Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Po stopách Baťovy dálnice. Z velkolepého snu zůstaly mosty v polích

aktualizováno 
Měla to být páteřní dopravní tepna předmnichovského Československa. Moderní dálnice, která by propojila celou tehdejší republiku z východu na západ, od Jasinji do Aše. Z velkého snu, který se zrealizoval jen z nepatrné části, zůstaly mosty v zemi nikoho, dálniční propustky a náspy.

Po stopách Baťovy dálnice. Jeden z mostů u Zástřizel je situován východně od obce, přesně na úpatí Chřibů | foto: Jan DoubravnickýiDNES.cz

Smělé plány

Ve 20. letech minulého století vznikla naléhavá potřeba vybudovat moderní komunikaci dálničního typu, která by se stala hlavní osou silničního systému nového státu. Důvody? Dynamický rozvoj první republiky, výrazný vzrůst automobilismu, strategické zájmy na vytvoření nové komunikační sítě, zvýšený objem přepravy zboží i vize budoucích priorit dopravy.

Okamžitému nastartování takového plánu ovšem bránil nedostatek dostupných finančních prostředků.

Po roce 1935 se akce "dálnice" opětovně dostala do popředí. Veškeré záměry se shodují na trase "východ - západ". Termín dokončení výstavby je odhadován na neuvěřitelné čtyři roky, hlavní pracovní sílu mají zajistit tehdejší nezaměstnaní. Vláda plán však smetla ze stolu.

O dva roky později vstupuje na scénu zlínský podnikatelský dravec Jan Antonín Baťa. Předkládá ambiciózní projekt rozvoje státu, jehož součástí je i řešení silniční dopravy s následným propojením do celoevropské sítě. Navrhuje magistrálu, která by začínala na československo-německé hranici u Chebu, poté by jižně od Prahy pokračovala k Brnu, odtud přes Zlín a následně údolím Váhu do oblasti východního Slovenska a za Chustem by končila u hranice s Rumunskem. Pro získání veřejnosti vydává Baťa publikaci, intenzivně lobuje na nejvyšších místech. A pro své plány dostává zelenou!

Po stopách Baťovy dálnice. Dálniční propustek v polích nad obcí Zástřizly

Slibné začátky, hořké konce

Původní představu ale narušily mnichovské události. Západní část ztratila význam, tudíž příprava započala na pozměněné trase: Terezín - Praha - Jihlava - Brno - Zlín - Žilina - Košice - Užhorod - rumunská hranice. Současně se rozeběhly první projekční práce na úsecích Praha - Humpolec a v moravském pohoří Chřiby.

Německá okupace paradoxně nepřinesla zánik realizace. Naopak, v terénu byla zahájena skutečná výstavba dálnice. Proto často bývá označována pojmem "protektorátní dálnice".

Východně od Prahy se začínají klenout mostní oblouky, na Moravě se řeší obtíže členitého terénu. I tady se zvedají betonové konstrukce. Dálnice dobře zapadá do německé koncepce komunikační sítě. U Brna by měla vytvořit důležitou křižovatku s druhou nově budovanou tepnou, dálnicí z (dnes polské) Vratislavi do Vídně, nyní nazývanou "Hitlerova dálnice".

Německé válečné neúspěchy se ale pochopitelně projevily utlumením stavebních prací. Těsně po osvobození se na staveniště opět vrací ruch, avšak únorové události celý projekt pozastavily.

Moravská část ve Chřibech je roku 1950 odepsána, úsek mezi Prahou a Humpolcem čeká v budoucnosti částečné využití při budování naší "déjedničky".

Po stopách Baťovy dálnice. Most nad polní cestou na severním okraji obce Zástřizly s dobře patrným dálničním tělesem

Opuštěné mosty

Pojďme se podívat na dvacetikilometrový moravský úsek, který měl překonat Chřiby. Ze západní strany ho přibližně vymezuje obec Zástřizly, na východě pak Nová Dědina. Díky působivému a turisticky atraktivnímu okolí se může stát zajímavým zpestřením výletu.

Nejvíce dobře patrných fragmentů dálnice najdeme v bezprostřední blízkosti Zástřizel. Linii dálničního tělesa můžeme úspěšně pozorovat ze strání jižně od obce, případně z přilehlé komunikace Kyjov - Kroměříž. Svým travnatým a keři zarostlým pásem ostře vystupuje mezi lány polí, původní účel ještě zvýrazňuje tunýlek dálničního propustku.

Na západ od tunýlku, poblíž silnice do Kyjova, ukrývají břehové porosty betonovou konstrukci mostu přes Litavu. Na ni žádný násep viditelně nenavazuje, takže působí naprosto nečekaným dojmem mostu v zemi nikoho, zcela pohlceného křovinami.

Po stopách Baťovy dálnice. Most přes Litavu, zcela zahlcený okolní vegetací

Další podobná ukázka leží přímo u plotů zahrádek na severní straně Zástřizel. Krásný most přes polní cestu, s dokonale zarovnaným náspem. Jen místo automobilů se travnatou vozovkou prohánějí ukřičená hejna stehlíků.

K poslednímu ze zdejších mostů, položenému východně od vsi, směřuje zelené značení. I on se klene nad polní cestou. Velkým množstvím převážně drobnějších památek nikdy nerealizovaného díla je protkána celá oblast severní poloviny Chřibů. Včetně partií okolo nejvyššího vrchu Brda.

může se hodit

Jak se tam dostat
Přestože Zástřizly leží ve Zlínském kraji (okres Kroměříž), svojí polohou mají blíže k Brnu. Velmi dobře jsou dostupné z hlavního silničního tahu Brno - Uherské Hradiště. Některé dálkové autobusové linky zastavují v přilehlých Střílkách, přímo na okraj Zástřizel zajíždějí regionální spoje.

Kam pro bližší informace
Komplexně se tématu dálnic věnují speciální webové stránky www.dalnice.com. Zde byly instalovány i interaktivní mapy trasy dálnice včetně úseku přes Chřiby, které zobrazují veškeré fragmenty zástavby a umožňují si dle nich naplánovat výlet. V příspěvku užito podkladů z tohoto webu.

Co navštívit v okolí
Pýchou Střílek, vzdálených necelé tři kilometry, je unikátní areál barokního hřbitova. Díky turistickému značení lze návštěvu Zástřizel obohatit putováním pohořím Chřiby.

Tip z Čech
Jednu z nejkurióznějších připomínek českého úseku protektorátní dálnice tvoří most u obce Borovsko, jižně od Zruče nad Sázavou. Částečně zatopený vodami přehrady Švihov na Želivce vyčnívá jako smutné memento. Právě díky vysokému stupni zaplavení nemohl být využit při pozdější výstavbě dálnice D1.

Zdroj: Mapy © PLANstudio

Autoři:




Nejčtenější

Medvěd s uloveným lososem
Aljaška, z které mrazí. Lososí hostina pro medvědy na vlastní oči

Jeden z nejúžasnějších zážitků v pozorování zvířat, jaký se dá na naší planetě v divočině zažít, je tažení lososů, na které čekají hladoví medvědi a nedočkavě...  celý článek

Útočiště zde ovšem najdou i následovníci květinových dětí. Nepotřebují nic. Jen...
Chleba z banánů a radost ze života. Na Havaji jsou naštěstí všichni divní

Rozvalit se na lehátku a nechat o sebe pečovat, to je častá možnost, jak si užít dovolenou na Havaji. Jak se na sopečných ostrovech v Tichém oceánu žije na...  celý článek

Dvaaosmdesátiletá Nina při tangu s devadesátiletým Oscarem v Buenos Aires (18....
Argentinské tango od srdce. Je jim 172 let a tančí na mistrovství světa

Vášnivé tango tančí už od 40. let minulého století. Devadesátiletý Oscar a dvaaosmdesátiletá Nina se v srpnu společně zúčastnili světového mistrovství v tangu...  celý článek

„Dnes už jsou bicykly o něčem jiném. Mají kola 29 palců, všechno je lehké z...
Hurikán, přepadení a 107 defektů. Jako první Čech objel svět na kole

Deset let příprav, tři roky dobrodružného cestování a pak dvě desítky let vzpomínání. V září uplyne 20 let od chvíle, kdy jeden z nejznámějších českých...  celý článek

Campari na led, v tomto případě na ledovou tříšť. Lehce nahořklé a osvěžující
Módní Aperol slaví úspěch. Recept na skvělý aperitiv je ale starý 100 let

I když je Itálie kolébkou mnoha slavných aperitivů připravených z cinzana, martini, campari a dalších hořkých a kořeněných bitterů, mladí lidé z celé Evropy si...  celý článek

Další z rubriky

Sbaleno a jedeme na prázdniny k příbuzným a známým na venkov.
Konečně volno. Kam pojedeme? Romantické začátky turismu v Československu

Letovisko. To slovo voní sluncem, lesy, vodou a svobodou prázdnin. První republika je milovala, chlubily se jimi obce od Krušných hor po Beskydy.   celý článek

Větrný mlýn v Přemyslovicích
Kde mají Keltové svatyni a Švédové šance. Utajená místa uprostřed Moravy

Tohle rozlehlé území západně od Olomouce patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako stvořená pro nenáročné vycházky nebo projížďky...  celý článek

Na kole si  kolem Litoměřic užijete parádní výhledy do kraje i na řeku, přívozy...
Na kole kolem Litoměřic. Brána Čech, židovské ghetto i vinařská stezka

Jedno z nejkrásnějších historických sídel České republiky je nespravedlivě ve stínu Prahy či Českého Krumlova. Litoměřice jsou nejen úžasnou víkendovou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.