Zdroj: Mapy © PLANstudio
Král excentriků
Že jste o Jakubu Hronovi doposud neslyšeli? Právě v jeho rodišti se nalézá působivá expozice dokumentující život tohoto zvláštního člověka. Člověka, který zcela vybočil z průměrné řady.
Čím vším tedy Jakub Hron vlastně byl? Povoláním středoškolský profesor, jenž svoji kariéru uzavřel mimo jiné poté, když vtipně umlčel inspektora. Dále byl vynálezcem, jazykovědcem – či více snad jazykotvůrcem, pro kterého čeština znamenala výzvu ke kreativnímu splynutí hry a fantazie, básníkem, fyzikem, filozofem... a na sklonku života opět studentem: ani důchodový věk mu totiž nezabránil, aby se stal posluchačem práv a medicíny. Jakoby uzavřel pomyslný kruh. A přestože z řady jeho děl může působit dojmem jedince poněkud vyšinutého, ve svém nitru rozhodně nepostrádá logiku.
Co rok, to vynález
Přesně takový úkol si profesor Hron vytyčil. Mnohé z nich zůstaly pouze na bázi teorie, druhé na papírech.
Proslulým se stal díky bezpečnému kalamáři – buňátu, který se dokonce dočkal komerční realizace. Hrdě se k němu hlásil i Karel Čapek, který si ho zakoupil. Tzv. pitevním dmuchadlem, zhotoveným pomocí ústního rozprašovače a laciného doutníku, se vynálezce pokoušel usnadnit práci v nepříliš vlídném prostředí prosektur. Osobně mě nejvíc zaujal Hronův návrh úpravy fekálií do krychlí. Údajně se mělo jednat o keramický obal používaný za účelem odstranění zápachu při desetileté životnosti.
Mistr happeningu
Píše se červen roku 1901 a u městské plynárny v Hradci Králové dochází k nevídané události: profesor Hron zde předvádí svůj slonový balon, respektive jeho menší prototyp – tedy balon ve tvaru slona, kdy koš pro letce měl být umístěn na hřbetě balonu. Přesně jak tomu je u domestikovaných slonů. Bohužel, prezentace skončila neúspěchem, poněvadž na "slonovi" praskl šev.
Jinou tradovanou historkou je, že si Hron během návštěvy světové výstavy v Paříži v tamním archivu přeměřil svůj metr podle originálu.
Stal se předlohou pro Járu Cimrmana
Předpokládám, že z předchozích řádků možná mnohé z vás napadne porovnání se známou postavou Járy Cimrmana. Jde o podobu čistě náhodnou? Nikoli, Ladislav Smoljak ovlivnění Jakubem Hronem přiznal. Určitou inspiraci v Jakubu Hronovi našel též Josef Váchal, Karel Čapek i básník Bohdan Šumavanský – T. R. Field.
Příjemná prohlídka
Péči, aby Jakub Hron neupadl do úplného zapomnění, si dal do vínku Osvětový spolek Jakuba Hrona. Nejprve v jeho rodné obci instaloval pamětní desku a roku 2007 slavnostně otevřel Muzeum Jakuba Hrona Metánovského.
Po příjezdu do vesničky, která leží stranou hlavních tahů, je třeba vyhledat správce expozice – pana Zemana. Poté již zarachotí v bývalé školní budově klíč a následně se můžete plně oddat království metánovského génia, doprovázenému působivým výkladem.
Panely umístěné na stěnách místnosti obsahují fotografie, korespondenci i přehled Hronova díla, ze stropu visí modely Hronových prostorových geometrických tvarů – hranatin, jakými byly ruťáty a kosáty.
Vyzkoušet si můžete ukázky jím navrženého nábytku, k vrcholným kouskům pochopitelně patří plně funkční replika legendárního buňátu.
Při závěru návštěvy se vám dostane cti zapsat se do knihy návštěv a svým potomkům můžete zakoupit netradiční pexeso s hronovskými motivy.
Metánov – rodiště géniů
Po seznámení s Jakubem Hronem není nutné mít hned nakvap. Sousední místnost skrývá miniaturní expozici zasvěcenou dalšímu z metánovských rodáků – akademickému malíři Františku Severovi.
Možná si vzpomenete na dokonale propracované ilustrace živočichů (především hmyzu) a rostlin, které jsou nedílnou součástí stránek četných encyklopedií či vědeckých publikací. Často se ani nechce věřit, že za tolik precizním dílem stály lidské ruce. A zrovna zde se dočkáte rozšifrování záhady. Jeho autorem je právě František Severa. U nás takřka neznámý, v zahraniční obdivovaný a oceňovaný. Metánovská výstava rozhodně učinila krok k nápravě.
Může se hoditJak se tam dostat Důležité info Jakub Hron (1840–1921) Výkladový slovníček Tipy na výlety v okolí Podklady a užitečné webové stránky |