Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Památné Petrově boudě v Krkonoších hrozí pád kvůli plísni a vandalům

  7:10aktualizováno  7:10
Milovníci Krkonoš a památkáři se strachují o osud Petrovy boudy na hřebenech Krkonoš nad Špindlerovým Mlýnem. Unikátní stavba zapsaná na seznam kulturních památek letos slaví 200. narozeniny, ale podle nejhorších scénářů jí hrozí pád třeba už příští zimu. Ničí ji vlhko a vandalové.

Stav Petrovy boudy dokresloval v únoru 2011 sníh navátý rozbitými okny | foto: Michal Daněk

Bouda je opuštěná, má děravou střechu, rozbitými okny do ní sněží a vandalové demolují cenné vybavení.

"Petrovka je klenot horské architektury, který u nás prakticky nemá obdoby. Srovnat se s ní dají snad jen Jurkovičovy dřevěné secesní stavby na Pustevnách v Beskydech," uvedl krajinný ekolog a znalec historie Krkonoš Pavel Klimeš.

Historie Petrovy boudy sahá 200 let zpátky, takto vypadala v roce 1929.

Pohled na Petrovu boudu v Krkonoších v roce 1929

Současný pohled na Petrovu boudu v Krkonoších

Současný pohled na Petrovu boudu v Krkonoších

Úpadek zahájilo převedení Petrovy boudy na odborářskou zotavovnu v roce 1949. Do chaty od té doby nikdo výrazněji neinvestoval, nikdo neřešil energeticky mimořádně náročné vytápění a ohřev vody, modernizaci pokojů na vyšší standard ani zvyšování kvality služeb.

PETROVA BOUDA

Na krkonošských hřebenech v nadmořské výšce nad 1 200 metrů před druhou světovou válkou sloužilo hostům třicet horských bud, z toho jednadvacet na české straně hor. Šest hřebenových hostinců zmizelo bez náhrady, Petrova a Sokolská bouda jsou nyní dlouhodobě zavřeny a chátrají.

Zaniklé boudy Obří, Liščí, Prince Jindřicha, Rennerovka, Klínovka i Česká na Sněžce byly zajímavé umístěním, tradiční architekturou a poutavou historií. Nic z toho se však nevyrovná případné ztrátě Petrovy boudy stojící opuštěně vysoko nad Špindlerovým Mlýnem.

"Petrovka zcela změnila náhled na architekturu na horách. Je to první moderní stavba v Krkonoších. Zatímco ostatní stavitelé horských bud tehdy vycházeli ze zažitých postupů, kdy jen zvětšovali zemědělské chalupy, Vinzenz Zinecker při rozšiřování původního objektu přinesl na hřebeny Krkonoš skutečnou architekturu," upozornil ekolog Klimeš.

První boudu na místě dnešní Petrovky postavil v roce 1811 Johann Pittermann, podle jehož zkomoleného příjmení se dodnes bouda jmenuje.

Následující majitel Vinzenz Zinecker ji o pětasedmdesát let později přestavěl na hotel s plochou, dokonce zatravněnou střechou, proskleným balkonem a verandou. Fasádu ozdobil do vzorů vyskládanou dvoubarevnou břidlicí.

"Petrovka byla podfinancovaná už na konci 80. let a ani po změně režimu na ni bohužel nepřišel žádný osvícený majitel, který by k ní přistoupil tak, jak by si zasloužila. Všichni si mysleli, že jejím prostřednictvím vydělají peníze, tak ji koupili, ale nic do ní neinvestovali," řekl Klimeš.

Turistům přestala Petrova bouda sloužit v roce 2008, rok poté, co ji tehdejší majitel z ekonomických důvodů prodal a nový vlastník ji kvůli údajným přípravám na rekonstrukci zavřel.

"Provoz se nedal utáhnout. Barák byl špatně izolovaný, takže jen za topení elektřinou jsme v zimě každý měsíc platili čtvrt milionu korun," uvedl krátce po prodeji bývalý majitel Petrovy boudy Zdeněk Podrazil.

Majitel chystá ocelové sítě, další plány neprozradil

Dnes Petrovku vlastní pražská společnost Snowy Chalet. "Několikrát jsme objekt zajistili, aby nebyl volně přístupný, ale bylo to marné. Do dvou dnů byly vždycky zábrany vylámané. Vniknutí do objektu jsme několikrát hlásili i policii," uvedl jednatel firmy Karel Janda.

Dodal, že vlastníci už mají na lepší zabezpečení chaty připraveny ocelové sítě.

"Ty už by nikdo překonat neměl. V mrazu to tam ale instalovat nejde. Jakmile roztaje sníh, objekt zabezpečíme a dáme ho do kupy, aby vydržel," slíbil Janda.
Jak chce firma Petrovu boudu dál využívat, prozradit nechtěl: "Majitelé s ní nějaké plány mají, je to v řešení. Případný prodej je také věcí vlastníků. V této chvíli k tomu víc nedokážu říci."

Památkáři zvou majitele "na kobereček"

Kvůli objasnění současného stavu objektu si však už na příští týden pozvali majitele Petrovky památkáři.

"Pokud se mi s majiteli podaří dohodnout, tak to budu řešit po dobrém, pokud ne, využiji opatření daná památkovým zákonem. Mohu jim nařídit nezbytné záchranné práce, a když je neprovedou, udělit jim pokutu," řekla památkářka Městského úřadu ve Vrchlabí Marta Žídková.

Petrova bouda je nemovitou kulturní památkou a za movité kulturní památky jsou prohlášeny i některé součásti jejího vybavení.

"Vím o tom, že se jedna z těchto památek - stará dřevěná truhla - válí na chodbě a má rozbité víko. Současný stav určitě neprospívá ani památkově chráněným čalouněným sedačkám nebo stolům. Ty věci nejsou cenné samy o sobě, ale jako součást vybavení Petrovy boudy," vysvětlila památkářka.

Za první republiky byl interiér bohatě zdobený a bouda majitelům vydělávala.

Historický pohled do interiéru Petrovy boudy v Krkonoších

V roce 1949 Petrova bouda začala sloužit jako odborářská zotavovna a od té doby...

Dnes do interiéru Petrovy boudy v Krkonoších vane sníh rozbitými okny

Kritický je podle ní stav celé stavby: "Pokud se s ní něco rychle neudělá, příští zimu spadne. Zatéká do ní, uvnitř se rozšiřuje hniloba. Pokud dovnitř začne téci ještě víc, nikdo už Petrovku nezachrání."

Situaci na Petrově boudě sledují správci Krkonošského národního parku. Pro její záchranu však nic podniknout nemohou.

"Jak to tam vypadá, nás netěší, ale nemůžeme s tím nic dělat. Je to soukromý objekt. Petrovka na rozdíl od Labské boudy není hrozbou pro krkonošskou přírodu," řekl mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.



Nejčtenější

Cesta do Chorvatska 2018. Pozor na nedokončené rekonstrukce u hranic

Sjezd z dálnice před Vinnetouuovým kaňonem, za mýtnou bránou Maslenica....

Hlavní trasu na jih do Chorvatska přes hraniční přechod Macejl a dále na Záhřeb letos nedoporučujeme. Našli a projeli...

Polská „čínská zeď“ sloužila proti Čechům. Dnes je prvotřídní atrakcí

Téměř dvě stě kilometrů dlouhá linie opevněná hrady vznikla na ochranu Polského...

Cestu z Krakova do Čenstochové lemuje hrdá linie pětadvaceti hradů a strážních věží postavených na vysokých skalách,...



Brno jako bahniště a ve Zlíně žil zlý člověk. Jak vznikla jména měst

Hlavní město Praha

Původ názvů českých měst je obestřen mnoha legendami, jazykovědci však obvykle nabízejí střízlivější verze. Týdeník...

Je to král všech ostrovů. A ne proto, že se tady narodil Cristiano Ronaldo

Voda je na Madeiře sice překvapivě průzračná, ale jen kousek od břehu tady dno...

Fidži? Havaj? Zanzibar? Samá voda! Světového „cestovního Oscara“ World Travel Award pro ostrov roku drží už tři roky v...

Dovolenou u moře nechte jiným. Naštěstí máme Himálaj hned za rohem

Cestu někdy označují kamenné “mužíky”. Tenhle stojí v pohoří Vilcan.

Kam v létě do hor? Zkuste „Nepál Evropy“ alias Rumunsko. Fantastická opuštěná pohoří máte daleko blíž, než si možná...

Další z rubriky

OBRAZEM: Magie letního slunovratu a nejkratší noci v roce

Letní slunovrat - nejkratší noc roku u menhiru Kamenný pastýř u obce Klobuky na...

Tento týden dosáhlo Slunce na své dráze nejsevernějšího bodu a vstoupilo do znamení Raka. Nejdelší den v roce a...

Pražské letiště má nové kontroly. Zdržení často způsobí vaše tekutiny

Ilustrační snímek

Až o čtyřicet procent vyšší kapacitu při odbavování cestujících si od nových prostor centrální bezpečnostní kontroly v...

Ohře jinak. Výlet na oblíbenou řeku v klidu a bez zpívajících vodáků

Ohře mezi Královským Poříčím a Loktem teče hlubokým lesnatým údolím bez známek...

Ohře je mezi vodáky právem jednou z našich nejpopulárnějších řek. Nejenom že skýtá sportovní plavbu na čisté a proudící...

Najdete na iDNES.cz