náhledy
Z někdejšího trůnního sálu starověkého sídla je vidět cesta, po níž se vyjede až pod Perperikon.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Kopec je porostlý listnatými stromy a při pohledu odspodu nebo z dálky vůbec nedává tušit, co se skrývá na jeho vrcholku. Už cestou nahoru je docela pěkný výhled.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Kamenné schodiště je místy široké až čtyři metry.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Pohled shora dolů po mohutném schodišti na vrchol Perperikonu byl lepší než odspodu – jen proto, že už jste ho vyšlápli...
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Tady býval v paláci pokoj princezny. Nad kamennými výstupky můžete dumat, co tam asi bývalo.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Tam, kde bývala takzvaná malá hrobka je dnes parádní rozhledna...
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Stejně jako před pár tisícovkami let můžete vejít do trůnního sálu po stejných schodech jako dávní thráčtí vládci.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Usednout na kamenný královský trůn – podle historiků sídlili v Perperikonu i někteří thráčtí králové – je zážitek. A vůbec není obtížné se na tomhle magickém kopci a v rozvalinách, jimž se říká evropské Machu Picchu, zasnít a přenést se do dramatických pohanských časů.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Perperikon je třeba prolézat: objevíte romantické uličky, schodiště, kouzelná ústraní, fantazii podněcující kouty i překrásné výhledy do kraje.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Perperikon stojí na kopci vysokém 470 metrů obklopeném východními Rodopy, 15 kilometrů od města Kardžali.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Zbytek sloupu z perperikonského paláce. V které z jeho čtyřiceti místností asi nesl strop či sloužil pro parádu?
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Zloději vyplenili hrobky dávno ve středověku, i tuhle kryptu v paláci, v níž bylo 15 sarkofágů.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Dionýsova svatyně v Perperikonu. Nikdy neměla střechu, byla to velká oválná dvorana otevřená slunci a nebi. Význam zdejší věštírny je srovnatelný se slavnou věštírnou v Delfách.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Do Dionýsovy svatyně se přišel poptat věštkyně na svůj osud i Alexandr Veliký. Při nalití vína na oltář prý vyšlehl plamen do ohromné výše a nesl se k nebesům.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Mohutný kruhový oltář má průměr téměř dva metry a vysoký byl tři metry. Věštkyně tu předpověděla i skvělou kariéru římského císaře Augusta.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
V polokruhových jamkách kolem oltáře, vyhloubených v kameni, bylo nalezeno množství keramických střepů ze starší doby bronzové a z doby železné – to znamená střepy staré až čtyři tisíce let.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Dobře zachovalému chodníku od akropole k malému paláci se říká tichá ulička.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
V křesťanské době vystavěli na západní straně Perperikonu na místě pohanské svatyně baziliku. Od akropole k ní vedla zastřešená kolonáda.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Středověká věž patřila už k jiné době.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Nádrže na vodu jsou vyhloubené do skály. Tahle cisterna dlouhá asi osm metrů, široká čtyři, možná pět metrů a hluboká zhruba pět metrů.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Ze středověké věže toho také moc nezbylo, ale je vděčnou dominantou na „mladší“ straně kopce.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Při pohledu z akropole je teprve vidět rozlehlost Svatého města Perperikonu. Dnes jsou rozvaliny vidět ještě lépe a působí monumentálněji, protože náletové keříky a stromky byly odstraněny a památka se obnažila a odhalila v celé své kráse.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Detailů je tady spousta, stačí dívat se. Vyhraďte si na Perperikon alespoň dvě tři hodiny, abyste si ho mohli v klidu celý prošmejdit.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz