Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Palatin, zde žili caesarové

aktualizováno 
-
Palatin, to je Bílý dům starověku. Palatin byl však také první palác vládců alespoň podle jména, které mu dal název jednoho ze sedmi vrchů, které dělají Řím Římem. A teprve pak vzniklo pro většinu evropských jazyků slovo "palác". Samotné jméno Palatin pochází od boha Palea - jednoho z vtělení Martových (boha války), jemuž byl zasvěcen den, kdy Romulus založil Řím.

Zde na Palatinu sídlili po staletí caesarové. Odtud ovládali svět, kterým byla říše S.P.Q.R., tedy "senátu a lidu římského", mimo jejíž hranice "žili jen lvi". Nejdřív to byl vršek jako těch ostatních šest, ale žili tu přední mužové Říma, jako Marcus Tulius Cicero a Marcus Antonius, nebo jeho úspěšnější rival Gaius Octavius. A právě ten dal na sklonku římské republiky Palatinu nový význam, ovšem už coby božský Augustus. Napřed však chytře skoupil většinu pozemků na tomto návrší, z nějž se dalo snadno sejít jak na Forum Romanum, tak na Hypodrom a později ke Koloseu, tedy do míst kde se koncentroval život "věčného města". Právě odtud pak prováděl osvědčenou populistickou politiku "chléb a hry" rozdávali plebsu zdarma obilí a pořádali na jeho obveselení nákladné hry. Stačí jen vystoupat z Fora Romanum a zaplatit 12 000 lir. A vstoupíte do děje. Augustus byl prvním císařem, ačkoli o sobě tvrdil, že je pouze principem, prvním mezi sobě rovnými uvnitř republiky ovládané senátem. Palatin se stal už v jeho době synonymem pro sídlo imperátora, jeho rodiny a jeho nástupců. Pokud bude horký den, sestupte k fontáně napájené pramenem ve Farneské zahradě. Tady v chládku prý rozjímal i první muž Říma. Jeho intrikánská manželka Livie zatím usilovně klestila cestu svému prvorozenému Tiberiovi. V zahradě, která přilehá k vilám a chrámům, z nichž většinou zbyly jen základy, prý očkovala jedem pomeranče a fíky přímo na stromech, aby svého opatrného muže otrávila. Povedlo se, tvrdí neméně jedovaté jazyky některých letopisců. Teprve nyní - v posledních pár letech začal zevrubný archeologický výzkum Palatinu a rozlehlý Diokleciánův palác, který většinou překryl původní Augustův, se tak dá obdivovat pouze z výšky nebo z povzdálí. Jednotlivé fáze vývoje Palatinu a samotného věčného města, jsou zachyceny v místním muzeu, které dokumentuje, jak z několika blátivých chatrčí vzešlo nejprve město a pak i říše, která se o pár set let později rozložila zevnitř. Na turisty z Augustovy rezidence zbyly alespoň dvě částečně zachovalé místnosti s vybledlými freskami. Přes pohromy, které se nevyhnuly ani Palatinu, byla objevena i Augustova pracovna vyzdobená freskami. Jejichž autorem je podle archeologů malíř, kterého si princeps přivezl z Egypta po porážce Marca Antonia a Kleopatry. Na pověsti Palatinu po smrti Augusta a Tiberia přidal nový rozměr Botička (Caligula). Ten ve vlastních palácích údajně zřídil i bordel a nutil k prostituci ženy a dcery patriciů, včetně vlastních sester. Vylepšoval tak svůj rozpočet, aby měl na hry a opěvování vlastní božkosti. Palatin se pak s ním a dalšími požitkářskými či šílenými císaři stal nejen synonymem moci, ale i přepychu a orgistických neřestí. Hned pod okny Palatinu je obří Circus Maximus, kde závodníci hnali své vozíky "šílenou" rychlostí tří koňských sil kolem dokola. Rozhodně nejslavnějším koněm se stal Iniciatus, jemuž Botička postavil na Palatinu mramorovou stáj a žádal, aby byl jmenován (ten kůň) senátorem. V troskách budov, které již před téměř dvěma tisíci let několikrát změnily podobu už nenajdete místo, kde Caligulu zavraždili spiklenci a kout, v němž pak rozzuření pretoriáni (císařovi gardisté) nalezli za závěsem blekotajícího Clau-ClauClaudia, který zbyl jako jediný legitimní potomek Caesarů, a vyhlásili ho imperátorem. I jeho však pronásledovalo prokletí julio-klaudiovského rodu především pokud jde o ženy. Ta první, Messalina, vstoupila do dějin jako největší děvka, která porazila ve zdolávání mužů i nejvyhlášenější nevěstku, a ta druhá Claudia otrávila houbami, aby uvolnila cestu k trůnu svému synovi - dalšímu šíleném u císaři - Neronovi. S tím, jak se římská říše rozkládala, ztrácel Řím na význam u. Vznikaly nové paláce, nová centra moci a Palatin se zvolna s celým antickým srdcem města měnil ve zdroj stavebního materiálu pro nový, křesťanský Řím - sídlo papežů. Jeho mramor byl prý použit i na stavbu baziliky sv. Petra. Proto z Palatinu už dnes mnoho nezbylo.


Autor:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.