Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Využití nového jezera Milada u Ústí se odkládá kvůli sesuvům i penězům

  8:32aktualizováno  8:32
Doba, kdy budou moci rekreanti využívat jezero Milada na místě zatopeného uhelného lomu mezi Ústím nad Labem a Chabařovicemi, se odsouvá na konec roku 2015. Okolní obce měly zrekultivovanou oblast původně převzít příští rok, kvůli problémům se sesuvy a nedostatkem peněz se ale příprava rekreačního areálu odkládá.

V tomto cípu jezera má vzniknout rekreační středisko - kemp, hotel, marina. Jenže kvůli nestabilním svahům tu zatím nelze ani položit inženýrské sítě, natož stavět nějaké budovy. | foto: Jiří Nýdrle, MF DNES

"Důvodů bylo několik. Komplikace nastaly v roce 2010, kdy kvůli přívalovým dešťům došlo k rozsáhlým sesuvům půdy. A obce také řekly, že právě nemají dostatek prostředků a že chtějí termín převzetí odložit," říká ředitel Palivového kombinátu Ústí Petr Lenc, který má rekultivaci na starosti.

Jezero Milada

Název dostala umělá vodní plocha po bývalém hlubinném dolu Milada, který na tomto místě existoval ještě před povrchovou těžbou hnědého uhlí. Ta zde začala až v roce 1977, přičemž rypadlům padly za oběť obce Hrbovice, Tuchomyšl a Vyklice. Těžba v lomu Chabařovice skončila o dvacet let později, celkem se vytěžilo 61,5 milionů tun hnědého uhlí a odbagrovalo se 256 milionů kubíků skrývky.

Po skončení těžby v roce 1997 se zahájily rekultivační práce na obnově lokality a vytvoření nové krajiny. Definitivně přestaly stroje pracovat v březnu 2000, kdy se zasypalo zeminou dno těžební jámy. Samotné napouštění jezera z blízké nádrže Kateřina začalo 15.června 2001. Na konečnou kótu se hladina dostala 8. srpna 2010, k urychlení napouštění přispěly vydatné deště.

Rozloha Milady je 252,2 hektarů, jezero je široké 700 metrů a dlouhé 3,2 kilometru. Průměrná hloubka je 15,5 metru, maximální 24,7 metru.

Lokalitu má převzít Dobrovolný svazek obcí Jezero Milada, do nějž patří Ústí, Chabařovice, Trmice, Řehlovice a Modlany. "Odklad vítáme," přiznal starosta Chabařovic Josef Kusebauch a podobně mluví i zástupci Ústí či Trmic.

Města mají napjaté rozpočty a jen údržba Milady přijde na miliony.

"Analyzovali jsme, na kolik přijdou roční náklady na běžný provoz. Došli jsme k minimální částce 5 milionů korun," počítá Lenc. Přitom rozpočet svazku obcí za loňský rok byl pouhých 85 tisíc korun.

Kusebauch dodal, že už zjišťoval, kde by co šlo ušetřit, aby bylo peněz do svazku víc. "Sondovali jsme, zda by se o travnaté plochy okolo Milady třeba mohli starat zemědělci. Tím bychom dosáhli snížení nákladů na údržbu," popsal starosta.

U jezera je jen cyklostezka

U Milady lidé nyní mohou využít jen jednu oficiální cyklostezku z Roudníků do Habří, jinak je do prostoru vstup zakázán. To platí i pro koupání. Velkolepé plány, že u jezera bude stát hotel, kemp s pláží nebo přístaviště, v současnosti vypadá spíš jako sci-fi.

"Spočítal jsem částky vyplývající ze studie o turistických možnostech jezera a došel jsem ke čtvrt miliardě. Na toto území by se měl vrátit život, ale další investice do něj by měl platit i stát," domnívá se ústecký radní Pavel Dlouhý.

Rekultivace už stála 2,5 miliardy z takzvaných státních patnácti ekomiliard určených na zahlazení následků po těžbě uhlí na severu Čech. Jenže v okolí Milady stále nelze stavět. Zasíťování pozemků bude možné, teprve až bude lokalita definitivně stabilní.

Milada je ale také stále dobývacím prostorem a podléhá správě báňského úřadu. "Pokud se neposune chráněné ložiskové území směrem na západ, ani na rekultivovaném území nemůže nic vyrůst," poznamenal Kusebauch.

Architekt Jaromír Veselý zejména proto kritizuje nekoncepčnost celého projektu. "Chybí jednotící koncepce, která měla být známá už v době, kdy se zastavovala těžba. Od toho hlavně by tady měl být stát," míní Veselý.

Plán počítal se surfaři, na Miladě ale nefouká

Důkazem nekoncepčnosti je třeba plán postavit přístaviště v místě u odkaliště trmické teplárny, kde je hluk a zápach.

Dobrovolný svazek obcí Jezero Milada původně předpokládal, že velkou vodní plochu využijí surfaři. Jenže studie společnosti KPMG ukázala, že to zřejmě nepůjde. Větrné podmínky totiž nejsou vhodné, na Miladě málo fouká. Vhodnějšími vodními sporty se tak proto zdá veslování nebo kanoistika.

Ideálním časem pro turistické využití jezera je podle této studie jaro až podzim. Horší je to přes zimu, kdy se Milada podle analytiků z KPMG vyprázdní. Na zimní sporty tu totiž nejsou dobré klimatické podmínky.

Problematická je i kvalita vody. Ta je sice nyní velmi čistá, ale v létě tomu tak nemusí být. Aby se její kvalita nezhoršovala, musí být zajištěný dostatečný průtok. Jinak by bylo dáno všanc nejen koupání, ale i rybaření. Negativně vyznívá i hrozba nevytěžených ložisek uhlí a zejména nedostatek peněz na plánovanou infrastrukturu, jež jdou do desítek milionů korun.

Zástupci KPMG nicméně zdůrazňují jeden zásadní klad. Jezero Milada má velmi dobrou dostupnost ze všech světových stran. Nedaleko ní vede dálnice D8, která se snad brzy dočká svého dokončení.

Autor:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Další z rubriky

Turisté na vrcholu Sněžky
Přírodní „Václaváky“ v Česku. Fenomén, který nechceme, ale máme

Patří mezi nejkrásnější místa v Česku, mají ale jednu velkou vadu na kráse: v sezoně je lepší se jim vyhnout. Velká parkoviště, restaurace, kiosky a přetížené...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Hřbitov sovětských zajatců
Na moravském konci světa. Putování kolem nejvyššího kopce Malé Hané

Na tomto výletě davy určitě nepotkáte. Budete se totiž pohybovat po jednom z našich vnitrozemských „konců světa“, kde nevedou žádné hlavní silnice ani...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.