Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pearl Hollywood

  9:36aktualizováno  9:36
V pátek 25. května přišel do kanadských kin dlouho očekávaný mediálně silně propagovaný film a všeobečně předpokládný hit sezóny Pearl Harbor. Původním nákladem 145 miliónů dolarů se tento snímek řadí na první místo v historii hollywoodské produkce. Jiné filmy sice měly vyšší konečné výdaje, ale to proto, že byly překročeny původní investice.

I ti nejpřísnější kritici nemohou režisérovi Michaelu Bayovi upřít úspěch v technickém provedení, výběru představitelů hlavních rolí (Kate Beckinsale, Ben Affleck, Josh Hartnetta, Alec Baldwin, Cuba Gooding jr., Colm Feore, Dan Aykroyd, Tom Sizemore, Jon Voight a další), jejich hereckých výkonech a mistrnou výpravu. Letecké souboje a samotný útok fenomenálně vytvořené computerovou technikou dávají filmu pečeť jedenadvacátého století. Jmenované atributy už tradičně symbolizují hollywoodské megaprojekty tohoto typu a jen těžko mohou zklamat jak diváky, tak i zasvěcené odborníky. V tomto případě se o technické úrovni nafilmování samotného útoku a jeho bezprostředním impaktu kladně vyjádřili i přeživší očití svědkové legendárního napadení v neděli 7. prosince 1941, jež ovlivnilo mentalitu Američanů více než kterýkoliv významný event americké historie 20. století.

Bohužel horší je to s dějovým pojetím filmu. Nejvýstižnější popis by se dal formulovat jako „zamilovaný příběh ve stylu limonádové opery umístěný do významné historické události“. Tento styl se v posledních letech stává tradicí. Zmíněné pojetí láká diváky přinejmenším dvou žánrových zájmů: v tomto případě byli nepochybně uspokojeni milovníci válečných filmů, leteckých bitev zejména a taktéž ti, co mají rádi milostné příběhy a’la červená knihovna.

Čtenářům, kterým se líbily filmy jako Titanic nebo Saving Private Ryan, a kteří jsou schopni přimhouřit oko i nad větší nelogičností, se popisovaný film bude líbit určitě také. Na druhé straně těm, kteří kladou větší důraz na autentičnost a reálnost a nemají rádi překrucování historie, budou zřejmě kritičtí.

Z hlediska severoamerického diváka může být film velice poučný. V Kanadě a USA, kde jsou hodiny dějepisu většinou studentů považovány za jakousi nudnou nutnost, se pak stávají zajímavé věci. Za zmínku stojí jeden příklad: po shlédnutí Spielbergova skvělého filmu Schindller’s List se nemálo Kanaďanů a Američanů s překvapením dozvědělo, že za II. sv. války zahynulo mnoho Židů! Z filmu Pearl Harbor je velmi silně cítit letité hollywoodské levicové pojetí, pochopitelně pod vlivem v současné době všudypřítomné politické korektnosti.

Film sice ukazuje, že velení amerických ozbrojených sil mělo své podezření a někteří hodnostáři rozvědky dokonce tento útok (jenž stál bezmála 3000 životů) očekávali, avšak nenašli uši ochotné jim naslouchat, ale některé méně populární aspekty již film neukazuje. Ani zmínka o velmi rozšířené, podle mnoha historiků i pravděpodobné tézi, že prezident Roosevelt (ve filmu výborně obsazen a zahrán známým hercem Jonem Voightem) byl o připravovaném útoku na Pearl Harbor obeznámen a nechal jej záměrně vybombardovat, aby obrátil do té doby silně izolacionistické veřejné mínění a přesvědčil Američany, že vstup do války je nevyhnutelný, když už bylo jasné, že nelze již dále ani na Japonsku a ani na Německu hospodářsky profitovat.

Snímku sice nechybí odvaha, klobouk dolů, velmi naturalisticky ukázat příslovečnou asijatskou krutost a bezohlednost, s jakou Japonci útok provedli, i trestuhodnou naivitu části amerického velení, ale o pozdějších přehmatech Američanů – souvisejících s napadením -, se film nezmiňuje.

Přestože děj filmu pokračuje ještě rok po útoku, není v něm ani zmínka o diskriminačním umístění japonských Američanů (totéž se odehrálo v Kanadě) do sběrných táborů a vyvlastnění jejich majetku, k čemuž došlo bezprostředně po útoku. K tomu se v TV vyjádřil jeden voják – japonský Američan -, přeživší útok na Pearl Harbor, který se smutkem řekl, že jeho stará matka byla nekompromisně umístěna do jednoho z lágrů, ačkoliv tři z jejich synů byli loajální důstojníci amerického námořnictva a američtí vlastenci tělem i duší.

V zájmu objektivity je však třeba dodat, že zmíněná koncentrace japonských Američanů a Kanaďanů jednak neproběhla s vražednou krutostí, s jakou byl proveden Benešův odsun sudetských Němců v roce 1946, a jednak obě země později uzákonily finanční odškodnění a Pearl Harbor Nepearl Harbor se japonským Američanům a Kanaďanům veřejně omluvily.

Přes všechny popsané věci je nutné podotknout, že film Pearl Harbor není fantazijní smyšlenkou typu filmu JFK, založeném na domněnkách, v některých pasážích až vyložených nesmyslech, natočeném silně levicovým fantastou Oliverem Stonem. Režisér Stone, odpůrce veškerého amerického establišmentu, včetně těch institucí, které mívaly tradiční hodnoty a autoritu (prezidentský úřad, FBI, CIA) natočil také film Nixon, po jehož shlédnutí známý novinář, jeden z bývalých poradců prezidenta Nixona Eric Margoulis prohlásil: “Toto není Nixon, se kterým jsem spolupracoval a kterého jsem znal.”

Přestože film Pearl Harbor trvá bez pěti minut tři hodiny, a zejména v úvodu působí zbytečně zdlouhavě, nelitujeme, že jsme jej viděli. 

Z ontarijského Bramptonu své čtenáře zdraví a každý den úsměv přejí Věra a Petr Kohoutovi. Chcete-li nám psát: petrvera@home.com   




Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...



Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Další z rubriky

Genocida z blbosti. V roce 2025 budou nosorožci v Africe minulostí

V roce 2017 zabili pytláci v Jižní Africe 1 028 nosorožců. Vyfoceno v rezervaci...

Lidé v Asii stále věří, že prášek z rohů nosorožců má léčivé účinky. Údajně pomáhá od rakoviny i kocoviny. Ve...

Rekordní Peking a průměrná Praha. Které metropole nejvíc tíží vnitřní migrace?

Počet obyvatel je znázorněn velikostí kolečka a vývoj populace reprezentuje...

V roce 2050 bude žít ve městech 6,4 miliardy lidí. Zatímco některé metropole rostou rychlým tempem, jiné se naopak musí...

Golfský proud zpomaluje. Přirozený proces posiluje globální oteplování

Schéma ukazuje směr Golfského proudu

Dlouho to byly jen domněnky, nyní jsou ale k dispozici nové důkazy: v uplynulých zhruba stech letech se systém...

Najdete na iDNES.cz