45-94, sázka do loterie
Dva mladí Američané si prohlížejí zchátralou vilku se zazděnými okny, na níž je ještě číslo 45-94. "Druhého prosince 1993 se kolumbijské policii podařilo zachytit telefonický rozhovor a lokalizovat Pabla Escobara. Dům je okamžitě obklíčen, nad městem přelétají americké vrtulníky. Escobar se snaží utéct po střeše a tam je zastřelen," vykládá Héctor Jiménez, turistický průvodce v Medellínu.
V tomto městě, kde se nejslavnější pašerák drog narodil a zemřel, se věří, že číslo 45-94 nosí štěstí. "V lotynce je o ně boj," vysvětluje Héctor.
Tento třiatřicetiletý advokát a milovník extrémních sportů založil před dvěma lety malou turistickou kancelář. A tak trochu náhodou ho napadlo nabízet okruh po stopách Pabla Escobara. "Jeden kanadský turista, který si sem přijel zalétat na rogalu, mě mořil otázkami o 'Pablovi'," říká Héctor.
"Nabídl jsem mu projížďku po městě a vyprávěl jsem mu všecko, co jsem o tomto temném, ale dost fascinujícím člověku věděl. Víte, že Escobar byl jedním ze sedmi nejbohatších lidí světa?" Kanaďan byl nadšen. Od té doby zažívá Pablo Escobar City Tour nepopiratelný úspěch.
Kdo byl EscobarPablo Emilio Escobar Gaviria (1. prosince 1949 – 2. prosinec 1993) byl největším kolumbijským drogový baronem. V 70. letech vytvořil obrovské drogové impérium. V 80. letech jeho Medelínský kartel kontroloval až 80 procent obchodu s kokainem. Disponoval rozsáhlou flotilou lodí, letadel a drahých aut. Odhaduje se, že příjmy Medelínského kartelu dosahovaly na vrcholu ročně kolem 23 miliard dolarů. Po dlouhé štvanici, na které se podílely m.j.USA, Kolumbie, ale třeba i skupina Escobarových odpůrců "Les Pepes", se v r. 1993 podařilo Escobara v Medellínu zaměřit a zahnat na střechu. Tady ho údajně zastřelil jeden ze členů kolumbijské policie. Panují však dohady, že Escobara zabil odstřelovač z Delta Force. Pro dost chudých Kolumbijců však Escobar dodnes představuje jakéhosi Robina Hooda, rozdával jim totiž peníze a sponzoroval malé fotbalové kluby. |
Dva Američané, kteří přijeli na jeden den, nastupují do džípu kanceláře Medellín Experience. Odjíždějí na předměstí Envigado, kde drogový baron vyrostl. Dům jeho dětství už zmizel pod betonem, ale škola, kde učila jeho matka, ještě stojí.
Džíp odjíždí na hřbitov ve čtvrti Itagüí, kde je Pablo Escobar pohřben se svou rodinou, starou služebnou a tělesným strážcem "Citronem", který mu zůstal věrný až do konce. Hrobka pod palmami je pořád ozdobena květy. "Není vzácné vidět, jak tu někdo truchlí," vysvětluje
Héctor.
Modlitby před odpálením bomby
Pablo Escobar má ještě dnes své obdivovatele, zvlášť ve čtvrti, které dal jméno. V době, kdy tento pašerák drog snil o politické kariéře, dal ve stylu velkého pána postavit 500 domů pro nejchudší. Ale snadno sahal po zbrani. A když mu kolumbijský stát pod tlakem Washingtonu vyhlásil válku, odpověděl bombami. Před každým zločinem jeho najatí zabijáci zapalovali v kostelíku na předměstí Sabaneta svíčku Panně Marii, aby jim pomohla neminout cíl.
Iniciativa Medellín Experience zaskočila městskou správu, která chce skoncovat se stereotypním spojování Medellínu s pašováním drog. "Vysvětlili jsme jim, že Pabla Escobara nevychvalujeme, že je to naopak příležitost vysvětlovat dějiny města, peklo, kterým se stalo, a co je z něho dnes. Medellín je dnes jedno z nejdynamičtějších a nejbezpečnějších měst kontinentu," říká Héctor. Připomíná, že slavný malíř Fernando Botero, také rodák z Medellínu, namaloval smrt Pabla Escobara. Obraz je vystaven v městském muzeu.
"Ať člověk chce, nebo ne, to Pablo Escobar dodal Medellínu světového věhlasu," uzavírá Héctor.
