Pěšky na dřímající Vesuv. Z nuly do 1270 metrů nad mořem za pár hodin

Do poslední chvíle by mě nenapadlo, že na jednu z nejznámějších činných sopek světa polezu pěšky. Jednak jsem si říkal, že bych nenašel cestu, protože na Vesuv asi žádná turistická značka nevede, za druhé jsem netušil, že to lze časově zvládnout za odpoledne. Nakonec jsem to zkusil. A stálo to za to.

Vesuv, v popředí Pompeje | foto: Profimedia.cz

Byl jsem ten den možná jediný, protože jsem žádného dalšího chodce nepotkal ani na cestě tam, ani na cestě zpět. Za to ale okolo mě jezdily autobusy a auta jedno za druhým. Jejich pasažéři ovšem o mnohé přišli, zejména o krásné výhledy na cestě na vrchol hory.

Pohled na Vesuv z neapolského přístavu

Vesuv z Via Caracciolo v Neapoli

Klikatá cesta vzhůru. Od nuly

Do nejbližšího městečka Herculaneum, horkého přímořského letoviska pod Vesuvem, se člověk dostane vlakem z Neapole asi za čtvrt hodiny.

Výška hory se vlivem erupcí logicky mění, ale nyní se udává nejčastěji necelých 1280 metrů nad mořem. To zhruba odpovídá třeba krkonošské Černé hoře, jenomže na Vesuv se leze od moře, tedy z nuly, a je tedy od pohledu opravdu impozantní.

Když jsem vystoupil z vlaku, ještě jsem procházel jízdní řády autobusů, ale když žádný nejel, vydal jsem se po hlavní ulici do kopce. K úpatí hory se dá dojít několika způsoby, na začátku musíte podejít dálnici.

Silnice těsně pod vrcholem Vesuvu

Celkem snadno jsem nalezl správný směr, protože jsem najednou mezi domky viděl zájezdový autobus, jak šplhá do kopce. Pustil jsem se stejným směrem. Po necelé hodině se krajina mění a připomíná trochu naše České středohoří (které je také sopečného původu), opouštím městečko a kráčím klikatou cestou k lesu na vlastní úpatí hory.

Vesuv není jen jeden vrchol, ale celý malý národní park s holými štíty a jedním údolím, které připomíná doliny někde v Tatrách. Cestu lemuje svérázná sochařská galerie s velkými skulpturami, které vytvořili umělci přímo z tmavě šedého sopečného kamene na místě, většinou velké hlavy a figury.

Socha ze sopečného kamene vedle silnice na vrchol Vesuvu

Tu a tam minu osamělý dům na stráni a na cestě i několik restaurací a stánků s občerstvením. Mimochodem, po stejné silnici šplhali i cyklisté i při jednom ročníku slavného závodu Giro d´ Italia.

Od jednoho z občerstvovacích stánků se otevírá nádherný výhled na Neapolský záliv, téměř jak letecký pohled. Uvědomím si to, teprve když si všimnu tečky na hladině moře - ve skutečnosti velké nákladní lodi.

Pokračuji ve výstupu, míjím historickou observatoř na úbočí Vesuvu a nořím se do mlhy, která zbyla po včerejším dešti. Po téměř třech hodinách jsem u vrcholu. Kolem cesty parkují auta a autobusy. Posledních několik set metrů musí už jít pěšky každý.

Z kráteru se nekouří

Nejznámější erupce

Sopka Vesuv zničila město Pompeje 24. srpna roku 79 našeho letopočtu. Při katastrofě zahynulo asi 25 tisíc lidí.

Naposledy se z Vesuvu valil dým a láva v roce 1944. Dnes se ve stáncích se suvenýry na vrcholu prodávají i působivé unikátní černobílé fotografie této erupce.

Při výstupu na Vesuv každého překvapí ještě jedna věc. Totiž to, že slavné Pompeje, zničené erupcí ve starověku, leží ve skutečnosti od Vesuvu poměrně daleko, asi deset kilometrů. Tady si teprve člověk uvědomí, jak ničivý výbuch to musel být, i když obyvatele Pompejí nezahubila rychle tekoucí láva (ta je až pohřbila), ale popel, který je udusil.

Přiznám se i k jedné neznalosti, ve které asi nejsem osamocen. Čekal jsem, že když patří Vesuv mezi činné sopky, tak alespoň uvidím v kráteru stoupat kouř z hluboké černé díry, ale dno kráteru je zasypané. Navíc se nad Vesuvem převaluje mlha. Přesto se člověku při pohledu do obrovské, byť nikterak hluboké díry roztřesou kolena. Vždyť během pár vteřin dokázala vyplivnout tolik popela, že zahubil celé starověké město.

Turisté nahlížejí do kráteru Vesuvu

V mém knižním průvodci Lets´Go se mimochodem vtipně píše, že "Vesuv se probouzí k velké erupci průměrně každých třicet let. Ačkoli nesoptil už od roku 1944, považuje se výstup za bezpečný". Naposledy se loni Vesuv probojoval do finále světové soutěže o 7 přírodních divů světa.

Itálie. Pohled na Vesuv ze zřícenin Apollonova chrámu v Pompejích

Obejít kráter běžný návštěvník nemůže, ale turistická stezka na okraji obsáhne asi polovinu jeho obvodu.

Výstup na Vesuv mi trval celkem 3,5 hodiny, dolů sbíhám za ani ne půlku tohoto času.

může se hodit

Jak se tam dostat

Jeďte za 2 eura z neapolského nádraží Garibaldi soukromou železnicí Circumvesuviana. Vystupte na stanici vlaku Ercolano-Scavi. Pokud nechcete jít pěšky, od vlakové stanice jezdí až těsně pod vrchol autobus. Zpáteční lístek stojí čtyři eura. Až téměř těsně pod vrchol se dá také vyjet i autem.

Vstupné

Platí se ve stánku cestou ke kráteru. Vstupenka pro dospělého přijde na 6,50 eura. Studenti platí 4,5 eura.

Další služby

V pokladně národního parku je možné koupit i drobné občerstvení, pití a suvenýry, např. lahev vína z vinic na svahu Vesuvu. Lze si i zaplatit průvodce, který se skupinou navštíví místa u kráteru, kam se jinak turista sám nedostane.

Turistické cíle v okolí

Poblíž Vesuvu je možné navštívit i vykopávky v Pompejích nebo v ještě bližším Herculaneu, ale vyplatí se věnovat každé atrakci celý den.

Kde se v okolí vykoupat

Příležitosti ke koupání se najdou na celém pobřeží v zálivu pod Vesuvem jižně od Neapole, ale vyhlášeným letoviskem je hlavně nedaleké město Sorrento. Na břehu tam sice vystupují jako hradba zubaté skalní útesy, ale i mezi nimi se najdou písečné pláže.

Mapy © Google