Po Paříži - autobusem nebo na bruslích

Jak se nejlépe pohybovat po Paříži? S takovou otázkou je konfrontován nejen každý Pařížan, ale i návštěvník, kterého "nevyplivne" u každé pamětihodnosti turistický autokar. Pro každého, kdo má málo času nebo je v metropoli nad Seinou poprvé a potřebuje absolvovat kolečko po "povinných" památkách, je logickým prostředkem prakticky všudypřítomné metro. Když má ale návštěvník pár dní času, nebo už Paříž trochu zná a chce vyzkoušet něco jiného, může zkusit městské autobusy, zatímco mladší a odvážnější mohou nasadit kolečkové brusle, kterým přeje rovinatý profil metropole.

Metro je rychlé, ale přece jen spíše nevzhledné a pohled z oken autobusu je po něm příjemným zpestřením. Za cenu jednoho lístku je možné v autobusu míjet historické památky i se ponořit do odlehlejších čtvrtí, kde bydlí "obyčejní" Pařížané a kde jsou kavárny bez turistů.
   

Mapa s autobusovými linkami je k mání ve všech stanicích metra, případně na konečných autobusů, takže si každý může vybrat linku podle svého vkusu a zájmu. Některé z nich však svou trasou opravdu připomínají výletní autobusy.
   

Tak linka č.80 má konečnou u dějiště autosalónů na Porte de Versailles, poklidným 15. obvodem se proplétá k Martovým polím, mine vyhlídku na Eiffelovu věž, vydá se k Seině, přejede náměstí Alma a improvizovaný pomník na místě nehody princezny Diany, zamíří přes Champs Elysées k bulvárům, objede kopec Montmartru a skončí u jeho severní neturistické strany.
   

Devětašedesátka zase od Eiffelovy věže vyjede přes prostranství Invalidovny čtvrtí vládních paláců za parlamentem a ulicí de Bac mine muzeum d'Orsay, po nábřeží jede kolem Louvru a kolem kostela Saint-Germain L'Auxerrois, odkud dal zvon signál k Bartolomějské noci. Potom se za radnicí otočí do starobylé čtvrti Marais a u náměstí Bastily jede kolem zóny oblíbených barů.

Potom začne v autobuse přibývat ras i jazyků a "lidovější" Paříží projede linka kolem hřbitova Pere Lachaise na konečnou na náměstí Gambetta. Linka 96 zase přes Saint-Germain des Pres a Marais dorazí na východ Paříže do barvité čtvrti Belleville a projíždí ulicí Oberkampf, jejíž podniky se staly v poslední době oblíbeným cílem pařížských bo-bo (podle posledního sociologického slangu nově vzniklá skupina "bohémské buržoazie").
   

V autobuse platí stejné lístky jako v metru, které se dají koupit i přímo u řidiče. Autobusy fungují doslova na znamení. Na stanici se na ně musí mávnout, uvnitř zase zmáčknout knoflík pro zastavení, jinak stanicí klidně prosviští. Návštěvník také s údivem zjistí, že jinak velmi zdvořilí Francouzi nepouštějí sednout ženy ani starší - s výjimkou cestujících opravdu nad hrobem.
   

Autobus je samozřejmě závislý na dopravním ruchu, takže se může cesta protáhnout, případně může být nabitý pasažéry. K vyhlídkovým účelům je proto nejlepší jezdit mimo ranní a večerní dopravní špičky. Ovšem v létě je ve městě poměrně málo Pařížanů, takže ruch na ulicích je přece jen menší než jindy.
   

Léto usnadňuje život i stále početnějším vyznavačům kolečkových bruslí, kteří využívají toho, že rovinatá Paříž je z velké části vyasfaltovaná. Tento způsob poznávání Paříže mohou ostatně zkusit i návštěvníci. Nejlepší příležitost poskytují pravidelné toulky na bruslích, které se organizují v pátek večer a v neděli odpoledne a kterých se účastí tisíce lidí. Tyto výpravy provázejí policisté na motocyklech, kteří uzavírají trasu automobilům. Karavanu uzavírá sanitka a nechybějí ani policisté na kolečkových bruslích dohlížející na pořádek přímo v davu.
   

Páteční výlet začíná v deset hodin večer na náměstí d'Italie. Účastníci tohoto "Paris by night" urazí 25 až 30 kilometrů a v jednu hodinu ráno se vrátí na start. Páteční toulky jsou však jen pro skutečně dobré bruslaře. Kdo neumí brzdit, ať jde spát,
doporučují pořadatelé. Rodinnější charakter mají nedělní výpravy, které začínají
každou neděli ve 14:30 na náměstí Bastily, kam se vracejí o tři hodiny později. Při nich se dlouhý had bruslařů pohybuje přece jen pomaleji a častěji se zastavuje.
   

Turisté nicméně kvůli náhodnému výletu s sebou nemusí vláčet do Paříže vlastní brusle. Ty se dají půjčit, například v obchodech na bulváru Bourdon u Bastily, kde stojí půjčení asi 60 franků. Kromě toho se půjčují i ve velkých sportovních obchodech jako Decathlon.
   

Provozu je možné se ve městě vyhnout také každou neděli, kdy se automobilům uzavírají vozovky na nábřeží Seiny a mohou na ně jen chodci, cyklisté a bruslaři. Pařížská radnice nyní slibuje, že nábřeží budou toto léto od 15. července do 15. srpna uzavřena celý týden. Na bruslích se samozřejmě nemusí jezdit jen organizovaně a tisíce Pařížanů se proplétají dopravou i po chodnících každý den
- v takovém případě ovšem na vlastní nebezpečí.