KLENOT UPROSTŘED MĚSTSKÉ ŠEDI
Mnoho historických památek nabízí centrum Pardubic. Asi největším lákadlem je pozdně gotický a renesanční zámek, výjimečný hned z několika důvodů. V Čechách není jiný objekt, který byl původně vystavěn jako vodní hrad oddělený od okolního světa mohutnými zemními valy ale který by zároveň svým obyvatelům poskytoval pohodlí rozlehlého renesančního sídla. Zámek včetně valů s parkovou úpravou je veřejnosti otevřen každý den mimo pondělí. Zpřístupněna je zatím asi polovina prostor, zbytek prochází rekonstrukcí. Dominantou historického středu Pardubic je Zelená brána s více než šedesátimetrovou věží, z níž je výborný výhled na město a okolí. Za návštěvu stojí kostely Zvěstování Panny Marie a svatého Bartoloměje stejně jako Pernštýnovo náměstí a přilehlé uličky. Některé domy dodnes zdobí renesanční ostění a portály z pálené hlíny. Mezi nejcennější památky patří dům číslo 11 v Pernštýnské ulici s pozdně gotickou malířskou výzdobou a dům U Jonáše na Pernštýnově náměstí, nejobdivovanější barokní památka Pardubic.
Z KUNĚTICKÉ HORY JE VIDĚT KRKONOŠE
Hrad Kunětickou Horu nemůže nikdo z návštěvníků Pardubicka přehlédnout. Tyčí se na vrchu sopečného původu a je tak výraznou a z daleka viditelnou dominantou kraje. Návštěva hradu, který dal postavit na počátku husitských válek hejtman Diviš Bořek z Miletínka, patří k tradičním víkendovým výletům nejen Pardubičanů. Přestože se hrad průběžně rekonstruuje, památka je pro veřejnost přístupná. Návštěvníci mohou vidět Rytířský sál, hladomornu, loveckou a archeologickou expozici. Přístupna je i hradní věž, z níž lze spatřit hladiny polabských rybníků či Pardubice a dohlédnout až na Krkonoše a na Českomoravskou vrchovinu. Motorizovaní návštěvníci mohou využít rozlehlého parkoviště v podhradí, kde je také restaurace. Pěší výstup na hrad trvá asi čtvrt hodiny.
HŘEBČÍN NABÍZÍ PROJÍŽĎKY KOČÁREM
První zmínky o proslulém hřebčíně v Kladrubech nad Labem, nejstarším podobném zařízení na světě, pocházejí z roku 1552. V roce 1579 udělil císař Rudolf II. hřebčínu statut císařského hřebčína, který měl chovat reprezentační kočárové koně pro potřeby panovnického dvora. Jedinečný chov starokladrubských koní pokračuje v hřebčíně dodnes. Areál hřebčína i s koňmi byl vyhlášen národní kulturní památkou. V roce 1996 ho vláda zařadila mezi sedm domácích strategických podniků, které nesmí být nikdy privatizovány. Jádrem areálu je zámek, v němž mohou návštěvníci zhlédnout galerii mapující vývoj hřebčína. Kromě pondělí jsou k prohlídkám s odborným výkladem otevřeny i stáje. Předem je možné objednat si projížďku kočárem s dvojspřežím či čtyřspřežím. Hřebčín je také místem netradičních setkání obchodních partnerů, zajíždějí tam známé osobnosti. Například při první návštěvě britské královny v České republice zavítal do Kladrub vévoda z Edinburgu. Zámek s kaplí svatého Romedia, nejvýznamnější barokní památky v širokém okolí, rozsáhlý park s kaskádou rybníků, koupaliště a sportoviště - to najdou návštěvníci Choltic, obce s asi tisíci obyvateli jihozápadně od Pardubic. V zámecké kapli, která byla dostavěna v roce 1692, se dochovala původní malířská, řezbářská a štukatérská výzdoba, na níž se podíleli italští umělci. Na zámku je restaurace, v areálu koupaliště, které sousedí se zámeckým parkem, se nachází kemp a je tam i několik pokojů s možností turistického ubytování. V parku jsou k dispozici dva tenisové kurty. Choltice jsou vhodné jako základna pro pěší i cyklistické výlety na svojšickou tvrz nebo ledecké či rašovské rybníky.
TURISTY LÁKAJÍ LÁZNĚ I PÍSNÍKY
Vyhledávanými místy Pardubicka jsou některá menší města. Lázně Bohdaneč jsou známéí především slatinnými lázněmi zřízenými roku 1897. Lázním vévodí stavební komplex z počátku dvacátého století vyprojektovaný architektem Josefem Gočárem. Jejich areál je obklopen rozlehlým, volně přístupným parkem. Přelouč je nejstarším městem Pardubicka. První zmínka o ní pochází už z konce jedenáctého století. Kromě kostela svatého Jakuba se zbytky románské architektury je zajímavou stavbou občanská záložna s vysokou věží, která dominuje náměstí. Návštěvníky upoutá i evangelický kostel z roku 1905. Holice jsou častým cílem turistů zejména kvůli muzeu cestovatele Emila Holuba, který v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století shromáždil mnoho přírodovědeckého a etnografického materiálu z afrických zemí. Těm, kteří by chtěli zamířit k vodě, nabízí Pardubicko kromě městských koupališť několik vytěžených a zatopených písníků, například ve Stéblové či na Hrádku, které jsou nejblíže Pardubic. U většiny písníků však chybí kempy a sociální zařízení. Občerstvení nabízí pouze stánkaři. Výjimkou jsou Mělice několik kilometrů jižně od Přelouče. Tamní dva písníky se staly vyhledávaným místem vodních lyžařů. Ubytování nabízejí dva autokempy, v jednom z nich je otevřena škola vodního lyžování.
 Z Kunětické Hory jsou vidět při dobré viditelnosti až Krkonoše. |
