Dívčí hrad, Nové Mlýny v pozadí

Dívčí hrad, Nové Mlýny v pozadí | foto: Filip ChludiliDNES.cz

Pálava, vápencový klenot jižní Moravy

  • 43
Vápencový klenot Jižní Moravy - Pavlovské vrchy, nebo chcete-li Pálava, jsou krásné po celý rok, na jaře jsou však bez nadsázky nádherné! "Když rozkvetou dříny, začíná na Pálavě jaro," tvrdil spisovatel Jaromír Tomeček a velký "milenec Pálavy", který svou lásku portrétoval v mnoha svých knihách.


Klikněte na mapu

"Před více než 150 milióny let v rovinném kraji, tehdy a pak ještě dlouho 'beze jména', se vyvrásnily při bouřlivém pohybu zemské kůry mohutné vápencové skály, které dnes označujeme pojmenováním Pálava nebo Pavlovské kopce,“ píše v kapitole Krajina má své dějiny Vlastimil Vaníček v knize Pod horou Venušinou.

Římané vskutku nazývali dnešní Pálavu nejdříve Sylva Lunae – Les Luny a později Mons Veneris – Hora Venušina; kontura Pálavy jim prý totiž připomínala obrys ležící Venuše.

Pavlovské vrchy se malebně vypínají nad okolní úrodnou rovinou a jsou dominantou kraje, svým nejvyšším bodem Děvínem dosahují výšky 550 m n. m. Pálava patří k vnějším částem karpatského flyšového pásma, tvoří ji starotřetihorní paleogenní usazeniny.

Výlet na Pálavu
Pohled na oboru, směr Lednicko-valtický areál

Vystupte v Popicích

Pokud se necháte zlákat k výletu za jihomoravským vápencovým klenotem, vystupte z vlaku, mířícího z Brna do Břeclavi, na zastávce v Popicích, kde vás hned na venkovském nástupišti přivítá červená turistická značka. Zavede vás po asfaltové silničce k (problematickému) moravskému moři a do Strachotína.

Pak nás již budou čekat Dolní Věstonice, obec, jejíž okolí je světoznámou archeologickou rezervací, na níž bylo odkryto sídliště lovců mamutů ze starší doby kamenné. Sošku Věstonické venuše jistě nemusí nikdo představovat. Za Dolními Věstonicemi pak začneme stoupat vzhůru na Pálavu, kde se už nacházíme na území biosférické rezervace UNESCO.

Pálava

Pálava

Červená značka nás přivede na zříceninu pomezního hradu Dívčích hradů (též Děvičky), který byl připomínán již ve 13. století a byl rozbořen Švédy  v roce 1645. Později ještě sloužil jako hlásná a strážná pevnůstka, až v roce 1744 vyhořel. I potom ještě zřícenina sloužila jako hláska požárů až do počátku 19. století.

Výlet na Pálavu
Dívčí hrad

Rady do baťohu

Červeně značená turistická cesta z Popic na Svatý kopeček měří 18 km. V cílovém městě Mikulově můžete k odjezdu použít autobusové i vlakové spojení.

Popisovanou trasu naleznete např. na turistické mapě č. 88 – Pavlovské vrchy a dolní Podyjí (v měřítku 1 : 50 000), kterou vydal Klub českých turistů.

Na naší pálavské cestě nás čeká ještě mnoho zajímavých míst: určitě vás nadchne Soutěska (je též nazývána Klausa), která odděluje nejvyšší bod Pálavy Děvín (bohužel s televizní retranslační stanicí) od nižší Obory. Strmé skalní stěny odhalují geologickou stavbu Pálavy, která odborníkům mnohé napoví. Na jihovýchodním konci Soutěsky objeví žízniví poutníci nedaleko seníku pramen pitné vody.

Impozantní je i skalní vápencová stěna nad Horními Věstonicemi – Martinka, s kroužícími a ukřičenými kavkami. Široké sedlo, jímž sestupuje silnice do Perné, nás pak odděluje od dalších zajímavostí: Sirotčího hrádku a Tabulové hory.

Sirotčí hrádek (též Růžový), který se vypíná nad obcí Klentnice, je zříceninou pomezního hradu ze 13. stol. I tento hrad byl pobořen švédskými vojsky v roce 1645. Po prohlídce hradní zříceniny, která je opředena mnoha romantickými legendami, zamíříme na plochý vrch - Tabulovou horu. Povrch tohoto vrchu byl kdysi zarovnán hladinou neogenního moře.

Obrázky z Pálavy

Výlet na PálavuVýlet na PálavuVýlet na Pálavu




Výlet na PálavuVýlet na PálavuVýlet na Pálavu




Výlet na PálavuPálavaPálava




Výlet na PálavuVýlet na PálavuMikulov


Pálava

Z Tabulové hory sestoupíme značenou stezkou z hlavního hřebene Pavlovských vrchů na silničku vedoucí z Klentnice do Mikulova, u níž objevíme malý skalní útvar, tzv. Kočičí skálu.

Nad severním okrajem Mikulova nás turistická cesta zavede do rozsáhlého, opuštěného vápencového lomu, který poskytuje dokonalý obraz o geologické stavbě této lokality. Doputovali jsme totiž na věhlasný Turold, který je nejen bohatou botanickou pokladnicí a nejen významným hnízdištěm výrů velkých: Turold totiž ve svých útrobách skrývá i krasovou jeskyni s ojedinělou výzdobou vápencových krystalů.

Památky a víno Mikulova

Z Turoldu již sestoupíme do Mikulova, městské památkové rezervace, která nás potěší nejen zámkem stojícím na místě bývalého přemyslovského hradu, ale i renesančními měšťanskými a kanovnickými domy.

Najdeme tu i první piaristický klášter ve střední Evropě, který byl založen v roce1631, a klášter kapucínů s loretou a barokním kostelem s hrobkou Ditrichštejnů. A v neposlední řadě patrně nezapomeneme v některé z mnoha mikulovských vináren ochutnat věhlasný mok ze sklepů místních vinařů.

Mikulov

Poněvadž jsme se však dnes vydali za vápencovými klenoty tohoto kraje, nesmíme ještě vynechat Svatý kopeček, který je nejjižnějším vrcholem Pavlovských vrchů a vypíná se přímo nad Mikulovem - z města nás sem zavede červeně značená turistická stezka.

Podél hřebenové cesty vápencového vrchu jsou na holém povrchu vápencových skal patrné stopy mořské činnosti (ve formě hladkých děr = kdysi vývrty pobřežních hub a mlže – skulaře vrtavého z období neogenního moře).

Při stoupání budeme míjet 14 skulptur barokní křížové cesty, tzv. kalvárie. Na vrcholu najdeme barokní kapli Božího hrobu na půdorysu řeckého kříže a barokní kostel z bílých kamenných kvádrů italského typu. A samozřejmě nás čeká i báječný výhled nejen na Mikulov a jeho okolí, ale i daleký výhled do sousedního Rakouska. 

Nezapomeňte na herbář!

Pavlovské vrchy jsou totiž vyhlášené výskytem vzácných a chráněných druhů rostlin, zejména teplomilných. Řada druhů zde má svou severní hranici rozšíření, např. šalvěj habešská. Rostou zde však dokonce i endemické druhy – např. hvozdík Lumitzerův pálavský, který se nevyskytuje nikde jinde na světě. Dalším unikátem je i velehorská písečnice velkokvětá – je to alpská rostlina, která se na Pálavu dostala v době ledové a nikde jinde v Česku ji nenalezneme.

Výlet na Pálavu
Sasanka pryskyřníkovitá

Floristické orgie vypukají tradičně na Pálavě především v měsíci květnu, kdy se stráně i vápencová skaliska rozzáří tisíci květy. I laik rozpozná ostrůvky žlutě kvetoucí tařice skalní a bělostné obláčky tureckých višní mahalebek. Bylo by zbytečné pokračovat v dalších výčtech vzácných rostlin – ostatně bychom vás navíc ochudili o detektivní pátrání a listování v již zmiňovaném klíči k určování rostlin. Pálavská flóra určitě stojí za námahu!

Přečtěte si také o Nových Mlýnech ve Stroji času - UNIKÁT ČESKA: NEJVZÁCNĚJŠÍ LESY EVROPY POD HLADINOU

Text: JAROSLAV MONTE KVASNICA, foto: FILIP CHLUDIL