Zajímavé ženy
Blíží se konec jejího plaveckého věhlasu? Ztrácí lesk ve vodě, tahle modelka, podnikatelka hýčkaná sponzory, měnící auta jako boty, neumdlévající ve svých čarokrásných prognózách o tom, jaké obzory se jí ještě otevřou?
O žádné jiné české plavkyni se nepopsalo tolik papíru. Žádná jiná se neobjevila na tolika titulních stranách magazínů. Playboy ji chtěl nahou. Neuspěl. V Penthousu se přikrývala jen rukama. Jak se na ni dívá plavecký svět? Závistivě, shovívavě, nechápavě. Prý o co víc mluví, o to méně plave. Na mistrovství republiky zůstala daleko za limity umožňujícími start na mistrovství světa v bazénu. Zachránil ji limit pro dálkové plavání, splněný dávno před minulým víkendem. Do Japonska letí.
Jakým vozem jste přijela do Prahy na plavecké mistrovství?
Sponzorským autem octavia.
To jste slevila, nedávno to byl bavorák.
Ten mě stál akorát samé pokuty za rychlost. Ostatně oktávií jezdí mistři světa i olympijští vítězové.
Ale časy, kdy jste před odletem do Brazílie přijela na letiště dlouhým bílým lincolnem, jsou zřejmě pryč?
Měla jsem šest kufrů, byli jsme dva. A mohla jsem si natáhnout nohy. Kdo ví, zda si ho zase jednou nevypůjčím.
Takže dnes octavia. Před třemi roky by ovšem byla Hlaváčová v českém voze nepředstavitelná.
Do jaguáru bych vlezla radši, nezapírám, je to auto na vyřádění, ale do oktávky složím kolo i psa.
Máte i psa?
Dva, sibiřského huskyho a štěně, dvě fenky. Jsme samý baby, na chlapy není spolehnutí.
Sponzoři vám pořád věří?
Musím to zaklepat. Jsou při mně.
Čím je lákáte?
Mám šanony plné článků, reportáží, titulních stránek.
O vás...
Samozřejmě. Když je někdo mistr Evropy a nikdo jej nezná, nikdo o něm nic neví, tak sponzory nenaláká.
Kolik těch titulních stran v magazínech bylo?
Asi deset. Někdy v ateliéru mě chtěli zachytit, jako že zrovna vylézám z vody, měla jsem pořád kýbl nad hlavou.
S Playboyem jste se nedohodli, to je dost známá historka.
Všechno bylo už skoro nafocené. Trvalo to dva dny, ale pak mi řekli, že když se víc neodhalím, nebude titulní strana. Nakonec nebylo nic.
Styděla jste se tenkrát, nebo jste hrdě a pyšně předstupovala se svým tělem před objektiv?
Nedramatizujte to. Plavkyně se pořád pohybují skoro polonahé. I když teď se zrovna nosí trikoty až po kotníky.
Jak často vystupujete na mola módních přehlídek?
Dvakrát třikrát do roka. Některé smlouvy mi to přímo nařizují. Přijdu na jiné myšlenky a musím se hodit jako ženská do latě, především taky zhubnout.
Manekýnky vás prý nemají rády, už jste taky měla slyšet: Co tu děláš, vrať se do bazénu!
To jsem tedy nezaslechla. Mají ke mně odstup, protože přijde mezi ně ženská vysoká přes 190 centimetrů a má široká záda. Nevědí, odkud jsem se tam vzala, a okukují mě. Že by to byla zášť, to si nemyslím.
Z mnoha vašich historek a revolt je nejznámnější ta ze Sevilly, z evropského šampionátu. Zmizela jste z hotelu od výpravy beze stopy. Kam?
S manažerem jsme vyrazili autem po okolí, byli jsme v Portugalsku, pak v Gibraltaru a přeplavili jsme se trajektem i do Afriky. Druhý den k večeru jsme byli zpátky.
Před rokem jste se neprosadila na olympiádu do Sydney. To se přežívá těžko.
Byla jsem vyčerpaná tréninkem, vzmáhalo se ve mně astma, zbortila jsem se jako hrad z písku. Ale bylo to i vysvobození, už jsem se nemusela plahočit s něčím, co nejde zlomit. Co nemohu změnit, neřeším. Na to je život moc krátký.
Přeskakujete z bazénu k dálkovému plavání v moři nebo na jezerech, to není obvyklé.
Ať mi vlezou na záda s tím, jak píšou v knížkách, že je to nemožné. Co tě baví, je možné. Mám český rekord na 50 metrů motýlek i na 25 kilometrů. Tak to možné je.
Na cestě ke slávě i k pádům jste poznala několik mužů, intimně blízký vám byl i váš trenér, pak váš manažer, poté jste si našla plavce studenta bez vlivu a postavení. Všichni jsou už minulostí?
Jsou. Přešlo to. Já ale uměla ty zkušené vždy dobře poslouchat, nikdy jsem neodmlouvala, neodvážila jsem se zpochybňovat jejich názory. Nediskutovala jsem.
Jste blondýnka s modrýma očima, s tělem sošným, zřejmě i sexy. Přitahujete muže?
Ze mne mají chlapi strach. Ti, kteří za něco stojí a jsou pro mne zajímaví, si zřejmě myslí, že jsem dominantní, že potřebuju rozhodovat, že by mě nezvládli. Ale já si naopak přeju, abych našla chlapa, aby vládl on jako dominatní postava vztahu.
Seznamování je tedy u vás složitější, než by si člověk, když se na vás podívá, představoval?
Ženáče, kteří by mě chtěli jako milenku, ty bych mohla přehazovat vidlemi. Ale jakmile by si měl muž, o kterého třeba stojím, připustit, že bych měla být jeho manželkou, začne se obávat, že zůstane v pozadí a že mu za dva roky uteču. Takhle uvažuje, a už se to začíná bortit. Jestli s tím rychle něco neudělám, tak budu bez chlapa.
Pokud vím, nikdy se vás nikdo nezeptal na vztah sport a sex.
No vidíte, novináři bývají povětšinou chlapi, a ti se mě bojí.
Takže...
Důležité je, aby byl člověk zamilovaný. Ale i pokud je, když se cítím vyčerpaná, chlapa radši nevidím.
A před závodem?
To je moc intimní, to nemohu povídat.
Má tedy sex vliv na výkon?
Efekt pohody má vždy stoprocentní vliv. Ale nenahlížíme až moc nahlížíme do soukromí? To se mi už víckrát nevyplatilo. Jednou neřeknu nic.
***
Kdo to je Yvetta Hlaváčová
Šestadvacetiletá plavkyně, členka klubu SK Pivovar Černá Hora, který založila a je v něm sama se svou trenérkou Petrou Dufkovou. Též modelka a podnikatelka. Držitelka stříbrné a bronzové medaile v dálkovém plavání na mistrovstvích Evropy 1991 a 1995. Celkem překonala 45 českých rekordů, dosud jich drží sedm. Mezi plavci nepříliš oblíbená, vytýkají se jí neskromnost a extravagance.
Z BAZÉNU NA MOLO
Dvakrát třikrát do roka se z Yvetty Hlaváčové stává manekýnka. "Přijdu na jiné myšlenky a musím se hodit jako ženská do latě, především taky zhubnout."
Blíží se konec jejího plaveckého věhlasu? Ztrácí lesk ve vodě, tahle modelka, podnikatelka hýčkaná sponzory, měnící auta jako boty, neumdlévající ve svých čarokrásných prognózách o tom, jaké obzory se jí ještě otevřou?
O žádné jiné české plavkyni se nepopsalo tolik papíru. Žádná jiná se neobjevila na tolika titulních stranách magazínů. Playboy ji chtěl nahou. Neuspěl. V Penthousu se přikrývala jen rukama. Jak se na ni dívá plavecký svět? Závistivě, shovívavě, nechápavě. Prý o co víc mluví, o to méně plave. Na mistrovství republiky zůstala daleko za limity umožňujícími start na mistrovství světa v bazénu. Zachránil ji limit pro dálkové plavání, splněný dávno před minulým víkendem. Do Japonska letí.
Jakým vozem jste přijela do Prahy na plavecké mistrovství?
Sponzorským autem octavia.
To jste slevila, nedávno to byl bavorák.
Ten mě stál akorát samé pokuty za rychlost. Ostatně oktávií jezdí mistři světa i olympijští vítězové.
Ale časy, kdy jste před odletem do Brazílie přijela na letiště dlouhým bílým lincolnem, jsou zřejmě pryč?
Měla jsem šest kufrů, byli jsme dva. A mohla jsem si natáhnout nohy. Kdo ví, zda si ho zase jednou nevypůjčím.
Takže dnes octavia. Před třemi roky by ovšem byla Hlaváčová v českém voze nepředstavitelná.
Do jaguáru bych vlezla radši, nezapírám, je to auto na vyřádění, ale do oktávky složím kolo i psa.
Máte i psa?
Dva, sibiřského huskyho a štěně, dvě fenky. Jsme samý baby, na chlapy není spolehnutí.
Sponzoři vám pořád věří?
Musím to zaklepat. Jsou při mně.
Čím je lákáte?
Mám šanony plné článků, reportáží, titulních stránek.
O vás...
Samozřejmě. Když je někdo mistr Evropy a nikdo jej nezná, nikdo o něm nic neví, tak sponzory nenaláká.
Kolik těch titulních stran v magazínech bylo?
Asi deset. Někdy v ateliéru mě chtěli zachytit, jako že zrovna vylézám z vody, měla jsem pořád kýbl nad hlavou.
S Playboyem jste se nedohodli, to je dost známá historka.
Všechno bylo už skoro nafocené. Trvalo to dva dny, ale pak mi řekli, že když se víc neodhalím, nebude titulní strana. Nakonec nebylo nic.
Styděla jste se tenkrát, nebo jste hrdě a pyšně předstupovala se svým tělem před objektiv?
Nedramatizujte to. Plavkyně se pořád pohybují skoro polonahé. I když teď se zrovna nosí trikoty až po kotníky.
Jak často vystupujete na mola módních přehlídek?
Dvakrát třikrát do roka. Některé smlouvy mi to přímo nařizují. Přijdu na jiné myšlenky a musím se hodit jako ženská do latě, především taky zhubnout.
Manekýnky vás prý nemají rády, už jste taky měla slyšet: Co tu děláš, vrať se do bazénu!
To jsem tedy nezaslechla. Mají ke mně odstup, protože přijde mezi ně ženská vysoká přes 190 centimetrů a má široká záda. Nevědí, odkud jsem se tam vzala, a okukují mě. Že by to byla zášť, to si nemyslím.
Z mnoha vašich historek a revolt je nejznámnější ta ze Sevilly, z evropského šampionátu. Zmizela jste z hotelu od výpravy beze stopy. Kam?
S manažerem jsme vyrazili autem po okolí, byli jsme v Portugalsku, pak v Gibraltaru a přeplavili jsme se trajektem i do Afriky. Druhý den k večeru jsme byli zpátky.
Před rokem jste se neprosadila na olympiádu do Sydney. To se přežívá těžko.
Byla jsem vyčerpaná tréninkem, vzmáhalo se ve mně astma, zbortila jsem se jako hrad z písku. Ale bylo to i vysvobození, už jsem se nemusela plahočit s něčím, co nejde zlomit. Co nemohu změnit, neřeším. Na to je život moc krátký.
Přeskakujete z bazénu k dálkovému plavání v moři nebo na jezerech, to není obvyklé.
Ať mi vlezou na záda s tím, jak píšou v knížkách, že je to nemožné. Co tě baví, je možné. Mám český rekord na 50 metrů motýlek i na 25 kilometrů. Tak to možné je.
Na cestě ke slávě i k pádům jste poznala několik mužů, intimně blízký vám byl i váš trenér, pak váš manažer, poté jste si našla plavce studenta bez vlivu a postavení. Všichni jsou už minulostí?
Jsou. Přešlo to. Já ale uměla ty zkušené vždy dobře poslouchat, nikdy jsem neodmlouvala, neodvážila jsem se zpochybňovat jejich názory. Nediskutovala jsem.
Jste blondýnka s modrýma očima, s tělem sošným, zřejmě i sexy. Přitahujete muže?
Ze mne mají chlapi strach. Ti, kteří za něco stojí a jsou pro mne zajímaví, si zřejmě myslí, že jsem dominantní, že potřebuju rozhodovat, že by mě nezvládli. Ale já si naopak přeju, abych našla chlapa, aby vládl on jako dominatní postava vztahu.
Seznamování je tedy u vás složitější, než by si člověk, když se na vás podívá, představoval?
Ženáče, kteří by mě chtěli jako milenku, ty bych mohla přehazovat vidlemi. Ale jakmile by si měl muž, o kterého třeba stojím, připustit, že bych měla být jeho manželkou, začne se obávat, že zůstane v pozadí a že mu za dva roky uteču. Takhle uvažuje, a už se to začíná bortit. Jestli s tím rychle něco neudělám, tak budu bez chlapa.
Pokud vím, nikdy se vás nikdo nezeptal na vztah sport a sex.
No vidíte, novináři bývají povětšinou chlapi, a ti se mě bojí.
Takže...
Důležité je, aby byl člověk zamilovaný. Ale i pokud je, když se cítím vyčerpaná, chlapa radši nevidím.
A před závodem?
To je moc intimní, to nemohu povídat.
Má tedy sex vliv na výkon?
Efekt pohody má vždy stoprocentní vliv. Ale nenahlížíme až moc nahlížíme do soukromí? To se mi už víckrát nevyplatilo. Jednou neřeknu nic.
***
Kdo to je Yvetta Hlaváčová
Šestadvacetiletá plavkyně, členka klubu SK Pivovar Černá Hora, který založila a je v něm sama se svou trenérkou Petrou Dufkovou. Též modelka a podnikatelka. Držitelka stříbrné a bronzové medaile v dálkovém plavání na mistrovstvích Evropy 1991 a 1995. Celkem překonala 45 českých rekordů, dosud jich drží sedm. Mezi plavci nepříliš oblíbená, vytýkají se jí neskromnost a extravagance.
Z BAZÉNU NA MOLO
Dvakrát třikrát do roka se z Yvetty Hlaváčové stává manekýnka. "Přijdu na jiné myšlenky a musím se hodit jako ženská do latě, především taky zhubnout."
