Pohled z hradeb na město Veszprém

Pohled z hradeb na město Veszprém | foto: Petra Jurčová, MF DNES

Panonie, panenský kraj Maďarska

  • 2
Můžete procházet rodinná sídla slavné šlechty, a hned vzápětí zdolávat skluzavky akvaparků. Můžete si pochutnávat na perkeltu nebo koštovat bílá vína a pár hodin poté se prohánět na koni. V maďarském Zadunají, Panonii, můžete být každou chvíli jinde a přitom každý večer odpočívat úplně stejně.

Jen málokterý kraj v sobě snoubí tolik historie, přírody, tradic i moderního životního stylu jako západní Maďarsko. To vše, namíchané do povzbudivého koktejlu, je přitom tak blízko!

Sopron - výlet staletími architektury
Jen devadesát kilometrů od Bratislavy a sedmdesát kilometrů od Vídně má Zadunají bránu v podobě města Sopron.

Je nezvykle horké dubnové odpoledne, jedenadvacáté století. Ulice, kde jsme právě vystoupili z autobusu, je ale temná a oprýskaná, jako by to byla kulisa k historickému filmu. Barokní měšťanské domy vedle renesančních, o pár kroků dál středověké hradby. K tomu gotické a barokní kostely, středověké synagogy a paláce z 19. století.

Snad nikde jinde v Maďarsku nenajdeme tolik architektonických památek na jednom místě. Přesunout se tady můžeme až do 3. století. V odkrytých vykopávkách jsou vidět dokonce základy domů a cesty, které tu stavěli staří Římané.

Hlavní symbol města, to je ale Požární věž. Pro Maďary má velký význam. Sousoší v jejím průčelí je památkou na referendum z roku 1921, kdy se lidé měli rozhodnout, zda chtějí patřit pod Maďarsko anebo do Rakouska. Zvolili si Hungarii.

„Nakonec zůstali i ti, kdo byli pro Rakousko. Neuměli si představit život bez svých vinic,“ tvrdí průvodce József Strausz. Nejznámější víno z místních vinic, modrou frankovku, nabízejí k ochutnávce sklípky na okraji města.

Bükfürdö - místo ropy termály
Můžeme cestovat jen šest kilometrů, abychom v městečku Balf, mohli odpočívat v léčivé vodě místních lázní. Ale míříme dál. Cestou na jih, jen 46 kilometrů od Sopronu, leží město Bükfürdö a Léčebné lázně Bük.

Lázně, na které místní přišli náhodou, když hledali ropu, oslavily už 45 roků. V posledních letech však prošly velkou proměnou. Návštěvníky nevyjímaje. „Dříve bylo osmdesát procent našich zákazníků z Německa a Rakouska. Teď stále více přibývá i Čechů. Nevím, proč to tak je, snad máme v Česku lepší reklamu, a je také fakt, že nejsme drazí,“ míní pracovník lázní Antonio Bela Antal.

Zdejší léčivá voda o teplotě 55 stupňů Celsia tryská z hloubky téměř 1300 metrů a pomáhá hlavně revmatikům a ženám s gynekologickými problémy. Ani ti, kdo netrpí žádnými potížemi, se tu však nudit nebudou. Vyzkoušet všech 26 bazénů o celkové vodní ploše pět tisíc čtverečních metrů během jednoho dne snad ani nejde.

Sárvár - lázně až do půlnoci
Na jaře je Zadunají žluté. Cestou dále na jih je jedno, jestli se rozhlížíte po nedozírné rovině vlevo nebo vpravo. Všude kvetou pole s řepkou olejnou. Více „barevný“ je snad až Sárvár.

Ve městě na břehu řeky Ráby je nejen jedno z nejkrásnějších zámeckých muzeí země, ale také dobře známé lázně a akvapark. Vodní svět s bazénovou plochou 3600 metrů čtverečních stojí od roku 2002, ale od té doby se už mnohokrát rozrostl. Loni v jeho sousedství otevřeli i nový čtyřhvězdičkový hotel, který ocení zejména milovníci čistého designu.

Ať už ale nocujete v luxusu nebo v karavanu v kempu u hotelu, lázně v Sárváru pro vás mají otevřeno od sedmi hodin ráno a zavírají až hodinu před půlnocí.

Hévíz - léčí, ale unaví
V provozu lázní a výstavbě akvaparků se Maďarům snad nikdo nevyrovná. Každý další vodní stánek se snaží něčím překvapit. Tak například v Zalaegerszegu se termální lázně chlubí tím, že léčí i světlem - v stropě je zabudovaných deset tisíc žárovek.

V celém objektu kvůli alergikům a vysoké koncentraci výparů z termální vody funguje speciální filtrace vzduchu - každou hodinu se tu vymění 38 kubíků vzduchu. Dětské bazény zase filtruje infračervené světlo.

Proslulé lázně v Hévíz však o žádná překvapení bojovat nemusejí. Návštěvníci sem jezdí hlavně kvůli koupeli v největším přírodním termálním jezeře v Evropě. „Podobné jezero je k vidění už jen na Novém Zélandu a v Latinské Americe,“ podotýká pracovnice zdejších lázní Enikö Dömötör.

Jsme jen šest kilometrů od jezera Balaton a asi 180 kilometrů od Vídně. Na více než čtyřhektarové vodní ploše termálního jezera se koupe jen několik, převážně starších hostů. Vypadají legračně, téměř každý potřebuje plavací kruh. Není divu, na dno tady nedosáhnete, v tom nejhlubším místě má jezero 38 metrů. Teplota jezera je ovšem více než příjemná, dosahuje 33 až 35 stupňů, dokonce i v zimě má příjemných 28 stupňů Celsia.

Léčí nejen voda, ale i bahno ze dna jezera, které obsahuje malé množství radonu. Podle pracovníků lázní není dobré zůstávat ve vodě déle než půlhodinu. My jsme zcela zdraví, i přesto na nás po krátké koupeli padne nepřekonatelná únava. Procházku lázeňskými uličkami a zastavení v kavárnách, kterých je tu bezpočet, je lepší plánovat před plaváním.

Balaton - na jaře skoro ráj
Balaton, který je středobodem Panonie, vůbec nevypadá tak hrozivě, jak si ho řada Čechů představuje. Není to jen obrovská mělká louže s tucty kempů a miliony turistů. Zvlášť v dubnu, a zvlášť na severním břehu jezera, když tady růžově kvetou mandloně, je to skoro ráj.

Stačí si vybrat, jestli vystoupáme ke zřícenině hradu Szigliget, navštívíme barokní kostel s opatstvím v malebné vesnici na poloostrově Tihany nebo se podíváme na vinice hory Badascony. Kdo je zdatný, může vyrazit na kole. Stezka kolem jezera měří dvě stě kilometrů a zdolat ji zabere minimálně dva dny.

„Po převratu Balaton většina českých turistů opustila a začala jezdit hlavně do Itálie. Ale lidé brzy zjistili, že u moře se kromě opalování nedá nic moc dělat. Teď se k nám vrací. Skoro každému Čechovi chutná totiž i místní kuchyně,“ popisuje Mária Fejesné, Češka, která se v sedmdesátých letech do Maďarska vdala a dodnes tu pracuje v turistickém ruchu.

Mór - víno a golf
Kdo neochutná „Badacsonyského Šedého mnicha“ v některém ze sklepů kolem Balatonu, nemusí zoufat. I po cestě na sever, k hranici se Slovenskem, čeká příležitost ochutnat výborné víno. V městečku Mór, jedné z nejmenších vinařských oblastí v Maďarsku, pěstovali hrozno už Římané, ale vinice založili Švábové před třemi sty lety.

Vedoucí hostince U starého lisu Viktor Lakatos nalévá po čerstvých jablkách vonící Savignon Blanc, ledové víno Aszú, ale hlavně Móri Ezerjó, které vinaři vyrábějí ze zdejší nejslavnější odrůdy „Tisíc dobrých“. K vínům zná someliér tolik historek, že ze sklepa neodejdete dříve než za dvě tři hodiny.

Kdo dokáže brzy ráno vstát, může si v údolí mezi Bakony a pohořím Vértes zajezdit na koni. Kdo do oblasti Mór vyrazí příští rok, měl by s sebou vzít i golfové hole. V regionu se nyní staví jedenáct golfových hřišť. „V Maďarsku je o golf obrovský zájem, ale chybí hřiště.

Tady to bude golfový ráj,“ tvrdí Lajos Takács, který buduje jeden z největších golfových resortů na 175 hektarech zemědělské půdy v nedaleké Csákberény. Otevře ho příští rok v květnu a počítá, že přitáhne i turisty z České republiky. „My Maďaři přinášíme peníze do Čech, když tam jezdíme lyžovat. Češi by zase mohli do Maďarska jezdit nejen do lázní, ale i za golfem,“ plánuje Takács.


Kde a co je Panonie

Na východě a severu je kraj ohraničený řekou Dunaj, na jihu Chorvatskem a Slovinskem, na západě Rakouskem. Uprostřed je největší sladkovodní jezero v Evropě Balaton. Název Panonie dostal kraj před dvěma tisíci lety, když se podél břehu Dunaje usadily posádky římské legie. Řeka byla hranicí Říše římské, takzvané limes, kterou chránili obyvatelé vojenských táborů vybudovaných ve vzdálenosti 15 až 20 kilometrů od sebe. Římané vystavěli na území Panonie mnoho vzkvétajících měst, která propojili sítí cest. Většina zadunajských měst se i dnes nachází s místech, kde dříve stáli jejich předchůdci z římských dob.