Glastonbury je odedávna opředeno mnoha mýty a pověstmi. Jedna z nich je spojuje s bájným králem Artušem, který se mezi prostým lidem proslavil jako udatný bojovník proti saským dobyvatelům, a s jeho rytíři Kulatého stolu. Smrtelně raněný Artuš, jenž vládl v době po pádu římské říše, se podle legendy uchýlil do Glastonbury po souboji se svým nemanželským synem Mordredem. Legenda říká, že zde dokonce krále a jeho ženu Genievru pochovali.
Ve 12. století začali mniši z glastonburského opatství, které podporoval lid milující artušovské legendy, kopat na místě, jež pověsti označovaly jako Artušův hrob. A brzy slavili úspěch. Dva metry pod zemí totiž našli kamennou desku, pod níž ležel olověný kříž s latinským nápisem: Zde na ostrově Avalon je pohřben proslulý král Artuš." Bájný ostrov Avalon je odedávna spojován s posledním místem Artušova odpočinku. V hrobě nalezli mniši několik kostí a pramen vlasů, jenž údajně patřil Artušově půvabné choti Genievře. Po vyzdvihnutí putovaly kosti do mramorové hrobky u hlavního oltáře místní katedrály. Tam zůstaly až do zániku opatství, které si mniši ve středověku vystavěli. Po jeho zničení už ostatky nikdo nespatřil.
Dnes na místo Artušova hrobu upozorňuje malá deska s popiskem, k níž lidé často kladou květiny. Jádro Glastonbury, které leží v oblasti osídlené už v prehistorických dobách, tvoří rozlehlé opatství. To patřilo ve středověku k jedněm z nejbohatších v Anglii, jeho výstavba se táhla od dvanáctého do šestnáctého století. Srdcem opatství byl majestátný chrám, jehož zbytky jsou dnes údajně nejstarší dochovanou křesťanskou svatyní na světě. Z celého komplexu však zbyly už jen zříceniny. Přesto na vás z jejich monumentálnosti na každém kroku dýchají dávné doby.
Půdorys všech staveb naznačují betonové čáry, díky nimž si může návštěvník snadno představit, jak vypadal původní chrám či ostatní budovy. Jedinou dochovanou stavbou je opatská kuchyně kuželovitého tvaru. Vejdete-li do ní, litovat zaručeně nebudete. Uvnitř totiž lákají k ochutnání čerstvé pochoutky ze středověké kuchyně. V zahradě opatství, které se rozprostírá na třiceti šesti akrech, si můžete odpočinout u několika rybníčků s lekníny. K pikniku pak přímo vybízejí lavičky ve stínu vzrostlých stromů nebo v jabloňovém sadu. Kdo nerad zahálí, může si odskočit do nedalekého muzea, kde je vystaven model zobrazující opatství v jeho dřívější kráse: tedy těsně před tím, než v roce 1539 jeho budovy nechal strhnout král Jindřich VIII.
Když vyjdete z muzea, rázem se ocitnete na nejhezčí glastonburské třídě, lemované gotickými domy. Zde je také nespočet malých obchůdků s velmi netypickými suvenýry, převážně z Indie. V útulných krámcích provoněných aromatickými tyčinkami na každém kroku potkáváte hippies, kteří se do Glastonbury sjíždějí ze všech koutů Británie. V 70. letech minulého století zde dokonce založili hudební festival. Letos, bohužel, místní obyvatelé prosadili jeho zákaz. Prý rušil městský klid.
Jste-li milovníky legend, vydejte se z hlavní třídy po stopách Ježíšova učedníka Josefa z Arimatie. Ten přišel do Glastonbury někdy kolem roku 60 našeho letopočtu, aby obrátil Kelty na křesťanství. Po namáhavé cestě klesl vyčerpán na zem, do níž zarazil svoji hůl. Ráno na jejím místě vykvetl keř hlohu a o něco později i opatství. Josef si prý s sebou přinesl svatý grál - kalich, který Ježíš použil při poslední večeři a do něhož pak Josef zachytil Ježíšovu krev při ukřižování. Svatý grál údajně zakopal Josef na úpatí kuželovitého kopce Tor, který je dominantou zdejší, jinak rovinaté krajiny. Na místě, kde kalich ukryl, vytryskl dle legendy pramen, dnes zvaný Chelice Well. Podle pověsti se tudy také vchází do podsvětí. Říká se, že každý, kdo se napije zázračné vody z pramene, zůstane věčně mladý. A kousek pravdy na tom asi je.
Voda je velmi kvalitní a má léčivé účinky. Její charakteristicky červené zbarvení jí dodávají příměsi železa. Kolem pramene vznikla rozlehlá zahrada. Léčivá voda zde vytéká na několika místech, která jsou obrostlá ozdobnými keři a trsy květin. Cestou ze zahrady stojí za to zastavit se v přilehlé galerii, kde jsou občas zajímavé výstavy. Ale pak už vám nezbývá než se vydat na kopec Tor, do jehož úpatí se zahrada zařezává. Při výstupu se člověk sice trochu zapotí, vynaložená námaha se však určitě vyplatí. Na vršku si totiž můžete prohlédnout věž svatého Michaela, jež se jako jediná dochovala z původního kostela ze čtrnáctého století.
Kopec je od středověku cílem mnoha křesťanských poutníků. Mimo jiné i proto, že je z něj nádherný rozhled. Za pěkného počasí můžete například spatřit monumentální gotickou katedrálu v nedalekém městě Wells. Když se pozorněji zadíváte na úbočí kopce, určitě si všimnete jeho zvláštního terasovitého uspořádání. Přestože jej eroze už trochu vyhladila, traduje se, že na kopci stálo bludiště zobrazující starodávný magický vzor. Bludiště zřejmě pochází z doby před čtyřmi či pěti tisíci lety, tedy z období, kdy vzniklo Stonehenge, Avebury či další rituální megalitické stavby v Británii.
Autoři jsou spolupracovníky redakce
Může se hodit
Jak se tam dostat: Z Londýna po dálnici M4 do Bristolu, odtud po dálnici M5 směrem na jih a před Bridgewaterem musíte odbočit na silnici 39 do Glastonbury. Jezdí sem také několikrát denně autobus z Bristolu s přestupem v městě Wells.
Na co nezapomenout: U pramene Chalice Well si můžete nabrat léčivou vodu. Nádobu je možné si zakoupit u vchodu do zahrady. Pro výstup na kopec Tor si raději obujte pevnější boty. Mnoho postarších Britů dokonce potkáte s vybavením na horskou turistiku.
Co je v okolí zajímavého: Za návštěvu určitě stojí nedaleké městečko Wells, kde je jedna z nejpůsobivějších katedrál v Británii. Nádherné je především její raně gotické průčelí, po jehož dolním okraji se vine klikatá řada lomenic. Blízko katedrály se nachází Vicar's Close, což je řada obytných vikářských domků ze čtrnáctého století. Jde o vůbec nejstarší dochovaný soubor řadových domů v Evropě.
 Na každém kroku glastonburského opatství na vás dýchají dávné doby. Důkazem toho je i věž svatého Michala. |
