Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Po jedné z nejslavnějších cyklostezek Evropy

  11:27aktualizováno  17:31
Kdo v Česku propadl kouzlu cykloturistiky, dříve nebo později se s touto otázkou setká. "A už jsi byl na Podunajské cyklostezce?" Sláva této cesty podél druhého největšího evropského veletoku hory přenáší, takže se na její trase můžete setkat s cyklisty takřka z celé Evropy.

Cyklostezka, kterou stavěli už Římané

Cyklostezka podél Dunaje je označována za vůbec nejstarší tohoto typu. Její kořeny však sahají dál než vynález bicyklu. Základem této cesty je totiž hrázní silnice vybudovaná Římany jako součást "Limes", tedy severní hranice římské říše, kterou v místech dnešního Bavorska a Rakouska tvořil Dunaj.

Tato cesta byla opatřená palisádami a strážními věžemi a vedla z Řezna neboli Regensburgu až do Semlinu (srbsky Zemunu, dnes čtvrti Bělehradu u soutoku Dunaje a Sávy). Římané podél Dunaje vybudovali tábory i civilní města: Lentla (dnes Linec), Lauriacum (Enns), Namara (Melk), Favianae (Mautern), Comagenae (Tulln) a Vindobona (Vídeň).

Kde začít?

Je spousta možností, kde začít a kde skončit. Co takhle nasednout na kolo už v Česku a skončit tamtéž? Ideální pro to je východní větev stezky: trasa Pasov-Vídeň. Jednou z možností, jak se dostat "na start", je dopravit se (třeba vlakem) do Železné Rudy. Od hranice s Německem už to je k druhému největšímu evropskému veletoku pěkně z kopce. Proč si trochu neužít svižného sešupu do údolí? Dolů to jde vždycky dobře a takovéhle sjezdy už na Podunajské stezce nezažijete.

Po zhruba 70 kilometrech jízdy Bavorským lesem je tu Dunaj a první velké město na naší pouti - Deggendorf. Takových měst ještě bude! Pokud se zrovna ve městě nekonají tradiční slavnosti Niebelungů, snad postačí projít se historickým centrem s monumentální radnicí, ochutnat v hospůdce bavorské pivo a vyrazit směrem jihovýchod.

Zatímco do Deggendorfu to z Železné Rudy bylo hlavně po silnici, nyní už během celého putování nesjedete z asfaltové stezky "vyrobené" pro cyklisty a kopírujete tok řeky. Takže výškových metrů už si též příliš neužijete.

Pasov je známý jednak díky tomu, že je na hranici Německa s Rakouskem, jednak tím, že se zde stékají tři řeky - Dunaj, Inn a Ilz. Je to tu tak trochu jako s Vltavou a Labem u Mělníka - přestože je tu Inn ze všech řek nejmohutnější, zůstal Innu "černý Petr" dunajského přítoku.

Báně kostela Stephansdom a přilehlých paláců tvoří při pohledu od řeky monumentální dominantu. Proud bohatství, z něhož město povstalo, kdysi protékal i Čechami -právě tudy vedla od středověku zlatá stezka mířící dál na Prahu. Na sever odtud převáželi ze solných dolů v Bavorsku a v dnešním Rakousku sůl. To byly ty časy, kdy sůl možná nebyla nad zlato, ale za zlato určitě...



Pasov

Šperky na náhrdelníku

A pak už stačí v podstatě jen jet a dobře se dívat. Jako šperky na modravém náhrdelníku jsou podél Dunaje "rozvěšeny" desítky hradů, zámků a klášterů, drtivá většina vesnic a měst podél trasy se může chlubit pečlivě zrekonstruovanými historickými domy.

Zřejmě nejkrásnější částí cyklostezky mezi Pasovem aVídní je údolí Dunaje mezi Ybbsem a Kremží (Krems). Jeho západní úsek, Niebelungengau, leží pod poutním kostelem Maria Taferl. Z terasy před barokní bazilikou si lze vychutnat fantastický výhled přes předhůří Alp až daleko do světa hor kolem Ötscheru, Dürrensteinu a Hochkaru.

V bezprostřední blízkosti leží zámek Artstetten, kde našli své poslední spočinutí po sarajevském atentátu v roce 1914 rakouský následník trůnu, arcivévoda František Ferdinand a jeho choť a kde dnes osvětluje osudové události z pozdní doby monarchie stálá výstava pod názvem Pro srdce a korunu. Na břehu řeky jsou rovněž stará habsburská sídla, zámek Persenbeug u Ybbsu a zámek Luberegg.



Krems

Podunajská cyklostezka

Trasa výletu

Z Pasova přes Linec, Melk, Krems až do Vídně nebo k hranici s Českem. Ze Železné Rudy do Valtic je to zhruba 500 kilometrů.

Co cestou uvidíte

Výstavní města Pasov či Linec, zámek Artstetten, největší benediktinský klášter v Evropě Melk.

Údolí vína a plodnosti

Hned za Lubereggem začíná údolí Wachau, označované za "úsměv na tváři Rakouska". Na jeho začátku stojí na vysoké skále klášter Melk. Tento vzor barokní nádhery je největším benediktinským klášterem v Evropě. Za jeho 360 metrů dlouhou fasádou čeká návštěvníky fronta výstavných císařských komnat, mramorový sál, kostel a vybavená knihovna.

Melk se výrazně zapsal i do čerstvých českých dějin. Právě tady nám v roce 2000 Rakušané málem "zrušili" elektrárnu Temelín.

Následující úsek toku je lemován strmými terasovitými svahy porostlými vinicemi. Na jejich úpatí se podél břehu řadí jedna idylická vinařská obec za druhou. Oblast je však proslulá nejen vínem.

Ve Willendorfu stojí nadrozměrná napodobenina Willendorfské venuše, asi 28.000 let starého symbolu plodnosti, který tu byl nalezen.

Přívlastek "perla Wachau" patří starému městu Dürnstein. Na jeho hradě byl před dobrými 800 lety držen v zajetí Richard Lví srdce.

Od města Tulln už je to do Vídně jen kousek. Pokud však chcete Podunajskou stezku zakončit stylově "po stezkách" a zamířit rovnou domů, můžete se Vídni vyhnout (ostatně její poklady je lepší vychutnat jinak než na kole) a mezi Tullnem a Korneuburgem se napojit na další stezku - tentokrát jantarovou.

Tudy putoval už od římských dob jantar od Baltského moře až k moři Jaderskému. Cyklistická trasa stezky vede přes Stockerau, kde je mimo jiné kostel s nejvyšší věží v Dolním Rakousku, přes Ernstbrunn se zámkem, jehož historie sahá až do 11. století, k přechodu Valtice. A jste doma! Máte za sebou zhruba 500 kilometrů, což při kvalitě cesty a za dobrého počasí mohou i méně zdatní cyklisté zvládnout za méně než týden.



Dürnstein

 

Knihovna v Melku

Krems

Melk

Prátr ve Vídni

BELVEDER VE VÍDNI. Dva obrovské paláce s galerií a překrásné, rozlehlé, mírně se svažující zahrady ve třech úrovních ve francouzském stylu s živým plotem a sochami.

KARLSKIRCHE. Zcela jistě jeden z nejkrásnějších vídeňských kostelů.

Trasa vede podél toku Dunaje po vyasfaltované silnici. Cyklisté míjí hluboké lesy, svahy s vinnou révou a ovocnými stromy.

Dürnstein

Na Podunajskou cyklostezku se můžete napojit ve výstavním bavorském městě Pasov, kde se stéká Dunaj s Innem a Ilzem.

Pasov

Pasov

Pasov

Pasov

Pasov

Autoři:


Nejčtenější

VELKÝ TEST ELEKTROKOL: Špatné už nekoupíte, jsou jen dobrá a výborná

Test elektrokol - Full

Redakce iDNES.cz testovala spolu s cyklistickým magazínem Elektrokola a servisem a prodejcem ekolo.cz vzorek elektrokol...

Zakázaná místa lákají zvědavce, někteří se však z dobrodružství nevrátí

Turistka spadla ze skály v lomu Velká Amerika.

Lidé často zbytečně riskují, když chodí na místa se zákazem vstupu. Lezou do zatopených lomů, šplhají na komíny nebo se...



GLOSA: Kolo Favorit je opravdu legenda. Ale ze zoufalství

Výstava Fenomén Favorit v Národním technickém muzeu

Není legenda jako legenda. Některé věci si připomínáme zaslouženě pro jejich výjimečnost. Jiné se staly legendárními z...

Plasty v oceánech jsou globální katastrofa, řekl hrdina úklidu v Rozstřelu

Spoluzakladatel projektu Trash Hero Jan Bareš v diskusním pořadu iDNES.cz...

Thajský ostrov Lipe pomalu zaplavovaly odpadky v době, kdy tam žil Jan Bareš s kamarády. Jednoho dne se rozhodl...

Lekce z dějepisu za tisícovku. Otestovali jsme hrady a zámky pro rodiny

Zámek Telč

Dopřejte si v létě kromě koupání i atraktivní výlet do historie. MF DNES navštívila patnáct památek, aby zjistila, jaké...

Další z rubriky

Jadran, Balaton a Donbas. Na cyklostezce Bečva projedete kus světa

Lávka v osadě Rybáře

Královnou moravských cyklostezek bývá právem nazývána cyklostezka Bečva sledující klikatící se linii beskydské řeky od...

VELKÝ TEST ELEKTROKOL: Kategorie celoodpružených horských kol

Test elektrokol - Full

V kategorii celoodpružených horských kol testovali jezdci sedm kousků různých značek: Apache Scalp, Lapierre Overvolt,...

Triangl, Mutěnka i veselé opice. Výlet na kole za moravskými srdcaři

Milotický zámek

Jihomoravské Dolňácko a Podluží na kole nezklamou nikdy. Vždy se tu najde ještě nějaká neprojetá cyklotrasa, případně...

Najdete na iDNES.cz