Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Památné Petrově boudě v Krkonoších hrozí pád kvůli plísni a vandalům

  7:10aktualizováno  7:10
Milovníci Krkonoš a památkáři se strachují o osud Petrovy boudy na hřebenech Krkonoš nad Špindlerovým Mlýnem. Unikátní stavba zapsaná na seznam kulturních památek letos slaví 200. narozeniny, ale podle nejhorších scénářů jí hrozí pád třeba už příští zimu. Ničí ji vlhko a vandalové.

Stav Petrovy boudy dokresloval v únoru 2011 sníh navátý rozbitými okny | foto: Michal Daněk

Bouda je opuštěná, má děravou střechu, rozbitými okny do ní sněží a vandalové demolují cenné vybavení.

"Petrovka je klenot horské architektury, který u nás prakticky nemá obdoby. Srovnat se s ní dají snad jen Jurkovičovy dřevěné secesní stavby na Pustevnách v Beskydech," uvedl krajinný ekolog a znalec historie Krkonoš Pavel Klimeš.

Historie Petrovy boudy sahá 200 let zpátky, takto vypadala v roce 1929.

Pohled na Petrovu boudu v Krkonoších v roce 1929

Současný pohled na Petrovu boudu v Krkonoších

Současný pohled na Petrovu boudu v Krkonoších

Úpadek zahájilo převedení Petrovy boudy na odborářskou zotavovnu v roce 1949. Do chaty od té doby nikdo výrazněji neinvestoval, nikdo neřešil energeticky mimořádně náročné vytápění a ohřev vody, modernizaci pokojů na vyšší standard ani zvyšování kvality služeb.

PETROVA BOUDA

Na krkonošských hřebenech v nadmořské výšce nad 1 200 metrů před druhou světovou válkou sloužilo hostům třicet horských bud, z toho jednadvacet na české straně hor. Šest hřebenových hostinců zmizelo bez náhrady, Petrova a Sokolská bouda jsou nyní dlouhodobě zavřeny a chátrají.

Zaniklé boudy Obří, Liščí, Prince Jindřicha, Rennerovka, Klínovka i Česká na Sněžce byly zajímavé umístěním, tradiční architekturou a poutavou historií. Nic z toho se však nevyrovná případné ztrátě Petrovy boudy stojící opuštěně vysoko nad Špindlerovým Mlýnem.

"Petrovka zcela změnila náhled na architekturu na horách. Je to první moderní stavba v Krkonoších. Zatímco ostatní stavitelé horských bud tehdy vycházeli ze zažitých postupů, kdy jen zvětšovali zemědělské chalupy, Vinzenz Zinecker při rozšiřování původního objektu přinesl na hřebeny Krkonoš skutečnou architekturu," upozornil ekolog Klimeš.

První boudu na místě dnešní Petrovky postavil v roce 1811 Johann Pittermann, podle jehož zkomoleného příjmení se dodnes bouda jmenuje.

Následující majitel Vinzenz Zinecker ji o pětasedmdesát let později přestavěl na hotel s plochou, dokonce zatravněnou střechou, proskleným balkonem a verandou. Fasádu ozdobil do vzorů vyskládanou dvoubarevnou břidlicí.

"Petrovka byla podfinancovaná už na konci 80. let a ani po změně režimu na ni bohužel nepřišel žádný osvícený majitel, který by k ní přistoupil tak, jak by si zasloužila. Všichni si mysleli, že jejím prostřednictvím vydělají peníze, tak ji koupili, ale nic do ní neinvestovali," řekl Klimeš.

Turistům přestala Petrova bouda sloužit v roce 2008, rok poté, co ji tehdejší majitel z ekonomických důvodů prodal a nový vlastník ji kvůli údajným přípravám na rekonstrukci zavřel.

"Provoz se nedal utáhnout. Barák byl špatně izolovaný, takže jen za topení elektřinou jsme v zimě každý měsíc platili čtvrt milionu korun," uvedl krátce po prodeji bývalý majitel Petrovy boudy Zdeněk Podrazil.

Majitel chystá ocelové sítě, další plány neprozradil

Dnes Petrovku vlastní pražská společnost Snowy Chalet. "Několikrát jsme objekt zajistili, aby nebyl volně přístupný, ale bylo to marné. Do dvou dnů byly vždycky zábrany vylámané. Vniknutí do objektu jsme několikrát hlásili i policii," uvedl jednatel firmy Karel Janda.

Dodal, že vlastníci už mají na lepší zabezpečení chaty připraveny ocelové sítě.

"Ty už by nikdo překonat neměl. V mrazu to tam ale instalovat nejde. Jakmile roztaje sníh, objekt zabezpečíme a dáme ho do kupy, aby vydržel," slíbil Janda.
Jak chce firma Petrovu boudu dál využívat, prozradit nechtěl: "Majitelé s ní nějaké plány mají, je to v řešení. Případný prodej je také věcí vlastníků. V této chvíli k tomu víc nedokážu říci."

Památkáři zvou majitele "na kobereček"

Kvůli objasnění současného stavu objektu si však už na příští týden pozvali majitele Petrovky památkáři.

"Pokud se mi s majiteli podaří dohodnout, tak to budu řešit po dobrém, pokud ne, využiji opatření daná památkovým zákonem. Mohu jim nařídit nezbytné záchranné práce, a když je neprovedou, udělit jim pokutu," řekla památkářka Městského úřadu ve Vrchlabí Marta Žídková.

Petrova bouda je nemovitou kulturní památkou a za movité kulturní památky jsou prohlášeny i některé součásti jejího vybavení.

"Vím o tom, že se jedna z těchto památek - stará dřevěná truhla - válí na chodbě a má rozbité víko. Současný stav určitě neprospívá ani památkově chráněným čalouněným sedačkám nebo stolům. Ty věci nejsou cenné samy o sobě, ale jako součást vybavení Petrovy boudy," vysvětlila památkářka.

Za první republiky byl interiér bohatě zdobený a bouda majitelům vydělávala.

Historický pohled do interiéru Petrovy boudy v Krkonoších

V roce 1949 Petrova bouda začala sloužit jako odborářská zotavovna a od té doby...

Dnes do interiéru Petrovy boudy v Krkonoších vane sníh rozbitými okny

Kritický je podle ní stav celé stavby: "Pokud se s ní něco rychle neudělá, příští zimu spadne. Zatéká do ní, uvnitř se rozšiřuje hniloba. Pokud dovnitř začne téci ještě víc, nikdo už Petrovku nezachrání."

Situaci na Petrově boudě sledují správci Krkonošského národního parku. Pro její záchranu však nic podniknout nemohou.

"Jak to tam vypadá, nás netěší, ale nemůžeme s tím nic dělat. Je to soukromý objekt. Petrovka na rozdíl od Labské boudy není hrozbou pro krkonošskou přírodu," řekl mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.





Nejčtenější

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Další z rubriky

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Nejlevnější turistická metropole v Evropě? Ano, je to Praha

Připadají vám ceny v centru Prahy absurdně natažené? Omyl. Praha patří v cestovatelských žebříčcích mezi nejlevnějších evropské metropole.  celý článek

Kostelík na Byšičkách se nám v dáli ukáže již z oken motorového vlaku. To se...
Na tajemné Byšičky po stopách pochmurné balady o umrlcově nevěstě

Půvabné Podkrkonoší v sobě nese tajemný náboj. Tady se na odlehlých samotách dlouho udržela lidová forma komunikace s duchy zemřelých. A v tomto kraji též...  celý článek

Větrný mlýn v Přemyslovicích
Kde mají Keltové svatyni a Švédové šance. Utajená místa uprostřed Moravy

Tohle rozlehlé území západně od Olomouce patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako stvořená pro nenáročné vycházky nebo projížďky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.