Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Využití nového jezera Milada u Ústí se odkládá kvůli sesuvům i penězům

  8:32aktualizováno  8:32
Doba, kdy budou moci rekreanti využívat jezero Milada na místě zatopeného uhelného lomu mezi Ústím nad Labem a Chabařovicemi, se odsouvá na konec roku 2015. Okolní obce měly zrekultivovanou oblast původně převzít příští rok, kvůli problémům se sesuvy a nedostatkem peněz se ale příprava rekreačního areálu odkládá.

V tomto cípu jezera má vzniknout rekreační středisko - kemp, hotel, marina. Jenže kvůli nestabilním svahům tu zatím nelze ani položit inženýrské sítě, natož stavět nějaké budovy. | foto: Jiří Nýdrle, MF DNES

"Důvodů bylo několik. Komplikace nastaly v roce 2010, kdy kvůli přívalovým dešťům došlo k rozsáhlým sesuvům půdy. A obce také řekly, že právě nemají dostatek prostředků a že chtějí termín převzetí odložit," říká ředitel Palivového kombinátu Ústí Petr Lenc, který má rekultivaci na starosti.

Jezero Milada

Název dostala umělá vodní plocha po bývalém hlubinném dolu Milada, který na tomto místě existoval ještě před povrchovou těžbou hnědého uhlí. Ta zde začala až v roce 1977, přičemž rypadlům padly za oběť obce Hrbovice, Tuchomyšl a Vyklice. Těžba v lomu Chabařovice skončila o dvacet let později, celkem se vytěžilo 61,5 milionů tun hnědého uhlí a odbagrovalo se 256 milionů kubíků skrývky.

Po skončení těžby v roce 1997 se zahájily rekultivační práce na obnově lokality a vytvoření nové krajiny. Definitivně přestaly stroje pracovat v březnu 2000, kdy se zasypalo zeminou dno těžební jámy. Samotné napouštění jezera z blízké nádrže Kateřina začalo 15.června 2001. Na konečnou kótu se hladina dostala 8. srpna 2010, k urychlení napouštění přispěly vydatné deště.

Rozloha Milady je 252,2 hektarů, jezero je široké 700 metrů a dlouhé 3,2 kilometru. Průměrná hloubka je 15,5 metru, maximální 24,7 metru.

Lokalitu má převzít Dobrovolný svazek obcí Jezero Milada, do nějž patří Ústí, Chabařovice, Trmice, Řehlovice a Modlany. "Odklad vítáme," přiznal starosta Chabařovic Josef Kusebauch a podobně mluví i zástupci Ústí či Trmic.

Města mají napjaté rozpočty a jen údržba Milady přijde na miliony.

"Analyzovali jsme, na kolik přijdou roční náklady na běžný provoz. Došli jsme k minimální částce 5 milionů korun," počítá Lenc. Přitom rozpočet svazku obcí za loňský rok byl pouhých 85 tisíc korun.

Kusebauch dodal, že už zjišťoval, kde by co šlo ušetřit, aby bylo peněz do svazku víc. "Sondovali jsme, zda by se o travnaté plochy okolo Milady třeba mohli starat zemědělci. Tím bychom dosáhli snížení nákladů na údržbu," popsal starosta.

U jezera je jen cyklostezka

U Milady lidé nyní mohou využít jen jednu oficiální cyklostezku z Roudníků do Habří, jinak je do prostoru vstup zakázán. To platí i pro koupání. Velkolepé plány, že u jezera bude stát hotel, kemp s pláží nebo přístaviště, v současnosti vypadá spíš jako sci-fi.

"Spočítal jsem částky vyplývající ze studie o turistických možnostech jezera a došel jsem ke čtvrt miliardě. Na toto území by se měl vrátit život, ale další investice do něj by měl platit i stát," domnívá se ústecký radní Pavel Dlouhý.

Rekultivace už stála 2,5 miliardy z takzvaných státních patnácti ekomiliard určených na zahlazení následků po těžbě uhlí na severu Čech. Jenže v okolí Milady stále nelze stavět. Zasíťování pozemků bude možné, teprve až bude lokalita definitivně stabilní.

Milada je ale také stále dobývacím prostorem a podléhá správě báňského úřadu. "Pokud se neposune chráněné ložiskové území směrem na západ, ani na rekultivovaném území nemůže nic vyrůst," poznamenal Kusebauch.

Architekt Jaromír Veselý zejména proto kritizuje nekoncepčnost celého projektu. "Chybí jednotící koncepce, která měla být známá už v době, kdy se zastavovala těžba. Od toho hlavně by tady měl být stát," míní Veselý.

Plán počítal se surfaři, na Miladě ale nefouká

Důkazem nekoncepčnosti je třeba plán postavit přístaviště v místě u odkaliště trmické teplárny, kde je hluk a zápach.

Dobrovolný svazek obcí Jezero Milada původně předpokládal, že velkou vodní plochu využijí surfaři. Jenže studie společnosti KPMG ukázala, že to zřejmě nepůjde. Větrné podmínky totiž nejsou vhodné, na Miladě málo fouká. Vhodnějšími vodními sporty se tak proto zdá veslování nebo kanoistika.

Ideálním časem pro turistické využití jezera je podle této studie jaro až podzim. Horší je to přes zimu, kdy se Milada podle analytiků z KPMG vyprázdní. Na zimní sporty tu totiž nejsou dobré klimatické podmínky.

Problematická je i kvalita vody. Ta je sice nyní velmi čistá, ale v létě tomu tak nemusí být. Aby se její kvalita nezhoršovala, musí být zajištěný dostatečný průtok. Jinak by bylo dáno všanc nejen koupání, ale i rybaření. Negativně vyznívá i hrozba nevytěžených ložisek uhlí a zejména nedostatek peněz na plánovanou infrastrukturu, jež jdou do desítek milionů korun.

Zástupci KPMG nicméně zdůrazňují jeden zásadní klad. Jezero Milada má velmi dobrou dostupnost ze všech světových stran. Nedaleko ní vede dálnice D8, která se snad brzy dočká svého dokončení.

Autor:


Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

Izrael postavil své první mezinárodní letiště. Teroristé zde nemají šanci

Nové letiště postavili v Negevské poušti a pojmenovali po astronautu Ramonovi a...

První letadla s turisty tady sice mají začít přistávat v zimě, ale už je hotovo. Izrael nedávno slavnostně otevřel...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Makarskou Češi milují, k nádherně zbarveným jezerům zabloudí málokterý

Modré jezero v Imotski

Krajina kolem Makarské si získala srdce českých turistů už v první polovině 20. století a dodnes patří mezi námi...

Další z rubriky

Nejhezčí výstup na Praděd. Trasu z malebné osady moc lidí nevyužívá

Výstup na Praděd

Na Pradědu byl skoro každý, ale skutečně nejhezčí cestou se na nejvyšší kopec Jeseníků vydává jen málokdo. Řeč není o...

OBRAZEM: Čas nezralých bobulí. Když Morava čeká na víno

Dobrosrdeční lidé, tradice a tvrdá práce. Okolí Velkých Bílovic je kraj...

Dobrosrdeční lidé, tradice a tvrdá práce. Okolí Velkých Bílovic je kraj nekonečných vinohradů, teplého podnebí, lánů...

VIDEO: Unikátní podvodní pozorovatelna v Česku. Ryby se vám lepí na sklo

Typická situace - díváte se jedním okénkem a ryba je mezitím za druhým.

Přibližně pět tisíc ryb žije v lomu Lomeček, který se nachází několik kilometrů od Domažlic. Majitel areálu Zdeněk...

Najdete na iDNES.cz