Paškál z včelího vosku hezky voní

  11:38aktualizováno  11:38
Do výroby velikonočních svíček, paškálů, z pravého včelího vosku se letos poprvé pustil předseda zlínské organizace včelařů Pavel Šimeček. Má v okolí Zlína třiadvacet včelstev a hlavním produktem jeho práce je samozřejmě med. Za rok však od včel získá také šest či sedm kilogramů vosku. Může jej prodat, nebo se také pokusit sám proměnit na atraktivní výrobky.

Velikonoční svíce - paškál
Svíce je důležitým symbolem ve všech kulturách, světlo je chápáno jako znamení života. Velikonoční svíce a slavnost světla na počátku liturgie Vzkříšení o Veliké noci má své kořeny v tradici prvotní církve, kdy se velikonoční noc rozzařovala světlem mnoha svící. Velikonoční svíce symbolizuje zmrtvých-vstalého Krista, který zvítězil nad smrtí.
Podle staré tradice se svíce zapaluje od posvěceného ohně na počátku liturgie konající se v noci z Bílé soboty na neděli. Tato slavnost vzkříšení se zahajuje vnesením zapálené svíce, paškálu, do úplně tmavého, zhasnutého kostela. Tak si křesťané připomínají, jakým zásadním obratem je Kristovo vzkříšení, noc, která se proměňuje v den. Věřící si zapalují od paškálu své vlastní svíce. Tím se celý kostel prozáří světlem.
Paškál je většinou ozdoben motivem kříže, na kterém jsou voskovými hřeby zdůrazněny Kristovy rány, nad křížem je první a poslední písmeno řecké abecedy - alfa a omega - značící, že Ježíš je začátek i konec; dále se užívá motivu stromu, beránka, slunečních paprsků nebo vody. Mezi čtyřmi rameny kříže jsou na paškálu vepsány čtyři číslice letopočtu.
Zdroj: www.vira.cz

"Výrobu svíček jsem zkoušel už dříve. Nejprve zcela amatérsky. Horký vosk jsem naléval do skleničky s knotem. Až vosk vychladl a ztuhnul, skleničku jsem rozbil a měl jsem svíčku," popisuje Šimeček své začátky.

Ale i práce se včelím voskem už má své osvědčené postupy, kterých je dobré se držet. A tak si zlínský včelař koupil první profesionální dvojdílné formy pro výrobu různě tvarovaných svíček. Jsou z pružného silikonového materiálu, který vydrží tak dvě stě nebo tři sta odlitků.

"Když se blíží Velikonoce, napadlo mne, že bych mohl vyrobit také pravou velikonoční svíci, tedy paškál," říká včelař. Nakonec mu podle jeho nákresu vyrobil formu na paškál živnostník z Vizovic, který už má s touto prací zkušenosti.

Jak se paškál vyrobí?
Dvě poloviny formy se přiloží k sobě a doprostřed se napne knot. Musí mít průměr podle tloušťky svíčky. Příliš silný knot by prohoříval, svíčka by se roztékala, příliš tenký by zase nestačil k roztavení vosku po obvodu svíčku a plamen by se propadal uprostřed. Záleží prý i na směru, ve kterém je knot utkaný. Horký vosk tuhne ve formě asi hodinu. Na hotový paškál musí ještě včelař dopsat červenou barvou letopočet. Velikonoční svíce musí být každý rok nová.

"Udělal jsem jen pět kousků. A když jsem viděl, jaký je o ně mezi známými zájem, tak potom ještě deset. I po těch se jen zaprášilo. Na víc už ale letos nemám vosk," brání se Šimeček myšlence, že by mohl vyrábět paškály ve větším množství a prodávat je.

Paškál není jen na ozdobu
Velikonoční svíce nebude u Šimečků jen na ozdobu. "Na Bílou sobotu si ji vezmeme do kostela. A celý rok si ji budeme doma zapalovat ve chvílích vyhrazených pro modlitbu," dodává včelař.

Na rozdíl od parafínu svíčka z pravého včelího vosku ve zhasnutém stavu i při hoření hezky voní. Pavel Šimeček odhaduje, že čtvrtkilogramový paškál jeho výroby může hořet asi patnáct až dvacet hodin.

Autor:


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Podzimní balada v Tatrách. Dokonalý výhled z Barance vyváží náročnou dřinu

Vrchol Barance

Štíty pocukrované jinovatkou, modrá obloha bez bouřek, téměř nekonečná dohlednost a námaha bez potu. To vše čeká na...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Nejnavštěvovanějším městem světa je Bangkok, Praha spadla na 26. místo

Turisté na prohlídce Královského paláce v Bangkoku.

Praha byla loni 26. nejnavštěvovanějším městem na světě. Meziročně si na žebříčku pohoršila o šest pozic. Vyplývá to ze...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...

Tady nepospíchá ani řeka. Pěšky naším nejmenším národním parkem

Ráno u Dyje na rakouské straně

Řeka Dyje vyhloubila za miliony let mezi Vranovem a Znojmem divoký a zalesněný kaňon se spoustou meandrů, kamenných...



Najdete na iDNES.cz