Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pátek ve skanzenu zavoní medem

  14:30aktualizováno  14:30
Medový program připravilo na pátek Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Jeho hlavním hostem bude herečka Aťka Janoušková, která propůjčila svůj hlas kreslené včelce Máje. Návštěvníci budou moci zhlédnout tradiční výrobu svíček a odlévání voskových obětin ze včelího vosku, výrobu i zdobení perníků. Nebudou chybět ani praktické ukázky včelařských prací - například vytáčení medu z pláství.

"Jistě se velkou atrakcí stane i trojice skleněných pozorovacích úlů, které umožní každému zájemci nahlédnout bez ohrožení včelím žihadlem do rušného života ve včelíně, pozorovat včely při práci, krmení plodu, opatrování larev," vypočítává Daniel Drápala. Návštěvníci si podle jeho sdělení mohou také vyzkoušet svou zručnost v praktické voskařské a pernikářské dílně. Pro zkušené včelaře bude otevřena odborná poradna. Při slavnostním zahájení pátečního medového programu v 9.30 hodin bude vysazena včelařská lípa III. tisíciletí.

Včelařství na Valašku

V rozsáhlých lesích přežíval hluboko do 16. století prastarý způsob chovu včel v dutinách stromů, zvaný brtnictví. Využívalo se při něm přirozených i uměle vytvořených dutin stromů, do kterých se napříč vydlabala bidélka. Vše pak bylo uzavřeno dešticí - zátvorem s vyvrtaným otvorem - česnem. Když začali od 15. století pronikat místní obyvatelé stále hlouběji do hor, mýtili les a zakládali pastviny, pole i nové usedlosti, stávaly se součástí jejich pasek často i včelíny. Měly podobu modernějších klátových úlů, mocných dlabaných kmenů s česny v jejich čelní straně. Díky vyšším výnosům i snadnější manipulaci posléze od 17. století klátové úly lesní brtnictví zcela vytlačily. Samotná vrchnost podporovala zájem poddaných o chov včel. Spočívala i v udělování tzv. medařského práva. Své právo měla města Frenštát pod Radhoštěm, knížecí město Lipník nad Bečvou, stejně jako Vizovice. Mnohé ze starých klátových úlů ze severovýchodní Moravy v současné době vlastní Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Návštěvníci se s nimi mohou setkat přímo v terénu na několika místech Valašské dědiny i Dřevěného městečka a i dnes jsou některé stále ještě obývány včelami.

Pernikářské řemeslo

Uvádí se, že první zpráva o perníku u nás pochází z roku 1335. V průběhu 15. století přibývá pernikářských mistrů ve velkých městech a o dalších 100 let později už nacházíme výrobce perníku i v městech menších. Výroba perníku a marcipánu nebyla vzhledem k surovinám a samotnému způsobu výroby ani levnou, ani jednoduchou záležitostí. Jelikož se přesné recepty a postupy přípravy i pečení předávaly v rodinách pernikářů, platí toto pravidlo i pro případné současné experimentátory. Základem těsta byl kvalitní med, mouka a směs koření.

Svíčka ze včelího vosku

Vosk se získával jako druhotný produkt chovu včel. Do vystavěných plástů složených z šestibokých buněk klade matka plod, a sem jsou ukládány i pylové a medové zásoby. Drobné voskové šupinky jsou přitom produktem voskových žláz včelích dělnic. Nově vystavěné plásty mají zpravidla světlou barvu, postupem doby mění svou barvu a tmavnou. Svůj vliv na barvu má i pyl, z něhož přecházejí do vosku přírodní barviva. V dřívějších dobách se provozování voskařského řemesla spojovalo s pernikářstvím, ostatně obě činnosti umně využívaly obou základních včelích produktů - medu a vosku. Mistři voskaři vyráběli své voskové zboží nejrůznějšími způsoby. Vosk se odléval do skleněných nebo kovových forem - kadlubků, jejichž středem byl veden knot, po ochlazení se hotová svíčka vyndala.

Jinou technologií bylo máčení knotu ve voskové lázni: knot se ponořil do roztaveného vosku, vyjmul se a napnul, až vosk ztuhl. Takto vytvořený zárodek svíčky se zavěsil na háček do stojanu a několikrát se vždy na krátkou dobu ponořil opět do teplého vosku, aby se vytvářely další vrstvy. Čas adventní býval ve znamení jiného voskařského výrobku - slúpků. Měly podobu knotu obaleného tenkou vrstvou vosku, který se různě barvil a stáčel do nejrůznějších tvarů - knížek, věnečků, jablíček... Svítilo se s nimi při ranních modlitbách. Technický pokrok a moderní doba s petrolejem a elektřinou i úpadkem lidové zbožnosti vedly k postupnému zániku voskařského řemesla.

 

 

Valašské muzeum bude v pátek vonět medem.

Autor:


Nejčtenější

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, nejslabší mají stále Afghánci

Pokud by prý města a obce ze svých peněz nedotovaly úkony, které na ně přenáší...

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, ale Singapurci. Obyvatelé tohoto městského státu v jihovýchodní Asii se díky...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Experti varují před tuningem elektrokol. Stroj zničí a je nebezpečný

Redaktor MF DNES Miloslav Lubas s manželkou si vyzkoušeli, jak se v Jizerkách...

Někteří majitelé elektrokol své stroje upravují a navyšují jejich maximální rychlost s podporou motoru. Proti tuningu...

Na Mount Everestu řádí pojistná mafie. Horolezce okrádaly i nemocnice

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Stovky milionů dolarů během několika posledních let měly vydělat na pojistných podvodech nemocnice, společnosti s...

Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...

Další z rubriky

Tady nepospíchá ani řeka. Pěšky naším nejmenším národním parkem

Ráno u Dyje na rakouské straně

Řeka Dyje vyhloubila za miliony let mezi Vranovem a Znojmem divoký a zalesněný kaňon se spoustou meandrů, kamenných...

S balonem do oblak. Let můžou zmařit i neznatelné rozmary počasí

Horkovzdušný balon v záři zapadajícího funkce

V šestém díle seriálu S balonem do oblak se podíváme na nástrahy počasí. Většina z nás si myslí, že se každý hezký a...

Magický masiv Ondřejníku trápí kůrovec, přesto jde téměř o povinný výlet

Hřeben Ondřejníku z Palkovických hůrek

Panorama Beskyd si nelze představit bez masivu Ondřejníku, výrazně a izolovaně vystupujícího z podbeskydské krajiny....

Najdete na iDNES.cz