Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pelhřimovský všeuměl maluje, píše a také fotí

  14:38aktualizováno  14:38
P e l h ř i m o v - Ke svým četným uměleckým zájmům přistupuje Zdeněk Vonásek z Pelhřimova s opravdu svérázným humorem. Maluje prý obrazy, i když to vlastně neumí, desítky let se věnuje amatérskému divadlu, ale ve skutečnosti ho to nebaví, píše romány a nejrůznější texty, ale prý mu to moc nejde. I šperkařem a stříbrníkem se v padesátých letech vyučil, ačkoliv nikdo v jejich rodině už nekreslil hůř než on. Přes specifickou ironii a navenek projevovanému sebepodceňování je ovšem pelhřimovský "všeuměl" pozoruhodným člověkem, za kterým je něco vidět.

"Už jako kluk jsem vždycky chtěl jít k divadlu. Asi proto, že jsem se narodil na masopustní úterý, takže jsem měl sklon k tomu dělat šaška. Na výtvarničinu jsem vůbec nebyl nadaný, ale slavnou turnovskou školu jsem nakonec udělal. Dál mě to však táhlo k divadlu. Ucházel jsme se o místo výtvarníka v mladoboslavském divadle, už předtím jsem kreslil kulisy a dělal výpravu pro ochotníky v městečku, kde jsem vyrůstal. Jenže mé přijetí do profesionálního souboru se nějak vleklo a protože rodiče na mě tlačili, abych konečně začal dělat něco pořádného, nastoupil jsem do pelhřimovských Kartáčoven jako propagační výtvarník. Dělal jsem takovou holku pro všechno - od malování písmenek, přes nástěnky až po nejrůznější plakáty," vzpomíná Zdeněk Vonásek.

V průběhu let jako správný kumštýř vystřídal řadu povolání. Byl pomocným dělníkem, kresličem a po osmašedesátém, kdy ho z fabriky vyhodili, nastoupil jako dělník k památkářům, kde nakonec přičichl i k restaurování. Až do roku 1991 pak pracoval znovu v propagaci. Když to šlo, založil si podobně zaměřenou živnost, ale sám své podnikání označuje za velký propadák; dneska je výtvarníkem takzvaně na volné noze a zároveň důchodcem. I když tvrdí, že maluje špatné obrazy, vystavoval je v mnoha místech po celých Čechách i na Moravě. Na letošní rok plánuje tři výstavy, například v Pacově a v Jindřichově Hradci. "Kolik výstav jsem už měl, nevím, nedělám si žádnou statistiku. Tyhle věci nepovažuju za důležité. Ale jsem umělec. Takové prohlášení jsem totiž musel podepsat na pracovním úřadě, když jsem chtěl jít na volnou nohu, protože nemám patřičné vzdělaní," směje se čtyřiašedesátiletý muž.

Text Z jedné strany nazí mu vydal jeden pelhřimovský nakladatel, román nazvaný Tanec na nestejně vysokých nohách poslal do prestižního nakladatelství Mladá fronta. Pochválili mu ho a příslíbili, že ho časem vydají v edici, jak sám říká, "začínajících starců".

Pelhřimovské ochotnické divadlo si v uplynulých čtyřiceti letech bez Zdeňka Vonáska snad ani nelze představit - hrál, režíroval, navrhoval a dělal výpravu. Scénografii se věnuje dodnes, když hraní a režírování pověsil před několika lety na hřebík. Za ty roky má samozřejmě spoustu zajímavých zážitků. O jednom vypráví: "Počátkem šedesátých let jsme chtěli nastudovat jednu hru Voskovce a Wericha. Pustli jsme se do zkoušek, ale pak jsme zjistili, že tenhle text je v jihočeském hraji zakázaný. V Praze byl ale povolený a vrchním cenzorem tehdy byl jistý pelhřimovský rodák. Obrátili jsme se na něj a on nakonec navrhl, že přijede na generální zkoušku i s českobudějovickými soudruhy, aby věc náležitě posoudili. Jenže onemocněl hlavní představitel.

Když už tam všichni cenzoři byli, musel jsem vedle své role převzít i tu hlavní a nakonec nám představení povolili." Když se Zdeněk Vonásek dívá zpátky na své čtyřicetileté působení v souboru Rieger, tvrdí, že hry, které by ho opravdu bavily, se v Pelhřimově hrát nedaly, a ty, co se hrát daly, ho zase tak moc nebavily. Například měl chuť udělat si legraci z národního pokladu - Jiráskovy Lucerny, což na malém městě a v té době samozřejmě taky nešlo. Přiznává, že mockrát měl chuť odejít někam, kde by se mu žilo volněji, ale nakonec vždycky zůstal. Dělal divadlo, maloval zajímavá místa v Pelhřimově i v jeho okolí a psal si své texty, o nichž samozřejmě věděl, že za bývalého režimu mu je nikdo nevydá. A sarkasticky dodává, že má pocit, že se nedají vydat ani dnes, že vlastně nikoho nebudou zajímat.

V posledních letech Zdeněk Vonásek doslova propadl fotografování, v tomhle oboru prý má ještě ambice. "Technika tak pokročila, že se focení můžu věnovat i já, ačkoliv tomu nerozumím. Chtěl bych, aby se mé fotky nějak uplacírovaly. Že by z nich mohla být kniha, s tou představou jsem se rozloučil. Ale v létě bych je měl vystavit na hradě Kámen, a co bude pak, to se uvidí.

Autor:


Nejčtenější

Ale je tady krásně. Místo ze slavného filmu dnes nepozná ani Zdeněk Svěrák

"Václave? Proč nejsi moje žena?" ptá se Zdeněk Svěrák Jana Třísky jako rekreant...

Idylická krajina a typická venkovská stavení z filmu Na samotě u lesa zůstávají dodnes symbolem poklidného života,...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Foťte si po svém. Hříchy fotografů, které profesionál nikdy neudělá

Tzv. „high key“ fotografie s převažujícími světlými tóny a malým kontrastem je...

Ve druhém dílu našeho seriálu o prohřešcích proti fotografické etiketě budeme stopovat hříchy fotografů během samotného...

Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...

Nejmenší skanzen a opuštěné lázně. Moravským krajem, který ani nemá jméno

Skanzen v Horním Smržově

Tento kraj nemá žádný zažitý zeměpisný ani národopisný název, a možná právě proto patří k nejhezčím venkovským oblastem...

Další z rubriky

Tady nepospíchá ani řeka. Pěšky naším nejmenším národním parkem

Ráno u Dyje na rakouské straně

Řeka Dyje vyhloubila za miliony let mezi Vranovem a Znojmem divoký a zalesněný kaňon se spoustou meandrů, kamenných...

S balonem do oblak. Výcvik pilota je tvrdý, byli jsme při něm

Pavel Štol, pilot začátečník

Výcvik pilota balonu musí být velmi precizní, vždyť jediná chyba ho může stát život. V pátém díle seriálu S balonem do...

Pražská zoo opět mezi elitou. V prestižním žebříčku obhájila páté místo

Ve středu 9. listopadu oslaví gorilí samec Richard své 25. narozeniny,...

Zoologické zahradě v Praze se opět podařilo uspět v náročné světové konkurenci a v žebříčku cestovatelského serveru...

Najdete na iDNES.cz