Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Taková normální japonská procházka. Na Kjúšú vládnou sopky a zemětřesení

aktualizováno 
Kjúšú je japonský ostrov ohně. Zemětřesení a spad popela jsou součástí života zdejších obyvatel i ve velkoměstech, která se často nacházejí vedle aktivních sopek. Hory na Kjúšú nám názorně ukázaly, že sopky jsou velmi atraktivní pro turistiku, ale běžný život v jejich stínu určitě není jednoduchý.

Trasa po hraně kráteru Ohachi. V pozadí Šinmoedake a Karakunidake | foto: Jiří Pospíšilpro iDNES.cz

Naše expedice zpočátku probíhala podle plánu. Navštívili jsme památník v epicentru jaderné exploze v Nagasaki, vyšlapali na kole za nádherného počasí na sopku Unzen a následně odjeli přes Kumamoto do pohoří Kirišima.

Zde jsme se ubytovali na samém úpatí vulkánu Šinmoedake na nejtěsnějším okraji bezpečnostní zóny pro vstup ve zcela odlehlém horském rjokanu Shinmoeso Inn naproti Shinyu Onsen.

Fotogalerie

Večeře z mořských plodů byla velmi chutná. Každá mistička s pokrmem byla do nejmenšího detailu aranžována, až jsem měl občas problém ono kulinářské umělecké dílo znehodnotit prostou konzumací.

Večeře byla korunována volným vstupem do Shinyu Onsen, který je od večera až dlouho do noci přístupný pouze pro zákazníky rjokanu. To byl další zážitek.

Vyrazili jsme totiž na naši malou expedici ještě před začátkem sezony startující v Japonsku „Zlatým týdnem“. Díky tomu jsme byli v Shinmoeso Inn téměř po celou dobu jedinými ubytovanými a tudíž i celý Shinyu Onsen jsme měli většinu času pouze pro sebe.

Předehra velkého zemětřesení

Již v průběhu večeře jsem cítil slabé zemětřesení. Nevěnoval jsem mu pozornost, jelikož taková jsou v Japonsku na denním pořádku, navíc jsme byli na úpatí aktivní sopky. Dokonale zrelaxováni po dlouhé cestě jsme ulehli na futony. Tato idyla ale neměla dlouhého trvání, protože přišlo silné zemětřesení.

Začátek turistické trasy na Karakunidake. Nalevo malý kráter Iózan, napravo...

Začátek turistické trasy na Karakunidake. Nalevo malý kráter Iozan, napravo Koshikidake.

V první moment to byl zneklidňující pocit, protože taková zemětřesení často znamenají probouzení se sopky k životu. Kráter Šinmoedake ale nevykazoval žádný únik kouře či popela a rozhlasem bylo oznámeno, že epicentrum se nacházelo poblíž města Kumamoto, okolo kterého jsme však před pár hodinami projížděli. Jelikož síť mobilních operátorů do těchto míst již nesahala, byli jsme personálem ujištěni, že vše je v pořádku.

Výstup na Karakunidake

Ráno jsme vyrazili na kole z Shinmoeso podél kráterového jezera Onami na náhorní plošinu Ebino. Odtud vede turistická trasa na nejvyšší vrchol Karakunidake (1 700 m), který se nachází na vyvýšené hraně kráteru.

Cestou nahoru se nabízí krásný výhled na Ebino, ale taktéž na kráterová jezera Fudo, Rokkannon a Byakushi a kráter Iózan. Tento vcelku malý kráter bývá díky své kolísající aktivitě častou příčinou uzavření přilehlých turistických cest a náhorní plošiny Ebino. I v čase naší návštěvy byl Iózan uzavřen, ale turistická cesta podél byla naštěstí volná.

Pohled na vrchol Karakunidake od kráterového jezera Onami

Pohled na vrchol Karakunidake od kráterového jezera Onami

Výhled z Karakunidake na kráter Šinmoedake (v popředí) a ostrý kužel...

Výhled z Karakunidake na kráter Šinmoedake (v popředí) a ostrý kužel Takachiho-no-mine

Přestože předchozí večer proběhlo zemětřesení, na vrcholu Karakunidake byl školní výlet asi 50 dětí. Japonce tedy zemětřesení evidentně nevyvedlo z normálu. Výhled z Karakunidake je za dobrého počasí nezapomenutelný zážitek.

Jako na dlani je vidět největší jezero Onami a především kráter stále lehce pokuřující sopky Šinmoedake. Za Šinmoedake vystupuje ostrý vrchol Takachiho-no-mine. Z Karakunidake jsme sestoupili příkrou stezkou podél jasně modrého kráterového jezera Onami.

Jízda na kole a další zemětřesení

Následující den jsme se rozhodli navštívit japonskou nejaktivnější sopku Sakuradžimu. Podél celého, téměř dokonale kruhového poloostrova tvořeného kuželem Sakuradžimy vede silnice. Je nutno podotknout, že ať už jste na poloostrově kdekoliv, tak v případě větší exploze jste vždy v dosahu tzv. sopečných bomb.

Sakuradžima

Sakuradžima

Kolem Sakuradžimy se lze projít po lávových polích a cítit všudypřítomné sopečné plyny. Od lávových polí jsme na kole šlapali na vyhlídkovou observatoř Yunohira, odkud je na Sakuradžimu nejlepší výhled.

Relaxační výšlap nám ale náhle zastavil automatický signál z mého mobilního telefonu, který varuje před přicházejícím zemětřesením. Naštěstí vše proběhlo bez problému a vyhlídky na kráter sopky jsme nakonec dosáhli. Ten působí skutečně nebezpečným dojmem, jak jsou jeho stěny rozeklané od pravidelných explozí.

Velké finále-zemětřesení Kumamoto

S nadcházejícím večerem jsme se již těšili do našeho téměř domácího onsenu Shinyu. Lahodná večeře následovaná relaxací v horkých lázních pod jasnou noční oblohou a měsícem téměř v úplňku však měly dostat vážnou trhlinu.

Uprostřed noci dorazilo další o mnoho silnější a delší zemětřesení než předchozí a důsledně otestovalo pružnost konstrukce dřevěného rjokanu. Naštěstí se vše obešlo bez vážnějších škod, pouze personál rjokanu nám ráno důrazně doporučil, abychom měli stále sbalená všechna zavazadla a byli kdykoliv připraveni na okamžitou evakuaci v případě možné exploze Šinmoedake.

Navzdory nočním událostem byla snídaně servírována do nejmenších detailů a byl nám popřán pěkný nadcházející den s plánovaným výstupem na Takachiho-no-mine.

Pohled do kráteru Ohachi (Mihachi)

Pohled do kráteru Ohachi (Mihachi)

Cesta na kole od informačního centra pod Takachiho-no-mine do Shinmoeso Inn

Cesta na kole od informačního centra pod Takachiho-no-mine do Shinmoeso Inn

Výstup na Takachiho-no-mine nám přerušil telefonát mého nadřízeného s jasnými zprávami, že musíme zrušit další plán naší cesty. Největší japonská sopka Aso, kterou jsme chtěli dále navštívit, explodovala, hrad v Kumamoto byl vážně poškozen a uzavřen a dálnice směrem na sever do měst onsenů Yufuin a Beppu je neprůjezdná.

Přesto jsme si výstup na Takachiho-no-mine užili. Byl krásný slunečný den s mimořádně dobrou viditelností, která nám umožnila ještě naposledy se pokochat a rozloučit se s pro nás nepochybně nezapomenutelným pohořím Kirišima.

Přes všechny události, informační centrum na úpatí Takachiho-no-mine bylo otevřené, ale návštěvníci, kromě nás, nebyli na vrcholu žádní, což se v Japonsku také jen tak nezadaří.

Sopky ostrova Kjúšú

1. Sakuradžima - je v současnosti jedna z nejaktivnějších japonských sopek. V průběhu jednoho roku je pozorována řada menších i větších explozí, které často zasypou přilehlé město Kagošima sopečným popelem. Žádné velké škody však obvykle nevznikají. Sopka byla ještě na začátku 20. století ostrovem. Exploze roku 1914 a silné výrony lávy ji spojily s pevninou. Zajímavostí je, že Sakuradžima je pouze malým průduchem na okraji obřího supervulkánu Aira, jehož kaldera tvoří kruhový záliv na sever od sopky. O aktivitě Sakuradžimy jsme psali nedávno zde.

2. Šinmoedake - je další japonský aktivní vulkán, který se pravidelně probouzí k životu. Zmíněný Shinyu Onsen byl díky blízkosti ke kráteru několikrát poškozen a po dlouhou dobu uzavřen. Veškeré turistické trasy po Šinmoedake byly dlouhá léta taktéž uzavřeny. Nadějí bylo nedávné zrušení vulkanické výstrahy. To se ale bohužel ukázalo jako velmi předčasné, protože sopka se opět probouzí k životu a výstraha 3. stupně aktivity uzavřela ještě širší oblast pro vstup a Shinyu Onsen může být opět v nebezpečí.

3. Na jih od Kjúšú se táhne pás vulkanických ostrovů až k Okinawě. Nejznámější z nich jsou Jakušima, Satsuma-Iwo-jima (součást kaldery Kikai) a Kučinoerabudžima. Ostrovy jsou zpravidla tvořeny vrcholky podmořských sopek. Více informací najdete zde.

4. Aso - další velmi aktivní sopka na Kjúšú, je také pouze malý průduch v největší japonské sopečné kaldeře, jejíž obvod činí úctyhodných 120 km.
Zemětřesení, o kterém pojednává tento článek, je v Japonsku pojmenováno jako Zemětřesení v Kumamoto, o němž jsme informovali zde a zde.

Autoři:



Nejčtenější

OBRAZEM: Nejlepší pláže světa. Chorvatsko v prestižní anketě není

Na celých osmi kilometrech Slunečního pobřeží nalezne člověk pláže pokryté...

Cestovatelský server FlightNetwork se rozhodl, že tentokrát opravdu vybere nejlepší pláže světa. Ne pro letošní rok, ne...

Za jídlem do Vratislavi. Polská gastronomie dokáže překvapit i pobavit

Jeden z nejjednodušších způsobů, jak ochutnat výbornou polskou kuchyni,...

Češi se dlouho dívali na polskou kuchyni skrz prsty a to je velká škoda. Současná gastronomie našich severních sousedů...



Vzhůru do Afriky. A s dětmi. Pohodová dovolená v Senegalu bez turistů

Senegalská vozidla a vozítka se vyznačují zběsilou konstrukcí a prakticky...

Není to typicky dovolenková destinace, kde byste potkali davy turistů, ale o to větší kouzlo Senegal má. S rodinou se...

VIDEO: Zaniklé tratě v Česku. Za kolejemi pod hladinou Lipna

Nádraží v Želnavě (Nové Peci)

V dnešním díle našeho historického seriálu se vydáme do nitra šumavských hvozdů. Trať směrem na České Budějovice...

Pořádné vybavení a prací prášek. Deset osvědčených dárků pro milovníky hor

Vysoká (754 m) a Schneeberg (2076 m) z Vápenné

Pokud chcete udělat radost někomu, kdo se rád toulá mimo civilizaci a zabloudí i do zasněžených hor, můžete najít...



Další z rubriky

Drsná, přitom krásná. V horské provincii Ha Giang najdete ryzí Vietnam

Průsmyk Quan Ba znamená v překladu Nebeská brána. Nabízí jeden z nejkrásnějších...

Ha Giang, provincie u hranic Vietnamu a Číny, je jednou z nejchudších částí Vietnamu. Když sem ale přijedete, objevíte...

Turistika made in Srbsko. S lokální cestovkou do kláštera i do jeskyně

Klášter Manasija se původně nazýval Resava.

Srbský venkov tají přehršel pokladů. Od zázračných divů přírody až po nádherné památky různých historických epoch. Pro...

Za jídlem do Vratislavi. Polská gastronomie dokáže překvapit i pobavit

Jeden z nejjednodušších způsobů, jak ochutnat výbornou polskou kuchyni,...

Češi se dlouho dívali na polskou kuchyni skrz prsty a to je velká škoda. Současná gastronomie našich severních sousedů...



Najdete na iDNES.cz