Olivový olej je vše, co se vymačká z oliv. Ne každý se však může jmenovat "panenský". Aby si svůj název zasloužil, musí splnit dvě podmínky: olivy musí být lisovány poprvé a ještě k tomu zastudena. Tedy žádné zahřívání olejové masy, aby olivy pustily víc "šťávy", a žádné další lisování olivových šlupek. Na rozdíl od ostatních olejů panenský olivový nesmí být ani chemicky upravován. Povoleny jsou jen mechanické prostředky. U panenského oleje si tedy výrobce nemůže pomoci rafinací, která dokáže odstranit nedostatky chemickou cestou. Při procesu výroby, který je od A do Z přírodní, je velmi obtížné dosáhnout toho, aby olej měl stále stejnou chuť a kvalitu. Obchodníci proto nakupují oleje z různých zdrojů a míchají je, aby získali výrobky konstantní kvality. Ty však postrádají svou specifičnost, jakou mají jen panenské a extra panenské oleje. Na jeden litr oleje je potřeba zhruba pěti kilogramů oliv. Ty se nejprve vytřídí, propláchnou studenou vodou a rozdrtí na hustou kaši, která se mechanickým lisováním přemění v nažloutlou nebo zelenou velmi vonnou kapalinu. Ta se pak dále odstřeďuje. Zahřátím olivové kaše je sice možné získat víc oleje, jenže teplo ničí charakteristickou vůni a chuť. Kvalitu oleje poškozuje také dlouhé skladování oliv před zpracováním. Kvalita oliv i péče o ně se odrazí v takzvané aciditě. Čím je nižší, tím je olej kvalitnější a dražší.
Slovníček
olivový olej - smí se tak nazývat pouze oleje z oliv, tedy bez jakéhokoliv míchání s dalšími druhy olejů
panenský olej (virgin) - název je vyhrazen pro olej, který je získáván jen mechanicky a není chemicky upravován; musí mít aciditu mezi 1-2 %
extra panenský (extra virgin) - olivový olej nejvyšší kvality, pochází z prvního lisování, musí mít dokonalou chuť a vůni; acidita musí být max. 1 %
tak zvaná pomace - tento olej pochází z posledního lisování olivových slupek, je nahořklý a obchodníci jej míchají s trochou extra virgin
- čtvrtek 16. srpna 2001
