Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

PETROHRAD: pomník zmizelého Ruska

aktualizováno 
- Kdo se chce dotknou Ruska, současného i minulého, ať nechá Moskvu Moskvou: Rudé náměstí je menší, než si většina myslí, a nekonečné bulváry je možné vidět i jinde. Petrohrad je to pravé místo. Prolínají se tam všechny etapy posledních tří set let Ruska, aniž se navzájem stírají tak jako jinde. Nepochybně se řadí mezi nejkrásnější města Evropy, i jeho lidé ovšem rozhodně stojí za návštěvu. Spletí starých uliček, nábřeží, mostů a kanálů v centru - které
Spletí starých uliček, nábřeží, mostů a kanálů v centru - které se za posledních sto let změnilo jen pramálo - dále bloudí velkorysí carové, marnivé šlechtičny, šílení revolucionáři, chudí básníci, opilí námořníci, prostopášní úředníci, buranští hejskové, vesničtí písmáci i zamilovaní vojáci.
Vypadají dnes trochu jinak, ale všechny ty postavičky z Gogola, Čechova či Puškina se poznají v ulicích na první pohled ve zneuznaných malířích, kteří mluví čínsky, bývalých partyzánech, kteří skvěle hrají na saxofon, či fanatických feministkách, které milují Václava Klause. S prohlídkou se dá začít třeba v Petropavlovské pevnosti. Car Petr Veliký, který město v roce 1703 založil, tam začal také. Kolem pevnosti na ostrově v řece Něvě postupně vyrostla uprostřed blat a bažin nová metropole carského Ruska, tak jak si ji Petr a jeho následovníci vysnili: mocné a důstojné velkoměsto spojující Rusko s Evropou. Mezi důležité zastávky patří chrám Petra a Pavla, kde jsou pochováváni ruští imperátoři počínaje Petrem. Neumlčitelní průvodci, kteří o nich řeknou více, než se dá unést, mají v poslední době dobrou náladu: v červenci budou do chrámu uloženy ostatky rodiny posledního cara Mikuláše II., zavražděného bolševiky v roce 1918. Lesk a pompa starého impéria se vrátí alespoň na den.
Pak je dobré se nadýchnout chladného vzduchu na nábřeží Něvy, jehož mohutné kamenné kvádry odolaly zubu času i komunistickým architektům, a prohodit pár slov s rybáři. V létě vám řeknou, že dříve bývaly ryby mnohem větší a lepší, ale tak to je ostatně se vším, a tak zaplaťpámbů i za ten potěr. V zimě bručivým hlasem vysvětlí, že čekat hodiny na rybu nad malým otvorem vysekaným v ledu opravdu není nesmysl. Po jednom ze zvedacích mostů, jejichž siluety patří v noci k nejvýraznějším dominantám města, pak může návštěvník přejít přes širokou Něvu na impozantní Palácové náměstí. Dominuje mu Zimní palác, sídlo carů, ve kterém je Ermitáž, jedno z nejslavnějších muzeí světa. Ve městě se dá klidně vynechat jakákoliv jiná pamětihodnost, ale vystát zde dlouhou frontu do Ermitáže stojí za to. V desítkách sálů tam jsou soustředěny obrazy, sochy a památky snad všech dob a směrů, a to v neuvěřitelném množství. Odborník fascinovaně pomlaskává, laik se stává odborníkem. Kolem Něvského prospektu, hlavního bulváru města, se nabízí procházka okolními poklidnými uličkami nad většími i menšími kanály a návštěva kostelů i kostelíků.
Návštěvník by se měl obloukem vyhnout drahým restauracím s protivnými číšnicemi. Je lepší si dát deci vodky v začouzeném lokále nad kalnými vodami některého z kanálů. Již ruští klasici pochopili, že lidé v krčmě vědí o životě ve městě nejvíc. A co pak? Třeba sednout na autobus a dojet do nedalekého městečka Puškin, které do historie vstoupilo jako Carskoje Selo, letní sídlo carů. Zde se na chvíli posadit na lavičku na poklidném místě rozlehlého parku u opraveného Kateřinského paláce - málokde v Rusku se zdá být éra carů tak blízko jako tam. Pěšinkami mezi vysokými stromy i kolem rybníka s dřevěnými altánky prý někdy bloudí duch Kateřiny Veliké a jejích milenců. Pokud si k vám na lavičku přisedne nějaký přátelský stařík či upovídaná babička, je dobré se na ty dávné doby zeptat, může to být zajímavé. V nedalekém domě například bydlí devadesátiletá paní Gedrojcová, která si to vše ještě pamatuje.
Někdy kolem roku 1914 třeba zahlédla v parku malého careviče Alexeje ("Krásný, ale protivný kluk."), jindy zase mnicha Rasputina ("To vám byl hnusnej a odpornej chlap!"). Po návratu do Petrohradu u nábřeží Něvy nelze nepohlédnout alespoň zvenčí na křižník Aurora, pro Rusko symbol bolševického převratu roku 1917, pro jiné symbol tiché hrůzy z hodin dějepisu. Lidé v Petrohradě už vědí, že to tehdy s tou Velkou říjnovou socialistickou revolucí bylo úplně jinak. Stále si ovšem nejsou zcela jisti jak. To spiklenecky potvrdí i staří námořníci, kteří po Auroře provádějí (stále zadarmo) návštěvníky. Prozradí také, že onen výstřel, který prý zahájil VŘSR, byl slepý. Gorbačova před nimi ovšem není radno chválit a je zbytečné i diskutovat o rozšiřování NATO. Buď jak buď, Aurora je krásná loď. Je to jeden z tichých památníků jedné z mnoha epoch, které se podepsaly na tváři města. Bez něj by nebyl Petrohrad Petrohradem.

JAK SE TAM DOSTAT:
ČSA létají do Petrohradu v současnosti čtyřikrát týdně, stejně tak jako ruská letecká společnost Aeroflot. Let trvá přibližně dvě a půl hodiny. Je tam možné dojet i vlakem. Pak je ovšem cesta samozřejmě delší.

RADY NA CESTU:
Petrohrad sice nepatří jako Moskva mezi nejdražší města světa, lacino tam ovšem rozhodně není a ve městě není jednoduché najít ubytování za rozumnou cenu. Nejlacinější hotýlek přijde nejméně na třicet až čtyřicet dolarů. Bezpečnost v ruských městech se v posledních letech zlepšila, některé uličky města však není rozumné podceňovat, zvláště po setmění

Autor:


Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

Izrael postavil své první mezinárodní letiště. Teroristé zde nemají šanci

Nové letiště postavili v Negevské poušti a pojmenovali po astronautu Ramonovi a...

První letadla s turisty tady sice mají začít přistávat v zimě, ale už je hotovo. Izrael nedávno slavnostně otevřel...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Makarskou Češi milují, k nádherně zbarveným jezerům zabloudí málokterý

Modré jezero v Imotski

Krajina kolem Makarské si získala srdce českých turistů už v první polovině 20. století a dodnes patří mezi námi...

Další z rubriky

Francouzský park povolal opeřené uklízeče, nedopalky zničí letka havranů

Ve francouzském zábavním parku budou sbírat odpadky havrani. Ilustrační snímek

V zábavním parku Puy du Fou na západě Francie bude o pořádek pečovat šestice havranů. Ptáci byli vycvičeni na sbírání...

Soudruzi nás poslali rovnou pod rentgen. Trabanty dojely přes Čínu do Ruska

Expedice Dana Přibáně musela na čínské hranici projít důslednou kontrolou....

Dostat se do Číny letadlem je celkem snadné. Vjet tam autem je ale noční můrou. Pokud tedy není vaším snem...

Slovensko bez turistů. Nejkrásnější dolina Nízkých Tater zeje prázdnotou

Dolina Štiavnica od Štefánikovy chaty

Za nejkrásnější dolinu Nízkých Tater bývá obvykle považována Demänovská dolina s turistickým střediskem Jasná a...

Najdete na iDNES.cz