Výlet, který nezapomenete. Panamský průplav na vlastní oči

aktualizováno 
Obří lodě stojící ve frontě za sebou, gigantická zdymadla, tisíce koňských sil a desetitisíce metrů krychlových vytlačené vody. Kulisy Panamského průplavu, největší umělé vodní cesty planety, vás budou drtit svými rozměry a možná i vzpomínkou na nekonečnou řadu lidských životů, které si výstavba před více než stovkou let vyžádala.

Gatunská zdymadla | foto: Stan ShebsCreative Commons

Stát Panama sice nepatří zrovna k hitům evropských cestovatelů, Panamský průplav ale ohromí i docela netechnické typy. Přilehlá metropole Ciudad de Panamá navíc zdálky připomíná třeba New York. Kontrast koloniálního města a překotné moderní výstavby nemůže být větší.

Fotogalerie

To vše navíc v tropickém prostředí nechutně vysokých teplot a ještě obtížnější vlhkosti. A pokud o pár kilometrů dál sklouzne váš pohled na bezútěšné slumy, kam není radno vstupovat ani za bílého dne, tak je jasné, že cesta do Panamy není výletem pro každého.

Jak spojit oceány?

Z vyhlídkové plošiny nad zdymadly Miraflores přehlédnu celou jižní část Panamského průplavu až k ústí do Tichého oceánu, na jižním obzoru přetíná linii obzoru mohutný most Puente de las Américas.

Zatímco sleduji představení dole pode mnou, kde se právě rozevírají obří vrata a do zdymadla vjíždí další obří nákladní loď s liberijskou vlajkou, zvuk reproduktorů oznamuje, co se právě děje: název společnosti, rozměry plavidla, výtlak, destinace.

Všechno klape jako dobře namazaný stroj. Jenže počátky Panamského průplavu vůbec jednoduché nebyly. Cesta k otevření nejdůležitější umělé vodní cesty na světe byla trnitá, vroubená počátečními neúspěchy i mnoha lidskými oběťmi.

První nápady na protnutí úzké a poměrně nízké Panamské šíje průplavem sice pocházejí již od španělských kolonizátorů z 16. století, ale technické prostředky doby na takovou kolosální stavbu nestačily. A tak španělské galéry naložené zlatem a stříbrem z Peru a Chile musely nadále podnikat dalekou cestu podél jižního cípu Jižní Ameriky.

Historický snímek ze stavby průplavu (1907)

Historický snímek ze stavby průplavu (1907)

Neúspěchem skončil také první vážný pokus o vybudování průplavu, započatý Francouzi v roce 1880. Tehdy ještě mělo jít o vodní cestu v úrovni mořské hladiny, tedy bez zdymadel.

Uspěli teprve Američané, kteří nejen využili části francouzského projektu, ale správně se rozhodli pro stavbu průplavu se systémem zdymadel. Panamský průplav byl otevřen v roce 1914 a od té doby jím proplul téměř milion plavidel.

Situace kolem Panamského průplavu je v pohybu i v současnosti. Na základě kladného výsledku referenda totiž dochází právě teď k výraznému rozšiřování průplavu, projekt za miliardy dolarů zahrnuje i výstavbu dvou nových zdymadel (po jednom na karibské a pacifické straně).

Rozšíření umožní proplouvat ještě větším lodím a také zvýší propustnost průplavu pro více plavidel. Otevření nových zdymadel se očekává v roce 2015 a v relativně brzké budoucnosti bude Panamský průplav zřejmě čelit konkurenci. V červnu 2013 nikaragujský parlament schválil výstavbu nové vodní cesty přes středoamerickou šíji, která využije plochu jezera Nikaragua.

Za statisíce dolarů i za pár centů

Ústředním prostorem 80 kilometrů dlouhého Panamského průplavu je umělé Gatunské jezero s hladinou ve výši 26 metrů nad úrovní oceánu. Do této nádrže se lodě dostanou buď z Karibského moře jediným (Gatunským) zdymadlem nebo od Pacifiku systémem dvojích zdymadel.

Zajímavé je směrování provozu. Dopoledne je povolen provoz v obou směrech pouze "nahoru", lodě se pak minou na široké hladině Gatunské nádrže a odpoledne sestupují na opačné straně průplavu dolů. Tím se zabraňuje možným dopravním kolizím v úzké soutěsce Gaillard Cut nad zdymadly Pedro Miguel.

Naštěstí jsem na tohle zajímavé místo dorazil už po deváté hodině ranní. Za prvé ještě není takové vedro a hlavně ve zdymadlech panuje zajímavý lodní "frmol". Ten kolem poledne utichá a obnoví se zase až za několik hodin, když sem dorazí lodě z karibské strany.

Zdymadla Pedro Miguel

Zdymadla Pedro Miguel

Za průjezd Panamským průplavem se samozřejmě platí a nejsou to malé částky. Především díky poplatkům za průjezd je na tom dnes panamské hospodářství poměrně dobře. Průplavem mohou v současnosti projet lodě dlouhé až 294 metrů (tzv. míra Panamax) a zatím největší jednorázový poplatek za proplutí činil 331 000 USD. Na opačném pólu stojí kuriózní částka 36 centů, kterou zaplatil Američan Richard Halliburton za to, že mohl průplavem v roce 1914 proplavat. Trvalo mu to sedm dní.

Pralesem podle jezera

Zatímco k nejbližším zdymadlům Miraflores na tichooceánské straně je snadné se dostat (cesta taxíkem z centra Ciudad de Panamá mi netrvala déle než dvacet minut), spatřit Gatunské jezero už vyžaduje více času.

Silnice kolem této rozlehlé vodní nádrže až na pár krátkých úseků nevede a tak druhý den brzy ráno sedám v Ciudad de Panamá na vlak, který projíždí po východním břehu jezera až do karibského přístavu Colón.

Puente de las Américas

Puente de las Américas

Vyhlídky jsou báječné. Nebýt siluet obrovských lodí, které se po hladině posunují, vypadalo by přehradní jezero skoro jako přírodní vodní nádrž. Břehy Gatunského jezera porůstají husté tropické lesy, občas se v korunách stromů mihne nějaký stín a z klimatizovaného vlaku to vypadá docela idylicky. Ovšem jen do chvíle, než vystoupím ven. Náraz horkého a vlhkého vzduchu nemilosrdně připomene, že jsem jen pár stupňů nad rovníkem.

Do New Yorku Střední Ameriky

Ciudad de Panamá, hlavní a největší město Panamy položené nedaleko pacifického ústí průplavu, je městem obřích kontrastů. Pokud sem přiletíte letadlem, pohled z okénka před přistáním vám nejspíš navodí asociace s New Yorkem či Chicagem.

Noční panorama Ciudad de Panamá

V Panamě nejsou výjimkou čtyřicetipatrové mrakodrapy, obrovská nákupní centra ani prestižní hotely. A četné jeřáby, naježené směrem k obloze, jasně říkají, že stavební boom nekončí.

Zblízka to už v Panamě samozřejmě vypadá hůř a nálada může klesnout až na úplné dno, pokud se byť jen přiblížíte k některému ze slumů, které centrum Panamy obkružují. Vstupovat do těchto zón se více než nedoporučuje.

Ostatně včera odpoledne, tedy za bílého dne, mi to důrazně dala najevo skupinka místních ve chvíli, kdy jsem se chtěl vydat "špatným směrem". Prostě mi nedovolili dál pokračovat a gesta, mezi nimiž nechyběly prsty přejíždějící po krku, byla více než výmluvná.

Nejstarší částí Panamy, čtvrtí Casco Viejo, procházím těsně před soumrakem. Tohle je koloniální Španělsko, jak má být. Velké množství barokních kostelů s expresivně zdobenými fasádami, mnoho původních koloniálních domů.

Ruiny jezuitské koleje ve starém městě (Casco Viejo) Panamy

Ruiny jezuitské koleje ve starém městě (Casco Viejo) Panamy

Bohužel i přes pokračující rekonstrukce je tu stále řada totálně zchátralých zákoutí. Přesto si Casco Viejo vysloužilo zápis na listinu světového dědictví UNESCO. Ze špičky poloostrova, už za tmy, pozoruji světla lodí stojících frontu na vjezd do Panamského průplavu a je to fascinující podívaná.

Do reality mě po pár metrech cesty zpět vrací pouliční prodavač, který si právě balí stánek. Ptá se, kam mám namířeno. A hned dodává: "Ať jdeš kamkoliv, hlavně ne pěšky. Támhle jezdí taxíky, koukej si nějakého zastavit, jestli ti je život milý." Samozřejmě ho poslechnu, není třeba si návštěvu tohoto úchvatného místa nějak komplikovat.

Může se hodit

Doprava do Panamy
Letiště Tocumen u Ciudad de Panamá patří k největším leteckým uzlům Střední Ameriky. Nejběžnější spojení z Evropy vede s přestupem přes americká letiště v Atlantě nebo New Yorku a ceny za zpáteční letenku (např. z Německa) mohou být překvapivě příznivé, již od 11 000 CZK. Trasování cesty lze obvykle kombinovat např. s návratem z Kostariky. Středoamerické státy nevyžadují od českých občanů vízum.

Kdy vyrazit
Pro návštěvu Panamy zvolte období, kdy nejméně prší, tedy čas od ledna do dubna. Teploty zůstávají vysoké po celý rok, s denními maximy kolem 34 °C.

Kriminalita
Podobně jako jiné středo a jihoamerické země, také Panama je postižena velmi vysokou kriminalitou, jejíž zdrojem jsou mimo jiné extrémní majetkové rozdíly mezi úzkou vrstvou bohatých a masami chudiny.

Opatrnosti je třeba zejména v hlavním městě. Chudinským čtvrtím je nutné se vyhnout v každém případě, po setmění se přesouvejte (stejně jako to dělají místní lidé) výhradně taxíky, cesta po městě vás vyjde na 2–3 USD.

Zeptejte se v hotelu, kam určitě nechodit a kde je naopak relativně bezpečno. Turisté jsou v Panamě poměrně často objektem loupežných přepadení za použití zbraní, cílem násilníků je majetek (peníze, fotoaparát, hodiny apod.). V případě napadení vydejte bez odporu vše, co lupiči požadují, a nezkoušejte se bránit. V opačném případě riskujete život.

Podle posledních dostupných údajů UNODC (Agentury pro potírání drog a kriminality při OSN) je ve státě Panama ročně spácháno 22 vražd na 100 000 obyvatel za rok. Pro srovnání, analogické číslo pro Česko je 1,7, tedy méně než desetinové.

Autor: pro iDNES.cz


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Podzimní balada v Tatrách. Dokonalý výhled z Barance vyváží náročnou dřinu

Vrchol Barance

Štíty pocukrované jinovatkou, modrá obloha bez bouřek, téměř nekonečná dohlednost a námaha bez potu. To vše čeká na...

VIDEO: Okrasné pole v Číně zničili turisté. Kvůli selfie

Růžová tráva v Číně

Jen dva týdny trvalo, než se turistům podařilo zničit políčko s okrasnou pampovou trávou v čínské provincii Če-ťiang. V...

Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...



Najdete na iDNES.cz