci významného odběratele. Přestože bylo již tehdy zřejmé, co ho doma čeká, vrátil se k rodině. Válku přežili pouze jeho dva synové, kvůli podlomenému zdraví z terezínského koncentračního tábora však jeden z nich již v roce 1946 zemřel.

Po znárodnění v roce 1948 byl podnik přejmenován na Středomoravské lihovary a drožďárny. Výrobky z této podivně znějící továrny ovšem v zahraničí nikdo nechtěl. Vedení podniku proto přišlo s návrhem vrátit se k osvědčenému firemnímu jménu Rudolf Jelínek. S touto změnou však musel souhlasit již vypuzený předúnorový majitel - syn Jiří Jelínek. Ten, aby neměl problémy s plánovaným vystěhováním do Izraele, souhlasil. Podnik nesoucí jméno bývalého kapitalisty tak přežil celou éru socialismu a dobře se mu daří i dnes.



Vizovické vrchy směrem od Ubla

Ve stopách Baťovy železnice

Samotný průjezd Vizovicemi na kole je pro cyklistu spíše utrpením než velkolepým zážitkem. Hned vedle zámku se kříží dvě hlavní silnice a celé centrum trpí silným automobilovým provozem. Jen o málo příjemnější je jízda po silnici první třídy směrem na Vsetín. Mohli bychom sice zvolit nějaký méně frekventovaný tah, minuli bychom však zajímavou památku. Paralelně s touto silnicí totiž probíhá těleso tzv. Baťovy železnice.

Tato nedokončená trať z let 1934-37 měla spojit Zlín, ležící stranou hlavních dopravních tras, s tehdejším důležitým železničním tahem Hranice – Horní Lideč – Trenčín. Dodnes se zachovaly mohutné náspy, terénní zářezy a mosty. Některé úseky traťového svršku jsou dokonce upraveny a vedou po nich pohodlné cesty ideální pro kolo.

S cílem svézt se "po železnici" odbočíme v Lutonině z hlavní silnice doprava a příkrým stoupáním míříme do vesnice Ublo, čímž zkracujeme mohutnou železniční serpentinu. Z Ubla se nejprve po náspu, posléze hlubokým zářezem vracíme zpět dolů do údolí. Na hlavní silnici se opět napojujeme v Jasenné, kde měla železnice vytvořit velký zákrut a mostem překlenout údolí. Průběh traťového svršku bývá uváděn jako technická zajímavost ve všech novějších turistických mapách.



Vesnice Ublo

Fojtství v Jasenné

Obec Jasenná v minulosti patřila mezi typické valašské dědiny. Dodnes se tu zachovala budova fojtství z roku 1748, která v minulosti sloužila jako obecní úřad, škola i hospoda Tato velmi hezká stavba měla být původně přemístěna do rožnovského skanzenu, nakonec však zůstala na místě a v roce 1976 v ní byla zřízena muzejní expozice.

Po společenských změnách v roce 1989 se vrátila zpět původním majitelům, kteří jsou přímými potomky prvního jasenského fojta Jiřího Mikuláštíka. Ti dnes muzeum provozují převážně ve vlastní režii. Interiér fojtství je pojat jako muzeum tradičního bydlení s ukázkami dobových domácích potřeb, nábytku, uměleckých výrobků aj. Nechybí ani řada archivních úředních listin, pečetí a knih, které dokládají historii obce a život fojtovy rodiny v minulosti. Podle slov průvodkyně bylo vybavení muzea dříve mnohem bohatší. Několik obrazů však ukradli zloději, portášské pistole a mnohé další vzácné věci zmizely během předávání budovy dnešním majitelům…



Fojtství v Jasenné

Může se hodit

Nezapomeňte navštívit
Vizovické trnkobraní - více ZDE

ZOO a zámek Lešná - více ZDE

Kovářův větrný mlýn ve Štípě - více ZDE

Mapy
1 : 75 000, SHOCart č. 152 – Hostýnské a Vizovické vrchy
1 : 50 000, SHOCart č. 70 – Zlínsko, Hostýnské a Vizovické vrchy

Opět ve sféře slušovického zázraku

Prudký výšlap z Jasenné nás přivádí na horské sedlo Sirákov, odkud silnice klesá dolů na Vsetín do povodí Bečvy. My však chceme zpět na Podřevnicko, takže využijeme značenou cyklotrasu č. 6117 a krátkou jízdou v terénu se přesuneme do sousedního sedla Hranica. Krásný výhled na obě strany je odměnou za místy dost hrbolatou jízdu.

Ze sedla se spouštíme prudkým padákem opět do povodí Dřevnice mezi první domy dlouhé vesnice Všemina. Nacházíme se opět ve "sféře vlivu" JZD Slušovice, o čemž svědčí další nezvykle široká silnice, kde se v pohodě vejdou tři nákladní auta vedle sebe. V bočním údolí kousek od Všeminy totiž fungoval luxusní hotel Slušovice s malou přehradou na koupání a sportovním centrem s tenisovými kurty.

Rekreační areál funguje dál pod názvem Parkhotel i v současnosti, člověk se však neubrání pocitu, že slavným dobám někdejší neomezené prosperity již dávno odzvonilo.



Sedlo a motorest Sirákov

Podobné pocity se člověka zmocňují i ve Slušovicích, kam nás přivádí prázdná autostráda z Všeminy "obchvatem" přes vesnici Neubuz. Obyvatelé Slušovic si dnes určitě nežijí špatně - v areálech bývalého JZD se většinou uchytily firmy, které zaměstnávají hodně místních lidí a na venkovské poměry určitě i slušně platí. Doby "slušovického zázraku", kdy se v okolí vydělávalo více než v Praze, jsou však dávno ty tam.

Spolu se zázrakem zmizely i víkendové dostihy, pouťové atrakce a proslulé burzy, kde se daly koupit rifle. Zbyla jenom šedá betonová architektura, prázdné vyasfaltované plochy a náves, tvořená širokou silniční křižovatkou s několika jízdními pruhy.

K uzavření zhruba 30 km dlouhého okruhu krajinou Podřevnicka do Lípy to máme ze Slušovic 4 km jízdy po gorbačovově čtyřproudové autostrádě.

 

Přehradu u Parkhotelu Všemina

Zámek a ZOO v Lešné

Výhled z Čubovy vyhlídky

Na hrázi slušovické přehrady

Krajina v okolí Podkopné Lhoty

Vizovické vrchy od Ubla

Vizovický zámek

Sklepy v Zádveřicích

Sedlo a motorest Sirákov

Vesnice Ublo

Fojtství v Jasenné

Autoři:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Další z rubriky

Hadí vrch. Výhled
Hadí vrch, Březník i zmizelá ves. Tři nejhezčí procházky Šumavou

Nádherné výhledy, pořádné výšlapy, překrásná krajina a nikde nikdo. Šumava je krásná po celý rok. Na začátku jara ji ale ještě můžete mít jen pro sebe....  celý článek

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.