Natale Romagnolo bere do rukou hůl a zahnutou motyčku, do kapsy bundy vkládá pár velkých granulí. Jeho švagr Giovanni pískne na Dianu, "lov" na lanýže, krále mezi houbami a nejvyhledávanější i nejdražší lahůdku labužníků, může začít.
Království bílých lanýžů
"Lanýže, to je vášeň, magie, umění i věda zároveň. Zdědil jsem to po otci, začal jsem s ním hledat lanýže už ve svých šesti letech, tedy více než před půlstoletím," říká zasvěceně Natale.
Sezona bílých lanýžů, Tuber magnatum Pico, jak zní jejich latinské jméno, je tady v montferratských kopcích od října do ledna. Jsou ceněny mnohem víc než takzvané černé lanýže. Sto gramů bílých lanýžů přijde letos, kdy je jich méně než obvykle, protože se na nich podepsalo nebývale suché a žhavé léto, na 300 až 500 eur (v přepočtu zhruba 15.000 Kč), kilo tedy stojí až 5000 eur (v přepočtu zhruba 150.000 korun). Ceny se mění týden co týden a pochopitelně záleží na kvalitě, čerstvosti, vůni i tvaru lanýžů.
Rostou na vápencové půdě díky symbióze s kořeny určitých stromů, vlastně na jejich kořenech parazitují, získávají z nich vůni, chuť i barvu. Ty nejaromatičtější lanýže jsou, zdá se, v kontaktu s kořeny lípy. Někdy se najdou těsně pod povrchem půdy, jindy je dělí půl metru a výjimečně jsou i v hloubce až dvou metrů, vypráví poutavě můj průvodce.
Náhle se odmlčí a ostře vykřikne na Dianu kroužící stále kolem: "K noze!" Společně se švagrem Giovannim běží rychle k fence a snaží se jí vyrvat cosi z tlamy. Konečně se jim to podaří a Natale vysvětluje:
|
Více info o lanýžích najdete na www.lacasadeltrifulau.it |
"Víte, lanýže, to je také velký byznys, konkurenti proto nechávají v lesích otrávené kusy jídla...Děsí mě představa, že bych přišel o Dianu.
Nedaleko žije jeden muž, přezdívá se mu Secondino, už je mu k sedmdesáti a kdysi, ještě jako chlapec, našel obrovského lanýže, který vážil přes kilo. Přineslo mu to smůlu. Za lanýž sice dostal veliké peníze, ale nějaký závistivec mu proto otrávil psa. Nesl to hrozně těžce.
Ten lanýž se mimochodem zapsal do historie, nakonec jej totiž onen obchodník, Giacomo Morra, daroval tehdejšímu americkému prezidentovi Harrymu Trumanovi. Byl to vynikající reklamní tah."
Diana už jako štěně dostávala mléko s kapkou aromatického lanýžového oleje. "Fenky jsou na hledání lepší než psi, zřejmě i proto, že lanýž je považován za afrodiziakum," směje se Natale. Zastavuje se u ztrouchnivělého kmene. "Tady u této lípy rok co rok nacházíme takřka ve stejný den velkého lanýže, váží obvykle kolem 200 gramů, vynese tedy takových 700 eur. Proto jsme tady vysadili novou lípu, abychom zde udrželi stejné mikroklima," dodává.
Neforemný 'brambor'
Jde se dál, nic, Diana stále krouží kolem s čenichem nízko u země. Dlouho a bezvýsledně. Najednou se zčistajasna zastaví a začíná horečně hrabat v listí. Natale i Giovanni k ní běží. Giovanni jí drží hlavu a packy, zatímco Natale opatrně kope motyčkou tam, kde byl Dianin čenich.
Pár vteřin a Natale ukazuje mezi prsty něco, co se podobá malému, neforemnému bramboru... To je tedy ten slavný a tajemný lanýž, ceněný kulinářskými mistry nade vše a téměř tak drahý jako zlato?
Ano, je to tak. Natale ještě zahrabává jámu a opět na ni vrší napadané listí - aby se zde příští rok urodil další lanýž. A navíc, proč upozorňovat konkurenci? Diana, hlavní hrdinka "lovu", dostává odměnu, pár granulí z kapsy. Je čas se vrátit.
Gurmánské hody
"Casa del Trifulau", dům hledače lanýžů, je celý provoněn velepříjemnou a nenapodobitelnou vůní. Teprve když se skloníte nad miskou s lanýži, zjistíte, že ta božská vůně přichází odtud. Znalci tvrdí, že správné aroma lanýžů má přinejmenším spojovat jemnou vůni česneku, sena, vlhké země, různého koření, mechu a bůhvíčeho ještě. Realita je však nepopsatelná a ještě hodiny poté se vám to aroma vybavuje.
Hostitel Natale se chápe struhadla a na čerstvý kozí sýr padají voňavé velejemné plátky lanýžů. Dohromady to chutná víc než skvěle, zvláště pak, když vše doprovázejí doušky vyhlášeného místního červeného, barola.
Ostatně vinohrad má Natale hned za domem. Mezitím Natale dává k dobrému, jaké jsou ty nejlepší rodinné recepty. Dřív se třeba dělaly lanýže s vejci, teď se to dělá obráceně. "Míchaná vejce trochu okořeníme plátky lanýžů, vynikající je i kombinace s pastou, těstovinami," dělá laskominy Natale. Ostatně, být v Piemontu a neochutnat lanýž, by byla trestuhodná chyba.
 Lanýže v lahůdkářství |
 Vybranou lahůdkou jsou prý těstoviny posypané několika nastrouhanými plátky lanýžů. |
 Šestiletá fenka Diana se vydává na "lov lanýžů" se svým pánem Natalem |
