Po kolejích k vodopádům Lužických hor

  0:08aktualizováno  0:08
Chcete poznat Lužické hory tak, jak je ještě určitě neznáte? Pokud ano, naplánujte si túru do této překrásné horské oblasti na severu Čech kolem vodopádů. Ví o nich opravdu jen málokdo.

O vodopádech v Lužických horách ví jen málokdo. | foto: Martin Janoška

Lužické hory jsou především majestátní krajinou izolovaných sopečných kup, dalekých výhledů, kamenných moří a bukových lesů.

Vodopády v Lužických horách zná jen málokdo. Zatím se v této překrásné oblasti ví o třech lokalitách s výskytem padajících vod, je však možné, že existují i další. Ty doposud známé se dají hravě obejít za jeden den.

Nejkrásnější české nádraží

"Vodopádová" část Lužických hor je výborně přístupná vlakem hned z několika směrů – od Děčína, České Lípy a Rumburka. Koleje se tu vinou přes lesy a údolí a šplhají až pod nejvyšší kopce.

Kuriózní je zdejší železniční uzel – nádraží Jedlová pod stejnojmennou zdaleka viditelnou horou, která dosahuje co do výšky třetí příčky v pohoří. Široko daleko žádná vesnice ani osada, ze všech stran se prostírají jenom lesy.


Nádraží Jedlová uprostřed Lužických hor

Jezdí tu poměrně dost vlakových spojů do tří různých stran a nádražní budova proto plní funkci jakéhosi turistického centra. Bývá tu živo i mimo víkendy, v části nádražní budovy funguje stylová výletní hospoda, kde dostanete dokonce najíst. Každopádně je to jedno z nejatraktivnějších a nejpříjemnějších českých nádraží. Za hezkého počasí je čekání na vlak, na rozdíl od jiných železničních stanic v Česku, velmi příjemným zážitkem.

Vodopád v Bukových skalách

Železniční uzel Jedlová je zároveň východiskem k prvnímu vodopádu. Podél kolejí se vydáte směrem na Českou Lípu a půjdete asi kilometr a půl, až narazíte na obydlenou samotu vpravo od trati.

Pokud vás neláká dlouhé putování kolem pražců, můžete ke stejnému místu dojít i z druhé strany od železniční zastávky Jedlová, což je asi o kilometr kratší. V obou případech je dobré dávat pozor a nezanedbat nebezpečí případné kolize s projíždějícím vlakem.

Asi 50 metrů před domkem (ve směru od nádraží Jedlová) se spustíte dolů podél drobného potůčku, který ani ne po 100 metrech padá přes čtyřmetrový skalní převis do malého skalního kuloáru, pojmenovaného Bukové skály.


Vodopád v Bukových skalách

Stupeň vodopádu tvoří kolmá stěna druhohorního pískovce, která se odloučila podél vertikálně probíhající pukliny. V ní podél dalších svislých puklin voda vymlela žlab, kterým stéká jako po strmé skluzavce až k patě skály, kde se vytvořil nízký převis. Malebné zákoutí má jedinou vadu – vodopád má nízký průtok i za vyšších vodních stavů.

Vodopád na Lučním potoce vytvořili turisté

K dalšímu vodopádu je to také blízko od železnice. Tentokrát však nepůjdete riskantně pěšky po kolejích, ale svezete se vlakem do železniční stanice Mlýny, která je v pořadí druhá z Jedlové směrem na Děčín.

Na nádraží začíná naučná stezka, ta se však nejvyššímu vodopádu Lužických hor vyhýbá, stejně tak jako všechny další značené turistické trasy. Vodopád však bývá značený na mapách a při troše orientačních schopností není problém jej najít. Ukrývá se vpravo od lesní silničky směrem na rozcestí Křížový buk, od nádraží v Mlýnech k němu cesta netrvá déle než 20 minut. Odbočka označená šipkou "Vodopád-Wasserfall" ukazuje pouze z opačného směru, takže je dobré se občas otočit. Orientovat se ovšem lze i sluchem - vodopád bývá ze silničky zřetelně slyšet.


Umělý vodopád na Lučním potoce vytvořený koncem 19. století

Krásný sedmimetrový vodopád na Lučním potoce nemá přirozený původ – vznikl zásluhou turistického spolku koncem 19. století, aby zkrášlil krajinu Lužických hor. Do dnešní doby však natolik splynul s okolní přírodou, že to vůbec není poznat. Vodopád tvoří úzký vodní proud, který se v dolní části tříští o šikmou skalní plošku, pod níž se v určité denní a roční době vytváří duha. Krásná podívaná!


Duha na vodopádu Lučního potoka

Chřibské vodopády – jedny z nejdokonalejších v ČR

Také ke třetí vodopádové lokalitě na úpatí hory Plešivec to není daleko od železniční trati. Orientačně jednodušší přístup však vede z obce Chřibská, kam lze od Lučního vodopádu dojít za necelé dvě hodinky kolem rozcestí Krásný Buk a přes vyhlídkový Chřibský vrch.


Hájovna u rozcestí Křížový buk

I Chřibským vodopádům se turistické značky vyhýbají, donedávna jejich existenci tajily i turistické mapy, a to přesto, že tyto vodopády patří po stránce morfologické k nejdokonalejším u nás. Nevynikají výškou (pouhé dva dvoumetrové stupně nad sebou), voda však na nich padá skutečně kolmo dolů bez kontaktu se skálou přes skalní převis.


Chřibské vodopády

Odborně patří Chřibské vodopády k typu tzv. vodorovných vrstev, které se vyskytují často v oblastech s tropickým klimatem. Zde se vytvořily na horizontálně uložených, nestejnoměrně odolných pískovcových lavicích v závěru údolní rokle. Kolem vodopádů vede upravený chodník doplněný dřevěnými lávkami, schody a lavičkami.


Jak se tam dostat

Vlakem z Děčína, Rumburka nebo České Lípy do stanice Jedlová.
Autem po silnici E9 z Prahy přes Mělník a Českou Lípu.



České vodopády na internetu

Najdete je na webové adrese www.vodopady.info, která se postupně rozšiřuje o nové objevy. Dozvíte se zde spousty zajímavých údajů, najdete inspiraci k mnoha dalším výletům do neznámých a neobjevených zákoutí naší vlasti. Pokud znáte nějakou dosud neobjevenou vodopádovou lokalitu a nechcete ji uchovat v tajnosti, můžete ji na těchto stránkách zveřejnit.


Užitečné odkazy:
http://www.luzicke-hory.cz

http://www.chribska.cz

Autoři:


Nejčtenější

Světová hvězda Instagramu fotila na Lipensku. Chce si tu koupit dům

Hvězda Instagramu Christina Tan z Indonésie fotila v okolí Lipna.

Její fotografie mají na sociálních sítích miliony zhlédnutí. Christina Tan z Indonésie patří na Instagramu k...

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Tísnivé pátrání po starém Bejrútu. Jak jsem si užil lekci pomíjivosti

Centrální čtvrt v Bejrútu byla tak zničená, že se zatím neví, co s ní.

Bejrútu a Libanonu se dříve říkalo Švýcarsko Blízkého východu, dnes však je bohužel pravdou opak. „Bejrút už není tím,...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Další z rubriky

Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární...

Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Ostrov Flores

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž...

Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Chvalkovický větrný mlýn

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu...



Najdete na iDNES.cz