Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plzeňským krajem v sedle horského kola

  10:40aktualizováno  10:40
Za další víkendovou cyklotrasou zavítáme na jihozápad od Plzně, do 15 kilometrů vzdáleného Chotěšova. Zde je místo startu popisované trasy, které je dostupné autem po silnici vedoucí z Plzně na Stod a dále směrem do Domažlic, případně vlakem na trati z Plzně do Domažlic. Z Chotěšova se vydáme proti proudu Radbuzy do Stodu a dále přes Merklínskou pahorkatinu do městečka Merklín, odkud budeme šlapat zpět do místa našeho startu - Chotěšova, ve kterém se také nalézá klášter, který byl prvním komplexem založeným při kolonizaci západních Čech v letech 1202-1210.
Chotěšov

Chotěšov - Klášter ze 13. století je hlavní dominantou obce Chotěšov. | foto: Archív

V roce 1421 byl obsazen husity, v 17. a 18. století přestavěn a roku 1782 zrušen. V pozdějších dobách byl přestavěn na zámek, od roku 1878 byl pronajat řádu salesiánek, později jej využívala armáda i jako sklad. Rozsáhlost celého klášterního areálu spolu s nedostatkem finančních prostředků se promítly do jeho současného neutěšeného stavu. Monumentální pohled se nabízí především od jihu, kdy se klášter ukáže v celé své majestátnosti. Po levém břehu Radbuzy proti toku je to jen pět kilometrů do Stodu. Ten dříve ležel při bavorské obchodní cestě. Jeho výhodná poloha při dálkové cestě vedla ke zřízení jedné z nejstarších stanic pošty v Čechách v r. 1548. Na náměstí odbočíme z modré značky na žlutou, přejedeme přes most řeku Radbuzu a podél hlavní silnice vedoucí dále směrem do Holýšova dorazíme na okraj města.

Z frekventované silnice přejedeme doleva na polní cestu, která stoupá k Merklínské pahorkatině. Přiblíží se ke kopci Trný, který zůstane po pravé ruce. Na jeho vrcholu je blíže nezkoumané pravěké hradiště. V těchto místech se ke žluté značce připojí asi tak na jeden kilometr červená, která vzápětí prudce zahne doprava do Holýšova. My ovšem budeme pokračovat stále po žluté, u hájovny v oblouku zatáčky najedeme na silnici, která vede napříč polesím Výtuň. Zde se od roku 1839 datují počátky těžby uhlí - dodnes se dochovaly zarostlé haldy hlušiny. Zdejší těžba uhlí podmínila vznik skláren. Důl Ondřej byl spojen se sklárnou v Holýšově sedm kilometrů dlouhou lanovkou. Právě v těchto místech končí žlutá trasa a my budeme pokračovat do pět kilometrů vzdáleného Merklína po modré turistické značce zprvu po lesní a později po polní cestě. Tento úsek bude mít klesající profil.

První zmínka o Merklíně se datuje z roku 1356, v 15. století zde bývala vladycká tvrz Merklínských. Na jejím místě vznikl v roce 1670 nový zámek. Merklín měl vždy ráz zemědělský, část lidí se živila v okolních žulových lomech a dolech na uhlí. Dva kilometry jižněji je starý židovský hřbitov a kolorit dokresluje rozlehlý Merklínský rybník, který byl založen v roce 149 8. Z ávěrečná část výletu povede po zelené značce, která míří přes Černé vrchy. Po 11 kilometrech se ocitneme zpět v Chotěšově. Z Merklína vystoupáme po polní cestě k vrchu Kvíčová, který bude ležet po naší pravici. Sjedeme dolů z kopce k Dnešickému potoku a stále lesem pojedeme směrem k vesnici Chalupy. Před ní však prudce zahneme doprava a kolem kopce U školky sjedeme nejdříve do Dolních Lažan a vzápětí projedeme Lažany.

Tady se už cesta zvedá do Černých vrchů, kde je ve výšce 487 m. n. m. vrchol Křížového vrchu. Ten leží od zelené značky asi 300 metrů vpravo. Vrch býval poutním místem chotěšovského kláštera a církev zde nechala v letech 1747-1750 postavit kostel, zbořený pak roku 1804. Nový kostel později vyhořel a dnes je na místě pouze kaple. Poslední čtyři kilometry už vedou z kopce, takže si jízdu můžeme pěkně vychutnat. Na okraji Mantova se přiblížíme k pravému břehu řeky Radbuzy, která bude meandrovat vlevo pod námi. Jakmile přejedeme most přes řeku, ocitneme se již v cíli putování, v Chotěšově. Tento okruh si lze přizpůsobit podle vlastní kondice. V místě pod kopcem Trný je možné se rozhodnout pro návrat po červené značce přes vesnice Líšina a Maškrov do míst Křížového vrchu.


 

Autor:



Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...



Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Další z rubriky

VIDEO: Zaniklé tratě v Česku. Jak se kladenská lokálka nedožila jubilea

Motorový vůz M152.0014 ve stanici Podlešín zastávka v roce 1980

V dnešním díle pořadu Zaniklé tratě zamíříme na bývalou trať 11b mezi Kladnem Dubí a Zvoleněvsí. První vlaky po ní...

Pohádky stranou, tady prskala láva. Výlet na unikátní sopky u Jičína

Lomy rozřezaný sopečný vrch Veliš

Spojovat město pohádek a bránu do Českého ráje se sopkami napadne asi málokoho. Přitom v blízkém okolí Jičína skutečně...

StB a hasiči bez vody. Mýty a pověry o požáru Svaté hory v roce 1978

Rozsáhlý požár zasáhl poutní místo Svatá Hora u Příbrami dne 27. dubna 1978.

Výstava dobových dokumentů a bohatý program s ukázkami práce hasičů připomenou koncem měsíce výročí 40 let od...

Najdete na iDNES.cz