Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Po stopách Hitlerovy dálnice na Malé Hané

  6:00aktualizováno  6:00
Kdyby Hitler prohrál u Stalingradu až o několik let později, svištěly by dnes napříč Moravou od jihu na sever kolony aut. Historie však rozhodla jinak a z "transmoravské" dálnice zbyla jen zarůstající torza mostů a mohutných náspů.

Některé mostní konstrukce Hitlerovy dálnice byly navrženy v honosném antickém stylu. | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

Při toulkách naší krajinou se mnohdy setkáváme se zbytky nepoužívaných komunikací. Některé kdysi fungovaly a dnes zarůstají trávou, jiné nebyly vůbec z různých důvodů dokončeny.

Nejznámější a "nejvelkolepější" nedokončenou silnicí v Česku je takzvaná Hitlerova dálnice, jejíž trasu lze dobře sledovat severně od Brna v krajině Boskovické brázdy neboli Malé Hané.

Její linii, kterou zaznamenává každá podrobnější turistická mapa, lze použít jako vodítko pro plánování nevšedního cykloturistického výletu.

Těleso dálnice totiž vede volnou venkovskou krajinou, stranou dnešních hlavních dopravních tepen, málo navštěvovaným regionem s mnoha historickými památkami a přírodními zajímavostmi, o jejichž existenci se moc neví.

Hitlerova dálnice
Železniční nadjezd Hitlerovy dálnice u Velkých Opatovic

Moravský Panamský průplav

Pro pochopení smyslu stavby zvané lidově Hitlerova dálnice je třeba si představit geografickou situaci v roce 1939.

Protektorát Čechy a Morava představoval z hlediska nacistů "cizorodý" klín sevřený německy mluvícími oblastmi na západě, severu i jihu.

Nejužší místo tohoto klínu mezi Orlickými horami a Brnem v délce 65 km mělo být proto přeťato nově vybudovanou dálnicí, která by spojila dvě významná města Vídeň a Vratislav a navázala tím na již existující systém autostrád v Rakousku a Prusku.

Příhodný terén nabízela zejména protáhlá sníženina Boskovické brázdy, táhnoucí se v příhodném směru sever - jih.

Mapa Brna a silnice R43
Hitlerova dálnice měla spojovat rakouskou Vídeň s Polskou Vratislaví (Wroclaw) a měla mít 320 km

V době svého plánování měla Hitlerova dálnice velký strategický význam. Uzavírala infrastrukturu německy mluvících oblastí v jeden celek a protínala území, které ještě nebylo pod německým vlivem.

Procházela také kolem významného zbrojního centra v Brně a byla zároveň předmostím pro případnou expanzi na východ.

Zajímavé je, že vybudování exteritoriální dálnice si vynutil Hitler již jako součást mnichovské dohody v září 1938.

Plán počítal s tím, že se Československo vzdá ve prospěch Německa pruhu území podobně jako Panama postoupila Spojeným státům americkým území Panamského průplavu spojujícího Atlantský a Tichý oceán.

Dálnice měla být součástí Německa, takže by Němci nepotřebovali žádný pas. Českoslovenští občané by směli používat dálnici také, ale najíždět by mohli jen na několika výjezdech, kde měly být celnice.

Finanční zajištění stavby, dopravní policii a celní službu mělo zajistit Německo, některé úseky měly vybudovat československé firmy, československá vláda měla poskytnout zdarma veškeré pozemky.

Profil dálnice byl stanoven na 28,5 m, což odpovídalo parametrům běžných dálnic v tehdejším nacistickém Německu.

Hitlerova dálnice
Zbytky Hitlerovy dálnice u Rozdrojovic

Mosty v antickém stylu

Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938, a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce.

Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava došlo k dalšímu urychlení, takže stavět se začalo 11. dubna 1939. Koncem roku 1940 se počítalo se zprovozněním 65 km, které protínaly protektorát.

V prvním roce stavba probíhala velmi svižně. Na řadě míst začaly růst mosty, náspy a další objekty. Dálnice dávala jasně najevo, kdo je v Evropě pánem. Některé mostní konstrukce byly dokonce navrženy v honosném antickém stylu.

Jihozápadně od Brna a u Jevíčka vznikaly "dálnicové" pracovní tábory. Například ve Vísce u Jevíčka je pohřbeno přes sto čtyřicet ruských zajatců, kteří na dálnici pracovali a zemřeli na epidemii tyfu. V Městečku Trnávka se zachoval jeden původní domek, zbytek byl přeměněn na dětský tábor.

Válečné neúspěchy a hospodářské potíže však Němce donutily koncem dubna 1942 stavbu přerušit. K jejímu obnovení už vzhledem k výsledku druhé světové války v Evropě pochopitelně nedošlo.

Mapa Brna a silnice R43
Torza Hitlerovy dálnice najdete u Kuřimi, Jevíčka, Trnávky a Velkých Opatovic. Na mapě je vidět projekt rychlostní silnice, která trasu Hitlerovy dálnice kopíruje.

Až do konce války však hlídala staveniště německá armáda. Po roce 1945 bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala.

Nedokončená dálnice pak chátrala, s její výstavbou se již nepočítalo. V současnosti je těleso Hitlerovy dálnice využíváno jen na krátkých úsecích: například ve 4,7 km dlouhém úseku mezi Bystrcí a Veselkou a v 1,5 km dlouhém úseku na odbočce ze svitavské silnice směrem do Boskovic.

Některé dnešní dopravní koncepce však počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.

Než zmizí klidná venkovská krajina

Zbytky Hitlerovy dálnice jsou především němou připomínkou nenaplněných velikášských plánů a promrhané lidské energie. V dnešní krajině působí bizarně a nepochopitelně.

Putování kolem betonových mostů a náspů, po nichž nikdo nikdy nejezdil, však nepostrádá punc objevitelského vzrušení.

Po stopách Hitlerovy dálnice se jede nejlépe na kole, přičemž trasu lze naplánovat do několika samostatných výletů či etap. Cestou přitom můžete navštívit řadu turistických zajímavostí v blízkém okolí.

Zároveň máte možná jednu z posledních šancí poznat krajinu Boskovické brázdy nebo chcete-li Malé Hané ve venkovsky klidné podobě, protože zanedlouho se do ní asi zakousnou buldozery a začne výstavba rychlostní silnice R43, která spojí Jihomoravský a Pardubický kraj.

Hitlerova dálnice
Mostní pilíř Hitlerovy dálnice u Brněnské přehrady sloužil v minulosti jako lezecká stěna horolezcům

Pozůstatky Hitlerovy dálnice

Patrně nejvýraznějším pohrobkem nedokončeného dálničního díla je pozoruhodný betonový pilíř, který ční ze svahu v bezprostřední blízkosti hráze Brněnské přehrady.

Před rokem 1990, kdy u nás ještě nebyly cvičné lezecké stěny, sloužil betonový pylon jako tréninková i závodní lokalita horolezcům.

Severně od Brněnské přehrady lze sledovat zbytky dálnice u Rozdrojovic, Jinačovic a Kuřimi. V kopcovitém terénu mezi Kuřimí a Černou Horou stopy chybí, protože se tady vůbec nezačalo stavět.

Průběh trasy však prozradí některé současné mapy na internetu, které totožně s Hitlerovou dálnicí naznačují ještě neexistující těleso rychlostní komunikace R43, o jejíž přesný průběh se vedou spory, zvláště v Brně.

Další četné pozůstatky Hitlerovy dálnice se objevují v okolí Boskovic, odkud se táhnou v souvislé linii přes Jevíčko až k Městečku Trnávka.


Může se hodit 


Mapy
1 : 50 000 KČT č. 50 – Svitavsko
1 : 50 000 KČT č. 85 – Okolí Brna, Svratecko

Zajímavosti z okolí Hitlerovy dálnice

Krkatá bába - v kopcovité krajině mezi Kuřimí a Černou Horou, v romantickém údolí potoka Lubě (2 km jižně od stejnojmenné obce) narazíte na ceduli chráněné přírodní památky. Vlevo ve svahu se zakrátko nato objeví načervenalá slepencová skála tvarovaná do podoby lidské hlavy, které se říká Krkatá bába. Kromě hlavy na ní rozeznáte dlouhý krk a při troše fantazie i nos. K bližší prohlídce je však zapotřebí vydrápat se po strmém chodníčku nahoru do svahu. Neobvyklý skalní útvar vznikl přirozenými zvětrávacími pochody nestejnoměrně odolných partií hornin. Z přírodovědného hlediska je mimořádně cenný a na Moravě velmi vzácný a ojedinělý. Nejlepší roční dobou pro jeho zhlédnutí je zima nebo jaro, kdy okolní stromy nemají listí. Právě v těsné blízkosti Krkaté báby má vést rychlostní silnice R43.

Hrad Cimburk - zbytky rozsáhlé zříceniny stojí na výrazném kopci nad Městečkem Trnávka. Skládá se ze dvou částí: starší, severněji ležící na oválném pahorku, byla založena začátkem 14. století. Zachovalo se zde torzo vysoké zdi, patřící patrně paláci, kromě toho také zbytky klenutých sklepů, které mohou být v případě nouze využity jako úkryt. Mladší, jižní část hradu byla postavena koncem 15. století jako předhradí. Zajímavé je, že v celém areálu není žádná věž a její přítomnost nezaznamenaly ani archeologické výzkumy. Roku 1776 Cimburk vyhořel a zpustl. Ve 20. století hradní areál částečně ožil díky letnímu divadlu, jehož zbytky jsou dodnes patrné v hradním příkopu.

Boskovice - historické město s mnoha památkami, centrum kraje Malá Haná. Hrad, zámek, židovský hřbitov, westernové městečko.

Jevíčko - nevelké město v zapomenutém kraji Malé Hané  s velmi dobře zachovalým středověkým půdorysem.

Lysice - veřejnosti přístupný zámek.

Černá Hora - pivovar a monumentální zámek, sloužící jako sociální ústav.

Drásov - několik desítek metrů dlouhá úzkorozchodná železnice na soukromé zahradě v provozu pro veřejnost každou první neděli v měsíci. Atrakce pro děti.

Autoři:




Nejčtenější

Jezero Onneto na úpatí sopky Meakan
Mlha a medvědi ostrova Hokkaidó. Výlet do snového Japonska bez turistů

Nejodlehlejším místem celého Japonska je poloostrov Širetoko, který vybíhá jako severovýchodní cíp ostrova Hokkaidó do Ochotského moře. Stejnojmenná rezervace...  celý článek

Útočiště zde ovšem najdou i následovníci květinových dětí. Nepotřebují nic. Jen...
Chleba z banánů a radost ze života. Na Havaji jsou naštěstí všichni divní

Rozvalit se na lehátku a nechat o sebe pečovat, to je častá možnost, jak si užít dovolenou na Havaji. Jak se na sopečných ostrovech v Tichém oceánu žije na...  celý článek

Campari na led, v tomto případě na ledovou tříšť. Lehce nahořklé a osvěžující
Módní Aperol slaví úspěch. Recept na skvělý aperitiv je ale starý 100 let

I když je Itálie kolébkou mnoha slavných aperitivů připravených z cinzana, martini, campari a dalších hořkých a kořeněných bitterů, mladí lidé z celé Evropy si...  celý článek

Dvaaosmdesátiletá Nina při tangu s devadesátiletým Oscarem v Buenos Aires (18....
Argentinské tango od srdce. Je jim 172 let a tančí na mistrovství světa

Vášnivé tango tančí už od 40. let minulého století. Devadesátiletý Oscar a dvaaosmdesátiletá Nina se v srpnu společně zúčastnili světového mistrovství v tangu...  celý článek

Další z rubriky

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.