Vilém II. z Pernštejna získal východočeská panství v roce 1491 a svoje peníze se rozhodl investovat do velmi výnosného odvětví tehdejší doby, do rybníkářství. Nechal vybudovat přes dvě stě padesát rybníků o výměře přes sedm tisíc sedm set hektarů a zavedl třístupňový chov pernštejnského kapra, jež trvá dodnes.
Rybníkářství tehdy tvořilo pro Pernštejny více než sedmdesát procent jejich příjmů a použili je i na obnovu dvakrát vyhořelých Pardubic, jejich nového sídelního města. V 15. a 16. století byli u nás Pernštejnové v rybníkářství nejlepší, dokonce se od nich učili Rožmberkové, kteří pak vybudovali rybniční systém v jižních Čechách.
 |
Z původní pernštejnské soustavy se zachoval rybník Matka a Bohdanečský rybník. Ten je součástí národní přírodní rezervace a vede kolem něj naučná stezka se třemi větvemi (západní, severní a východní), přičemž výchozí bod začíná u silnice Lázní Bohdaneč – Chlumec nad Cidlinou, nedaleko výpusti rybníka.
Na trasách turisté poznají dějiny rybníkářství, slatinné louky, mokřady, rozsáhlé rákosiny s hnízdištěm bahenního a vodního ptactva. Mohou také navštívit dřevěnou pozorovací věž, odkud mají výhled na hladinu rybníka a místo na pozorování vodních ptáků.
Zakladatel národního pokladu
Další lokalitou, kterou Pernštejnové výrazně ovlivnili, jsou Kladruby nad Labem. Vilém II. z Pernštejna zde zakoupil zpustlý poddanský dvorec s okolní vsí v roce 1494 a na pozemcích nechal vybudovat „voboru koňskou“. V ní choval stovky koní pro reprezentativní, válečné a hospodářské účely.
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem vděčí za svůj vznik Pernštejnům.
Hřebčín se postupně rozrůstal, byl vybaven maštalemi a budovami pro personál. Lichokopytníci byli chováni volně v přírodě, jen s přístřešky umožňujícími ochranu před nepříznivým počasím. V té době přišli do Kladrub díky příbuzenství Pernštejnů s významnými španělskými rody, první starošpanělští koně, předchůdci dnešních starokladrubáků.
Vilém II. z Pernštejna (1438–1521)Příslušník moravského rodu pánů z Pernštejna byl jedním z nejvýznamnějších českých velmožů. Zastával řadu vysokých úřadů, byl například nejvyšším českým maršálkem a nejvyšším královským hofmistrem. Podporoval řemesla, živnosti, obchod, rozvoj zemědělství a hornictví. Pardubický zámek nechat vystavět podle návrhu slavného malíře Albrechta Dürera. |
Pernštejnové vlastnili „voboru koňskou“ šedesát šest let, než ji získala Česká komora. Kladrubský hřebčín pak až do pádu rakousko-uherské monarchie zajišťoval koně pro císařský dvůr v Praze a ve Vídni.
Dnes je starokladrubský kůň národním pokladem. Dokonce byl v roce 1995 prohlášen za kulturní památku a je jediným živým tvorem na této planetě pod památkářskou ochranou.
Krajina v okolí hřebčína, složená z luk, pastvin, starobylých alejí, zbytků lužních lesů, remízů a slepých ramen Labe, pak byla před dvěma lety zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Areál hřebčína je otevřený veřejnosti a pořádá spoustu akcí pro milovníky koní.
Středomořská kuchyně
Vilém II. z Pernštejna zastával řadu vysokých úřadů a za výkonem svých funkcí často dojížděl z Moravy do Prahy. Když pak získal panství ve východních Čechách, nechal hrad v Pardubicích přestavět na skvostný opevněný zámek, který se stal jeho rezidenčním sídlem.
Vilémovi potomci udržovali po čtyři generace status jednoho z nejvýznamnějších rodů Evropy. Byli vzdělaní, bohatí a ostatní šlechtici vyhledávali jejich dcery jako nevěsty. Někteří Pernštejnové se ženili i s cizinkami a díky tomu měl rod příbuzné třeba ve Španělsku a v Itálii. Prostřednictvím těchto vazeb pronikaly do Čech zahraniční kulturní vlivy, ale i věci každodenního života.
Vilém II. z Pernštejna nechal původní hrad v Pardubicích přestavět na skvostný renesanční zámek, který se stal jeho rezidenčním sídlem.
„Pernštejnky“ nechaly do Čech dovážet potraviny (například fíky, olivy, pomeranče, salámy, parmazán), které byly v domácí kuchyni neznámé. Propagovaly středomořskou gastronomii, její recepty a pořádaly hostiny. Rovněž zavedly španělskou módu a postaraly se o dovoz šatů a módních doplňků do Čech.
Zároveň podporovaly vývoz českého zboží (granáty, hodiny, tažní koně, lovečtí psi) do ciziny. Jejich aktivity byly bohaté a vypovídá o nich výstava „Pernštejnské ženy a Evropa“ (trvá do 12. 10.) na zámku v Pardubicích. Expozice vás také interaktivně zavede do doby renesance, kdy si vyzkoušíte zapeklitosti oblékání tehdejší módy, psaní brkem dobovým písmem nebo výrobu parfému.
Může se hoditVýlet za Pernštejny se dá autem absolvovat za jeden den (místa nejsou od sebe příliš vzdálená) nebo můžete dané lokality navštívit jednotlivě. Areál hřebčína v Kladrubech nad Labem má poměrně velkou rozlohu, proto si na prohlídku rezervujte alespoň čtyři hodiny. Kromě stájí rozhodně stojí za vidění i zámek, kočárovna, postrojovna, muzeum, rozhledna a lesovna. Na kole si můžete projet krajinu v okolí hřebčína zapsanou na seznam UNESCO. S výročím 500 let východočeské renesance je v Pardubicích spojena spousta podzimních akcí (přednášky, prohlídky, trhy, výstavy). Jejich přehled najdete zde. |
