Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Plitvice: kudy cválal Vinnetou

aktualizováno 
Krásou přírodní nevyrovná se plitvické žádná jiná jezernatá krajina evropská, píše zcela po pravdě Ottův slovník naučný. Dále však už s s popisem v proslulé knize souhlasit nelze: "Návštěva turistická dosud není hojná…" Už dávno je totiž opak pravdou. Plitvická jezera dnes patří k nejoblíbenějším turistickým cílům v Chorvatsku.
Plitvická jezera lákají filmaře

Plitvická jezera lákají filmaře, kteří hledají nedotčenou přírodu. | foto: ArchivMF DNES

Na Plitvická jezera se jezdí hlavně na jednodenní výlety během dovolené na pobřeží, dlužno však dodat, že je lepší si pořádně přivstat a být u vchodu do národního parku co nejdříve. Postupem dne totiž turistů neustále přibývá a na čarokrásné pohledy pak už není dostatek klidu ani času.

Cesta na Plitvice
Do vnitrozemí se k cíli cesty odbočuje u městečka Senje. Silnice často vede i bezútěšně působícími místy, na nichž stojí opuštěné a zdevastované usedlosti, které tu zůstaly z občanské války po srbských uprchlících. Některé domy jsou stále poznamenány pozůstatky střelby.

Dobře upravená silnice vede serpentinami do průsmyku Vratnik (698 metrů), odkud je nádherný výhled na Jadran a ostrovy Krk, Cres a Rab.

S výjimkou průjezdní silnice je ale jakýkoliv autoprovoz po cestách národního parku zakázán. Parkoviště jsou u obou vchodů, Velika Poljana a Medvedjak, kde se také platí vstupné. Vstupenku lze použít i pro převoz loďkou přes největší jezero Kozjak. Jsou zde samozřejmě i stánky se suvenýry a s občerstvením, které je značně předražené, a sortiment se pestrým rozhodně nazvat nedá.

Přírodní skvost UNESCO
Oblast Plitvických jezer je zapsána na seznam přírodního dědictví UNESCO. Celková plocha národního parku čítá 196 kilometrů čtverečních a kromě jezer ho tvoří bukové, jedlové, smrkové a javorové lesy na horských svazích masivu Mala Kapela a Plješivice. V horách žijí dosud vlci, divočáci, divoké kočky a vydry, orli a supi.

Jezerní součást národního parku tvoří 16 různě velkých krasových vodních ploch ležících stupňovitě nad sebou v délce sedmi kilometrů a spojených 92 vodopády a kaskádami. Ty měří od tří do 76 metrů, nadmořská výška jezer je 503 až 639 metrů.

Nejvyšší vodopád na potoce Plitvica spadá do hloubky 76 metrů. Celá krasová oblast se díky erozní činnosti řeky Korany neustále mění. Zajímavé je, že všechno, co spadne do vody, například kmeny stromů, se potáhne bílým povlakem vápence a stromy časem zkamení.

Jezera se dělí na tři skupiny:

HORNÍ - obsahuje velké Proščanské jezero (má plochu 63 hektarů) a jezero Ciginovec

STŘEDNÍ - tvoří devět menších jezer 

NEJNIŽŠÍ - sem patří největší plitvické jezero Kozjak (536 metrů nad mořem, plocha 84 hektarů, délka 2,5 kilometru, šířka až 600 metrů a hloubka 49 metrů) a čtyři malá jezírka v kaňonu řeky Korany.

Horní jezero leží ve výšce 639 metrů, o 156 metrů níž vytéká z nejspodnějšího jezera voda do řeky Korany. Kolem horních jezer roste hustý borový les, dolní jezera jsou ukrytá mezi skalními stěnami.

Filmy režírovala sama příroda
Pouhým pohledem přes první jezírko na tajemnou jeskyni nad hladinou si mnohý člověk už pár metrů po vstupu do národního parku připomene film svého mládí - Poklad na stříbrném jezeře. Právě v této jeskyni byl totiž onen poklad ukryt a hlídán prastarým indiánem.

Po obrovském úspěchu tohoto filmu byly v Chorvatsku - nejen přímo na Plitvicích, ale i v okolí - natočeny další díly nezapomenutelných mayovek. Náklady na natáčení byly mizivé a místní obyvatelé s chutí za pár marek ztvárnili indiány. Plitvice si však "zahrály" i v dalších filmech, připomeňme například amerického Čingischána z roku 1965 (v tomto případě se domorodci měnili na hordy Mongolů).

Může se hodit

Z hotelové osady Velika Poljana jezdí k jezerům vyhlídkový vláček, možné je také pronajmout si kočár s koňmi. Jinak se kolem jezer dá procházet stezkami z dřevěných pražců a po úzkých můstcích. Na jezeře Kozjak plují čluny a bárky. U Plitvických jezer jsou tři hotely s výhledem na nejkrásnější partie národního parku.

Vstupné:
červenec - srpen:
dospělí 12 EURO, děti a mládež 7 - 18 let 7 EURO, skupiny nad 15 lidí (za osobu 11 EURO)
květen, červen, září, říjen: dospělí 10 EURO, děti a mládež 7 - 18 let 6 EURO, nad 15 lidí (za osobu 9 EURO)
ostatní měsíce: dospělí 6 EURO, děti a mládež 7 - 18 let 3 EURO, nad 15 lidí (za osobu 5 EURO)

 

Autoři: ,




Nejčtenější

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Další z rubriky

Na Kupari kdysi býval nejlepší grandhotel jižní Dalmácii.
Opuštěné Kupari. Zašlá sláva českého podnikání v chorvatském turismu

Čechoslováci si oblíbili Jadran už na konci 19. století. Jezdilo se tehdy do Opatije, Dubrovníku a dalších míst. Ve 20. a 30. letech svým počtem na mnoha...  celý článek

Ilustrační foto
Okradli vás u moře, ztratila se vám manželka? Volejte české policisty

I letos mohou čeští turisté od počátku července až do poloviny září potkat v Chorvatsku a v Bulharsku české policisty, kteří slouží ve smíšených hlídkách se...  celý článek

Lahodná kremšnita. Kdo jednou ochutná, nikdy nezapomene.
Sedm parádních pokladů chorvatské domácí kuchyně, které musíte ochutnat

Už žádné zásoby s sebou! Přestože jsme měli dlouhá léta pověst paštikářů, kteří si na Jadran vozí hory vlastního jídla, v poslední době se karta obrací a Češi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.