Po stopách kiviho a ptakopyska

Jména dvou tvorů dokážou připomenout v oblasti fauny i méně vzdělanému Evropanovi Nový Zéland a Austrálii. Černý pták kivi dokonce poskytl přezdívku novozélandským vojákům bojujícím v druhé světové válce. A ptakopysk? O tomto prapodivném tvorovi snad slyšelo každé dítě. Vhodný způsob, jak se setkat s ptakopyskem (Ornithorhynchus anatinus), je návštěva australského Národního parku Eungella na východním pobřeží kontinentu, asi 300 kilometrů jižně od Townsvillu.

Ptakopysk je vzácný především tím, že byť jde o savce, přesto klade vejce. Co do počtu - dvě až tři, z nichž se mládě vyklube už po dvou týdnech. Dospělé zvíře má kožešinatou kůži a živí se zejména hmyzem, drobnými rybkami a červy. V době krmení mláďat čerpá samice podstatnou část životní energie z tuku uloženého v oblasti ocasu. Ptakopysk žije i v Tasmánii - obývá jak bažinaté oblasti, tak i chladné potoky až do výšky dvou tisíc metrů.

Je velmi plachý - nejlépe je pokusit se jej pozorovat v časných ranních hodinách. Za kivim se musíme vydat na sousední Nový Zéland. Nelétavý pták se zakrnělými křídly a čtyřprstými končetinami je velký asi jako robustnější slepice. Snáší vzhledem ke svým tělesným proporcím "obrovská" vejce - o váze cca 500 gramů a délce až dvanáct centimetrů. Uvědomíme-li si, že například pták emu, vysoký přes 1,5 metru, snáší vejce o váze 700 gramů a dlouhá asi 14 centimetrů, pak není co dodávat! Jinak tento živočich nevyniká mimořádnou odolností vůči vnějším vlivům a je často chován víceméně v umělých podmínkách. Několik exemplářů lze spatřit v areálu bahenních sopek a gejzírů - Geysyr Whaka rewarewa - poblíž Rotoruy.

V přítmí pavilonu, kde se ptáci nacházejí, je udržováno trvale příznivé klima. Nedá se ale říci, že by se rádi předváděli zdejším návštěvníkům. Z klidu je vyruší, dejme tomu, svit baterky, a teprve poté přeběhnou cupitavým krokem na druhou stranu svého obydlí. Ve zcela přírodních podmínkách kivi hledají potravu svým dlouhým zobákem (s nosními otvory na špičce) ve vlhké půdě. Jako téměř jediní ptáci se orientují čichem. Domov ptáka kiviho, Nový Zéland, nabízí i další přírodní podivuhodnosti. Například svítící červy. Jejich jeskyně nese název Waitomo glow wormcaves. Někdo s bujnou fantazií by si mohl vzpomenout na Karafiátovy Broučky a kdesi v podvědomí se těšit na berušky s minilucerničkami, ale všechno je samozřejmě úplně jinak.

Zavítáte-li sem, proplujete na pramici pod něčím, co se podobá hvězdné obloze. Ovšem nad hlavou nemáte ani Polárku, ani Jižní kříž, tím méně berušky, ale světélkující larvy zvláštního hmyzu, jehož dospělé samice kladou vajíčka, z nichž se po třech týdnech tyto larvy vyklubou. Z nepatrných rozměrů (několik milimetrů) vyrostou až do velikosti zápalky. Světélkování je charakteristické pouze pro larvy, které se po šesti až devíti měsících zakuklí. Když se z kukly vylíhne hmyz (imago) dojde v následné, přiměřené době k páření a samička naklade asi 120 vajíček. Pak zajde, neboť dospělý hmyz je nedostatečně vybaven k přijímání potravy. Tedy opět jeden z důkazů neuvěřitelné rozmanitosti přírody. Jeskyně Waitomo se nachází zhruba uprostřed novozélandského Severního ostrova, západně od Rotoruy.

Autor je spolupracovníkem redakce


Domovem ptáka kivi je Nový Zéland.