Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ota Pavel má muzeum v Buštěhradu

  10:31aktualizováno  10:31
Spisovatel a novinář Ota Pavel má v Buštěhradě své muzeum. Připomíná jeho sedmiletý pobyt v tomto městě za druhé světové války, kdy jej, jeho bratry a rodiče vyhnal z Prahy k prarodičům do Buštěhradu organizovaný hon nacistů na Židy. V neděli, kdy uplynulo celých devětadvacet let od spisovatelovy smrti, muzeum v bývalém domě U Rotta otevřeli členové spolku Buštěhrad sobě. Známého autora povídek a sportovního novináře si na slavnostním otevření v nedalekém sále hotelu Buštěhrad připomněly desítky lidí.

Sjeli se pamětníci i hrdinové knížek Oty Pavla, nechyběla jeho rodina. Vyprávění a vzpomínky doplnila projekce čtyř absolventských filmů FAMU na náměty Pavlových povídek, které si členové spolku na tento den vypůjčili. "Na velkých panelech na stěnách jsme umístili historii života rodiny Oty Pavla. Od jeho kořenů u babičky Malvíny a dědečka Ferdinanda Popperových až k jeho smrti a oslavám nedožitých sedmdesátých narozenin v červenci 2000," uvedla malířka Veronika Richterová, která se svým mužem malířem Michalem Cihlářem expozici výtvarně připravila. Uprostřed místnosti jsou vitríny s památečnými předměty a unikátními dokumenty, které spolek získal od rodiny Pavlových, místních sportovců, známých či spolužáků. "Mezi ty nejvýznamnější určitě patří fotbalový míč, který nám zapůjčil Otův syn Jiří. Těžko jsme ho získávali. Byl totiž ve sklepě, od kterého nebyly klíče," usmívají se členové spolku. Návštěvníci muzea mohou vidět i zákoutí s psacím stolem a psacím strojem, u kterého spisovatel pracoval či jeho rybářské pruty. "Jediné, co se nám nepodařilo sehnat, je fotografie z Pavlova pohřbu. Ač to byl už v té době uznávaný spisovatel, fotografové agentury ČTK a novin tam zřejmě nebyli. Třeba se najde u někoho z návštěvníků," doufá výtvarník Michal Cihlář. Součástí muzea je i expozice věnovaná Buštěhradu. Členové spolku jsou přesvědčeni, že zejména místní obyvatele určitě zaujme. Většina z nich se bude chtít podívat, jak vypadalo jejich město a dům před desítkami let a jak nyní.

Muzeum je otevřeno o víkendech od 10 do 17 hodin.

Kdo byl Ota Pavel

Ota Pavel, vlastním jménem Popper se narodil 2. července 1930 v Praze rodičům Hermíně a Leovi Popperovým jako jejich třetí syn. V roce 1939 se rodina přestěhovala vzhledem k nacistickým opatřením vůči židovskému obyvatelstvu z Prahy do Buštěhradu k rodičům Lea Poppera, do domu u rybníka 54. V roce 1943 odtud odešli jeho starší bratři Hugo a Jiří do Terezína, v roce 1945 je následoval i jejich otec. Ota dál chodil do buštěhradské obecní školy, hrál na rybníce hokej a kopal za SK Buštěhrad. Od roku 1944 až do konce války pracoval v dole v Dubí u Kladna. Po válce se šťastně shledaná rodina přestěhovala zpět do Prahy, kde Ota studoval obchodní školu a přitom pomáhal otci v podnikání. Na doporučení přítele Arnošta Lustiga nastoupil v roce 1949 do českého rozhlasu jako sportovní redaktor. Po vojně v roce 1953 se rozhodl, že zkusí spisovatelskou dráhu a začal publikovat své sportovní reportáže v různých novinách a časopisech. V roce 1956 se oženil s kolegyní z Československého rozhlasu Věrou Novákovou a v témž roce se jim narodil syn Jiří. Životním zlomem pro Otu Pavla je únor 1964, kdy vyšla jeho první kniha Dukla mezi mrakodrapy o vítězství fotbalové Dukly v New Yorku v roce 1962. Bohužel v té samé době, kdy lidé stáli na tuto knihu fronty, je Ota Pavel hospitalizován ve střešovické nemocnici se silným záchvatem psychické choroby, která ho zaskočila na olympijských hrách v Insbrucku. Maniodepresivita ho pak provázela až do konce života. Od poloviny 60. let se věnoval výhradně literární tvorbě, povídky otiskoval v časopisech a novinách, později začaly vycházet knižně. Své vzpomínky na dětství strávené v Buštěhradě nádherně popsal v povídkách Kapři pro wehrmacht, Můžou tě i zabít, Velká bílá loď a Dlouhá míle. Vydání dvou posledních knih Pohádka o Raškovi a Jak jsem potkal ryby se už Ota Pavel nedožil. Zemřel 31. března 1973.

Autor:




Nejčtenější

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Další z rubriky

Během dne, kdy vůbec nebylo pěkné počasí, začalo na chvíli zpoza mraků...
Za jedovatými pavouky na Moravu. Začíná seriál procházek v přímém přenosu

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme zavítali do krajiny Moravského Toskánska, vinařského kraje kolem Kyjova, který překvapuje přirozeným...  celý článek

Hřbitov sovětských zajatců
Na moravském konci světa. Putování kolem nejvyššího kopce Malé Hané

Na tomto výletě davy určitě nepotkáte. Budete se totiž pohybovat po jednom z našich vnitrozemských „konců světa“, kde nevedou žádné hlavní silnice ani...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.