Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pižmoni - pamětníci ledových dob

aktualizováno 
-
Skřípění kamínků pod pohorkou naštěstí zanikalo v burácení vodopádu, který přiváděl vodu od sněhů tajících na arktických výšinách. K přirozené hradbě balvanů na horském úbočí zbývalo posledních pár kroků - a pak rychle zmizet v jejich krytu! Za nimi se odehrával výjev,který patřil do časů uplynulých před desítkami tisíciletí.

Nehlubokou roklí, snad rýhou po ledovci, kráčela vzhůru do svahu skupina mohutných zvířat. Siluetami a velikostí připomínala buvoly a také jejich protáhlé hlavy zdobily masivní, vzhůru zatočené rohy. V íc než půlmetrová tmavá srst jim v rozcuchaných chuchvalcích splývala ze hřbetu i boků a jen občas odhalila překvapivě světlé nohy - jako by si pravěcí kopytníci navlékli bílé punčošky... Mezi starými kusy se proplétalo několik letošních mláďat, odlišných velikostí i kratší světlou srstí. Pižmoň polární! Velký druh savce,který patří mezi zvířata populárně označovaná jako »živé zkameněliny« a jehož rodinné tlupy osídlují výšiny národního parku Dovrefjell ve středním Norsku. Drsná horská krajina poskytuje ideální podmínky pro život přizpůsobený arktickým podmínkám - na svazích údolí a morénách, kamenitých valech nahrnutých ledovci, skýtají dostatek potravy různé byliny a zakrslé keříky horských vrb, pod skalními stěnami jsou chráněná místa v čase zimních metelic. A ze všech stran v potůčcích a říčkách proudí životodárná voda. Rozvážné pohyby a pátravé pohledy, v čele skupiny vůdčí býk, který co chvíli nasává nozdrami vzdušné proudy a snaží se zachytit nebezpečné pachy. S určitostí cítí vetřelce ležícího za kameny. V etřelci stéká po zádech chladný pot, ale už nemůže ustoupit. Býk se zastavil, zlostně pohazuje hlavou a přešlapuje na místě. Jako by se nemohl rozhodnout, zda má vyčkat, až se stádo vzdálí do bezpečí, nebo raději vyrazit a zbavit se vetřelce,který se skrývá sotva dvacet kroků před ním. Stádo konečně přejde a už klidný vůdce ho následuje. Při hlavní stezce, která vysokohorskou pustinou směřuje k nejvyšší hoře Snohetta (Sněžná čepice, vysoká 2286 metrů), umístila správa Dovrefjellu tabulky - pokud turisté potkají pižmoně, doporučuje se bezpečný odstup alespoň dvě stě metrů! Možná přehnaná opatrnost, sto metrů postačí - ovšem pod padesát metrů již mohutný kopytník vskutku často zaútočí. Jeho rohům a kopytům už padli za oběť dva neopatrní návštěvníci národního parku, několik desítek si jich odneslo různá zranění. V parku nejsou vzácností ani setkání s jinými velkými savci. Jeho okrajové partie obsadilo stádo otužilých fjordských koní, zdaleka nápadných bílými skvrnami v srsti a připomínajících indiánské mustangy. Jsou to polodivoká, ale poměrně mírná zvířata. Na horských pláních, kde mezi kameny vykvétají koberce růžových silenek či skalenek, fialových vřesovců a žlutých všivců, se zase prohánějí plachá stáda divokých sobů, s nimiž setkání patří k nejvzácnějším. Nejcennějším druhem je však pižmoň, dokonale přizpůsobený podmínkám arktické tundry. Pozoruhodná schopnost tvořit obrannou formaci - kruhové seskupení stáda s hradbou kopyt a ostrých rohů na vnější straně - mu umožňuje odolat i silnému nepříteli, medvědu či smečkám vlků. Jen člověku a jeho zbraním podlehl a už někdy koncem prvního tisíciletí našeho letopočtu ho zde vyhubili staří V ikingové. Ovšem lidé mu zase pomohli v návratu - v první polovině dvacátého století v Dovrefjellu vypustili asi čtyřicet kusů severoamerického původu, a přestože většinu z nich za druhé světové války zase vystříleli, dnes tu úspěšně přežívají potomci pozdějších importů. V národním parku se jejich počet pohybuje kolem padesáti jedinců. Málokdo ovšem uvidí jejich kruhovou hradbu čelící nepříteli. Přesto však možnost bezpečně pozorovat rodinná stáda pižmoňů, i když jen klidně se pasoucí na zakrslé vegetaci, činí z výletu do Dovrefjellu nezapomenutelné »safari« do dávno minulé doby ledové. Patří k němu i jedinečný rámec nádherné, ledovci modelované vysokohorské pustiny s řekami, vodopády a sněhovými poli.


Může se hodit
JAK SE TAM DOSTAT
Dovrefjell je považován za nejsnáze dostupný národní park v Norsku - leží přímo na severské magistrále E6 za Dombasem a průsmykem Hjerkinn asi 370 kilometrů severně od Osla. V ozidlo je možno zaparkovat u informačního centra národního parku na Kongsvollu, odkud přes řeku stoupá stezka do západní části chráněného území. Přestože setkání s pižmoni nelze zaručit, první příležitost k pozorování bývá většinou v okolí terénní stanice asi tři hodiny výstupu od E6, případně o kilometr dál na okraji údolí Kaldvelldalen. Pravděpodobnost setkání se zvyšuje při vícedenní exkurzi, na začátku Kaldvelldalenu je řada lokalit vhodných pro stanování. Jedinou ubytovací možností v parku je obsluhovaná chata na úpatí Snohetty ve vzdálenosti celodenního pochodu od E6.

NA CO SI DÁT POZOR
Při pozorování pižmoňů se z bezpečnostních důvodů vhodně kryjte terénem, chovejte se tiše a dodržujte alespoň stometrový odstup - do výzbroje lze proto doporučit dalekohled a fotoaparát s teleobjektivem a stativem. P okud kopytníky náhodou překvapíte na bližší vzdálenost, vyvarujte se prudších pohybů a pomalu ustupte zpět. Když by vás však přesto napadli, jedinou možností částečné ochrany je lehnout si obličejem k zemi, s nohama směrem k útočníku, a rukama si chránit zranitelné partie hlavy a krku.

INFORMACE
Vzhledem k pestré geologické stavbě je Dovrefjell nejbohatší botanickou lokalitou mezi norskými národními parky.Základní údaje o jeho přírodě lze získat v informačním středisku Kongsvoll přímo na E6, kde je na přilehlých skalách též malá botanická zahrada se jmenovkami u typických druhů horských rostlin.




Autor:




Nejčtenější

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Další z rubriky

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Pohled z Ostré na hřeben mezi Ostrou a Zadnou ostrou
Podzimní ráj bez lidí. Projděte si nejhezčí celodenní túru ve Velké Fatře

Slovenské pohoří Velká Fatra je opravdu velké. Naplánovat tady jednodenní výšlap, který by ukázal tyto pusté a divoké hory v celé své kráse není jednoduché....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.