Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Historickou pevnost Boyard vlastnil i zubař, zachránila ji televize

aktualizováno 
Pevnost Boyard, která se ve tvaru oválného prstence zvedá uprostřed moře naproti francouzskému atlantskému pobřeží, proslavila po celém světě televizní hra. A historickou památku, jež pochází z dob Napoleona, také dokázala zachránit.

V pevnosti Boyard, dlouhé 61, široké 31 a vysoké 20 metrů, konalo službu 250 vojáků. | foto: Profimedia.cz

Mezi ostrovy Aix a Oléron v úžině Pertuis d’Antioche vyčnívá z moře pravděpodobně nejznámější francouzská pevnost světa. Oválná, 68 metrů dlouhá a 20 metrů vysoká stavba vznikla hlavně kvůli napjatým vztahům mezi Francií a Velkou Británií.

Pevnost Boyard se začala stavět během Napoleonovy vlády v roce 1801, ale nápad vznikl už v 17.století. „Bylo by snazší chytit do zubů Měsíc než usilovat o stavbu v takové lokalitě,“ řekl údajně tehdejší stavitel Sébastián Vauban králi Ludvíku XIV, který s ho s tímto nápadem oslovil.

Fotogalerie

Ani Napoloeon pevnost nedostavil kvůli problémům se stavbou pískovcových základů. Dokončena byla až v roce 1857, sedm let po smrti posledního francouzského krále Ludvíka Filipa, který stavební práce obnovil.

Původně byla pevnost určena k ochraně zbrojnice v Rochefortu před anglickými výpady a střežila ji posádka čítající 250 vojáků. Později se přeměnila na vězení.

V roce 1913 přestala být pevnost součástí vojenského majetku a nepoužívala se až do roku 1950, kdy byla zapsána na seznam historických památek. I pak ale ležela ladem, než ji v roce 1962 v aukci koupil jistý belgický zubař. Ten ji v roce 1988 prodal producentovi televizních her Jacquesovi Antoineovi, jemuž se už v hlavě rýsoval nový koncept soutěže.

Následujícího roku byla pevnost prodána za symbolický frank departementu Charente-Maritime, aby se postaral o veškerou obnovu a údržbu stavby. Především bylo nutné zpevnit betonové stěny a vyzdít chybějící mezery po vydrolených kamenech.

Pevnost Boyard je přístupná pouze lodí nebo vrtulníkem.

V současné době prožívá Boyard zlaté časy. Každý rok utratí územní správní celek Charente-Maritime na západě Francie několik set tisíc eur na údržbu pevnosti, což je kapka v moři v porovnání se zisky z této hvězdné budovy, které vytvářejí turisté.

„Pevnost Boyard je taková naše Eiffelova věž,“ usmívá se Stéphane Villain, zástupce šéfa okresní rady a předseda turistického odboru Charente-Maritime. „První otázka, kterou nám pokládají všichni turisté, co přijedou, zní: ‚Kde je pevnost Boyard?‘,“ říká. Každý rok sem zavítají tisíce návštěvníků obdivujících strohou siluetu pevnosti, která je dostupná jen lodí nebo vrtulníkem.

Stejnojmenná soutěž, která se začala vysílat v roce 1990 a stále pokračuje, se točí celá v pevnosti. Skupina soutěžících prochází různými fyzickými zkouškami, ať je to zápas v bahně nebo skok na laně, řeší logické hádanky a rébusy, a také překonává strach z hadů, pavouků, škorpiónů či neznáma číhajícího ve tmě. To vše proto, aby během stanoveného časového limitu získali poklad.

Soutěžící se seznámí s obyvateli pevnosti od moudrého otce Fourase, přes svalnatého obra, trpaslíky, muže s tygřími hlavami po krotitelku skutečných tygrů střežících poklad.

Více než 25 let tento recept funguje a šíří se do dalších zemí. Zhruba 40 států včetně České republiky už koupilo koncept hry. Do pevnosti přijíždějí nejen s vlastními týmy, ale také s vlastními moderátory, vlastním představitelem otce Fourase a podobně. Pevnost Boyard se tak dočkala vlastní verze například v Belgii, Švýcarsku, Libanonu či v kanadské frankofonní provincii Québec.

V roce 1913 přestala být pevnost součástí vojenského majetku a nepoužívala se...
Pevnost Boyard

„Letos sem znovu přijedou natáčecí týmy ze Švédska, Maroka, České republiky a Slovenska. A poprvé tu budeme mít rumunský tým,“ řekl Eric Buron, produkční ředitel Pevnosti Boyard.

Je jisté, že se Charente-Maritime velmi pečlivě stará o svou pevnost, která je na otevřeném moři ze všech stran vystavená řádění živlů. V únoru budovu poškodily tři bouře po sobě a vzedmuté moře způsobilo prasklinu ve zdi, která se oddělila od vnitřního nádvoří pevnosti.

Nyní je pevnost opět ve stavu, který odpovídá jejímu označení - pevná jako skála pod ní. A vypadá to, že ještě dlouho tomu tak bude.

Autoři: ,



Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...



Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Další z rubriky

OBRAZEM: Jezdí po světě a maluje 3D. Leon Keer lidi baví i nutí přemýšlet

Nic k proclení, Aruba: Kombinovaná malba na podlahu a zeď vznikla na ostrově...

Leon Keer je světový umělec pouličního 3D umění. Do povědomí ho vystřelila malba Lego terakotové armády, kterou...

Rekordní Peking a průměrná Praha. Které metropole nejvíc tíží vnitřní migrace?

Počet obyvatel je znázorněn velikostí kolečka a vývoj populace reprezentuje...

V roce 2050 bude žít ve městech 6,4 miliardy lidí. Zatímco některé metropole rostou rychlým tempem, jiné se naopak musí...

Genocida z blbosti. V roce 2025 budou nosorožci v Africe minulostí

V roce 2017 zabili pytláci v Jižní Africe 1 028 nosorožců. Vyfoceno v rezervaci...

Lidé v Asii stále věří, že prášek z rohů nosorožců má léčivé účinky. Údajně pomáhá od rakoviny i kocoviny. Ve...

Najdete na iDNES.cz