Muzeum českého génia a krále excentriků Jakuba Hrona v Metánově

Muzeum českého génia a krále excentriků Jakuba Hrona v Metánově | foto: Jan DoubravnickýiDNES.cz

Otec Járy Cimrmana vymyslel buňát, hovník i hronoid

  • 8
Nepřekotitelný kalamář zvaný buňát. Klobouk, přizpůsobený vlivu atmosferického tlaku na lebku a s okapem, tzv. hronoid. Speciální pohovka - hovník. To jsou jen některé z vynálezů Jakuba Hrona, českého génia a vynálezce, který se stal duchovním otcem Cimrmana. Zveme vás do jeho rodiště a originálního muzea v Metánově.


Zdroj: Mapy © PLANstudio

Král excentriků

Že jste o Jakubu Hronovi doposud neslyšeli? Právě v jeho rodišti se nalézá působivá expozice dokumentující život tohoto zvláštního člověka. Člověka, který zcela vybočil z průměrné řady.
 
Čím vším tedy Jakub Hron vlastně byl? Povoláním středoškolský profesor, jenž svoji kariéru uzavřel mimo jiné poté, když vtipně umlčel inspektora. Dále byl vynálezcem, jazykovědcem – či více snad jazykotvůrcem, pro kterého čeština znamenala výzvu ke kreativnímu splynutí hry a fantazie, básníkem, fyzikem, filozofem... a na sklonku života opět studentem: ani důchodový věk mu totiž nezabránil, aby se stal posluchačem práv a medicíny. Jakoby uzavřel pomyslný kruh. A přestože z řady jeho děl může působit dojmem jedince poněkud vyšinutého, ve svém nitru rozhodně nepostrádá logiku.

Co rok, to vynález

Přesně takový úkol si profesor Hron vytyčil. Mnohé z nich zůstaly pouze na bázi teorie, druhé na papírech.

Proslulým se stal díky  bezpečnému kalamáři – buňátu, který se dokonce dočkal  komerční realizace. Hrdě se k němu hlásil i Karel Čapek, který si ho zakoupil. Tzv. pitevním dmuchadlem, zhotoveným pomocí ústního rozprašovače a laciného doutníku, se vynálezce pokoušel usnadnit práci v nepříliš vlídném prostředí prosektur. Osobně mě nejvíc zaujal Hronův návrh úpravy fekálií do krychlí. Údajně se mělo jednat o keramický obal používaný za účelem odstranění zápachu při desetileté životnosti.

Výlet za zapomenutým géniem Hronem do Metánova

Mistr happeningu

Píše se červen roku 1901 a u městské plynárny v Hradci Králové dochází k nevídané události: profesor Hron zde předvádí svůj slonový balon, respektive jeho menší prototyp – tedy balon ve tvaru slona, kdy koš pro letce měl být umístěn na hřbetě balonu. Přesně jak tomu je u domestikovaných slonů. Bohužel, prezentace skončila neúspěchem, poněvadž na "slonovi" praskl šev.

Jinou tradovanou historkou je, že si Hron během návštěvy světové výstavy v Paříži v tamním archivu přeměřil svůj metr podle originálu.

Stal se předlohou pro Járu Cimrmana

Předpokládám, že z předchozích řádků možná mnohé z vás napadne porovnání se známou postavou Járy Cimrmana. Jde o podobu čistě náhodnou? Nikoli, Ladislav Smoljak ovlivnění Jakubem Hronem přiznal. Určitou inspiraci v Jakubu Hronovi našel též Josef Váchal, Karel Čapek i básník Bohdan Šumavanský – T. R. Field.

Příjemná prohlídka

Péči, aby Jakub Hron neupadl do úplného zapomnění, si dal do vínku Osvětový spolek Jakuba Hrona. Nejprve v jeho rodné obci instaloval pamětní desku a roku 2007 slavnostně otevřel Muzeum Jakuba Hrona Metánovského.

Výlet za zapomenutým géniem Hronem do Metánova

Po příjezdu do vesničky, která leží stranou hlavních tahů, je třeba vyhledat správce expozice – pana Zemana. Poté již zarachotí v bývalé školní budově klíč a následně se můžete plně oddat království metánovského génia, doprovázenému působivým výkladem.

Panely umístěné na stěnách místnosti obsahují fotografie, korespondenci i přehled Hronova díla, ze stropu visí modely Hronových prostorových geometrických tvarů – hranatin, jakými byly ruťáty a kosáty.

Výlet za zapomenutým géniem Hronem do Metánova

Vyzkoušet si můžete ukázky jím navrženého nábytku, k vrcholným kouskům pochopitelně patří plně funkční replika legendárního buňátu.
 
Při závěru návštěvy se vám dostane cti zapsat se do knihy návštěv a svým potomkům můžete zakoupit netradiční pexeso s hronovskými motivy.

Výlet za zapomenutým géniem Hronem do Metánova

Nepřekotitelný kalamář, zvaný buňát


Metánov – rodiště géniů

Po seznámení s Jakubem Hronem není nutné mít hned nakvap. Sousední místnost skrývá miniaturní expozici zasvěcenou dalšímu z metánovských rodáků – akademickému malíři Františku Severovi.

Možná si vzpomenete na dokonale propracované ilustrace živočichů (především hmyzu) a rostlin, které jsou nedílnou součástí  stránek četných encyklopedií či vědeckých publikací. Často se ani nechce věřit, že za tolik precizním dílem stály lidské ruce. A zrovna zde se dočkáte rozšifrování záhady. Jeho autorem je právě František Severa. U nás takřka neznámý, v zahraniční obdivovaný a oceňovaný. Metánovská výstava rozhodně učinila krok k nápravě.

Výlet za zapomenutým géniem Hronem do Metánova

Někdejší hostinec – zde Jakub Hron v pozdním věku obýval taneční sál

Může se hodit

Jak se tam dostat
Vesnice Metánov, administrativně součást obce Častrov, se nalézá poněkud bokem veřejné dopravy. Východiskem může být Žirovnice či Kamenice nad Lipou, vsí prochází cyklistická trasa č. 1114.

Důležité info
Návštěvu muzea je nezbytně nutné si dopředu dohodnout s panem Zemanem – 565 437 145. Po prohlídce ho můžete požádat i o malý bonus, exkurzi do zdejší kaple, vyzdobené rovněž Františkem Severou. A jelikož působí jako zdejší kronikář, možná se i pochlubí svým dílem.

Jakub Hron (1840–1921)
Narodil se a zemřel v Metánově, pohřben je v sousedním Častrově. Univerzitní vzdělání získal v Praze a ve Vídni, jako gymnaziální profesor působil v Opavě, Jindřichově Hradci a Hradci Králové. Po neúspěšném studiu práv a medicíny se opět vrátil do Metánova, kde zabydlel taneční sál hostince svého strýce. Vlastním nákladem tu vysázel alej, pojmenovanou Hronovka, bohužel žádný ze stromů se do dnešních dnů nezachoval.


Výkladový slovníček
Tučným písmem jsou znázorněny autentické Hronovy výrazy. Přinášíme malý slovníček.
Hronoid – Hronův klobouk přizpůsobený vlivu atmosferického tlaku na lebku, opatřený okapem
Bufy – Hronovy boty opatřené podešví o výši dané průměrnou výškou bláta na tehdejších cestách a úhrnem srážek
Českomoravská krabatina – Českomoravská vrchovina
Hovník – Hronova originální pohovka
Libomudrun - filozof
Čujba - myšlení
Buňát – název kalamáře odvozený od jeho tvaru vyplývajícího ze šestiúhelníku včelí plástve, dříve označovaného jako buňka


Tipy na výlety v okolí
Cestu do Metánova doporučuji skloubit s návštěvou žirovnického zámku, kde je umístěna unikátní expozice perleťářství. Z opačné strany vás přivítá Kamenice nad Lipou s malebným zámkem a nádherným zámeckým parkem, proslulým díky symbolu města, takřka tisícileté lípě, které vděčí za část svého názvu. Místní muzeum také opatruje předměty spojené s osobností Jakuba Hrona.

Podklady a užitečné webové stránky
V příspěvku užito podkladů z následujících publikací
Vladimír Borecký: Zrcadlo obzvláštního (z našich mašíblů), Praha, Hynek,1999
Vladimír Borecký: Legenda o Hronu, Praha, Gutenberg, 2007
Webové stránky Osvětového spolku Jakuba Hrona: www.osjh.cz
Obec Častrov: www.castrov.cz