Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Po silnici Hostýnskými vrchy

  16:15aktualizováno  16:15
V tomto cyklovýletu se vydáme do okolí Bystřice pod Hostýnem na malý okruh vedený převážně po kvalitních asfaltkách. Kvůli promněnlivému počasí totiž dosud není možné spolehnout se na nezpevněné lesní cesty a tak se můžeme pokochat krásou rozkvétající jarní přírody, aniž bychom nutně dávali pozor na kvalitu vozovky, po níž právě jedeme.

Východiskem výletu bude Bystřice pod Hostýnem, z níž hned na začátku absolvujeme nejtěžší úsek. Tím je zpočátku neznatelné, ale postupně rostoucí téměř desetikilometrové stoupání přes Chvalčov do rekreačního střediska Tesák, jenž je východiskem na hřebenovku Hostýnských vrchů.

Po náročném stoupání na Tesák si krátce odpočineme při sjezdu směrem k Trojáku. V první fázi je nutné dbát zvýšené opatrnosti, jelikož silnice je vylepšena několika uzavřenými zatáčkami, do nichž je nutné z počáteční vysoké rychlosti dobrzďovat.

Nicméně ve srovnání s délkou stoupání na Tesák je sjezd zanedbatelně krátký a dostáváme se jím do údolí potoka Juhyně, jenž má prameniště pod Tesákem a pokračuje dále hluboce zaříznutým údolím do Rajnochovic. Nás však cesta zavede kolem podniku na výrobu dřevěného uhlí mírným nepříliš dlouhým stoupáním na Troják.

V případě dobré viditelnosti je možné jen doporučit krátké odbočení po zpevněné silnici vlevo, kde se po přibližně dvou kilometrech dostaneme po hřebenu na nejvyšší vyhlídkový bod - 664 metrů vysoké místo zvané Maruška, z něhož se nabízí kruhový rozhled na západ a jih do Hostýnských vrchů. Východním směrem se otevírá výhled na z oparu vystupující oblast Radhošťského masívu s Radhoštěm, Pustevnami a Kněhyní.

Zpátky k hlavní silnici jdoucí přes Troják se dostaneme rychlým sjezdem, kdy je ovšem v případě použití silničního kola nutné dávat více pozor, neboť cesta je částečně rozbitá.

Z Trojáku sjezd pokračuje k Hošťálkové a opět je před námi několik prudkých zatáček, přičemž v některých z nich můžeme být rozptýleni dalekým výhledem do krajiny vzniklým na základě kompletního vykácení lesního porostu.

Příjemný sjezd klikatící se silnicí je nákrátko přerušen, když z křižovatky nepokračujeme dále dolů do Hošťálkové, ale rychle nastoupáme k hranici mezi okresy Vsetín a Zlín. Od ní se dlouhým sjezdem po místy rozbité silnici dostáváme kolem kempu k obci Držková.

Ve středu obce opustíme v prudké levotočivé zatáčce hlavní silnici a odbočíme vpravo, kde kolem rozcestníku jedeme na vedlejší cestu lemovanou červenou turistickou značkou, obytnými domy a hospodářskými budovami.

Po přibližně půldruhém kilometru se dostáváme ke křižovatce, od níž volíme levou odbočku a vjíždíme do úzkého lesnatého údolí. Zpočátku šlapeme po rovině, aby se sklon výrazně zvýšil po táhlé zatáčce vlevo, za níž nastoupáme ke hřebenu oddělujícímu údolí potoků Dřevnice a Ráztoka.

Majitelé horských kol si mohou dosytosti vychutnat následný rychlý sjezd po zcela přímé silnici projektované zřejmě podle pravítka, zatímco cyklisté na silničních kolech musí jet mnohem pomaleji a opatrně, neboť je před nimi úsek častých defektů a zničených ráfků.

U rybníku se nekvalitní šotolinová cesta mění na asfalt a my vjíždíme do jedné z největších rekreačních oblastí v Hostýnských vrších. Ráztoka je společně s Rusavou zcela přeplněna malými soukromými chatkami a podnikovými chatami.

Z Rusavy už zbývá pouze rovinatý úsek do Bystřice pod Hostýnem, a tak je možné využít oblíbenosti Rusavy a přítomnosti mnoha různých občerstvovacích zařízení k jídlu a pití. Po doplnění energie dojedeme přes Brusné a Slavkov pod Hostýnem do místa startu v Bystřici.

Tento na kilometry nepříliš dlouhý výlet dokáže dobře prověřit fyzickou kondici po zimním období, neboť obsahuje několik stoupání, včetně nejobtížnějšího úvodního výjezdu na Tesák.

Výbornou pomůckou pro orientaci v terénu a další možné modifikace tras je Velká cykloturistická mapa Hostýnské a Vizovické vrchy, kterou pod číslem 152 vydalo zlínské nakladatelství Shocart v měřítku 1:75 000. Část dnešního okruhu je tady vyobrazena včetně podélného výškového profilu.

Může se hodit

Zajímavosti z historie města Bystřice pod Hostýnem

Město Bystřice pod Hostýnem se nachází v úrodné rovině Hané pod impozantní a památnou horou Hostýn.  Na temeni hory se nachází rozsáhlé keltské oppidum z období 540 let př. n. l, ale byly zde zjištěny stopy lidského osídlení už od paleolitických počátků.

V roce 1241 zaplavilo nechráněnou Moravu půl milionu divokých jízdních Tatarů pod vedením chána Ogotoje, Batů a Kublaje a zpustošilo celou zemi. Obyvatelé prchali v hrůze do hostýnských lesů a hledali úkryt na temeni hory. Zde vzývali Pannu Marii, aby je ochránila od záhuby, a podle pověsti byli vyslyšeni. Dodnes tuto událost připomíná obraz Panny Marie s Ježíškem a svazkem blesků, do stříbra je vytepán útěk Tatarů od Hostýna (obraz je v bystřickém kostele sv. Jiljí).

Svatý Hostýn a jeho bazilika, významné mariánské poutní místo, byl navzdory snaze totalitního režimu vymazat je z paměti lidí i v minulých desetiletích symbolem odporu proti komunistické moci. Každoročně sem zavítají tisíce věřících a poutníků z celé Evropy.

Bystřice pod Hostýnem se stala známým městem také díky Michaelu Thonetovi, který zde v roce 1861 založil největší továrnu na ohýbaný nábytek v Evropě. Světoznámé židle se zde vyrábějí dosud, i když dnes už pod značkou TON.

Tipy na pěší výlety v okolí najdete ZDE.
Zdroj: Stránky města Bystřice pod Hostýnem

Zámek v Bystřici pod Hostýnem

Autoři: ,




Nejčtenější

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Další z rubriky

Poledník - 37 metrů vysokou rozhlednu tvoří betonová věž původní vojenské...
Na kole k nejvyšší rozhledně Šumavy, nejmenšímu jezeru i do Prášil

Zveme vás na cyklovýlet centrální Šumavou. Během 36 kilometrů navštívíme mimo jiné dvě z pěti šumavských jezer a nejvýše položenou rozhlednu této oblasti....  celý článek

Bruslařská dráha v Praze
Jízda s mistry. In-line bruslaři se chystají na velkou událost v Praze

V neděli se v Praze na Rohanském nábřeží uskuteční velká mezinárodní in-line akce pro stovky českých i zahraničních milovníků kolečkových bruslí. Svoje síly tu...  celý článek

Hrad Sklabiňa. Někdejší sídlo Turčianské župy lehlo popelem až rukama...
Skromné a tiché Slovensko. Cyklovýlet po Turčianské magistrále

Turiec je malebná slovenská kotlina sevřená horami ze všech stran. Velice estetická krajina s pohádkovými přírodními scenériemi a absencí masového moderního...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.