Langeoog (v překladu z fríštiny "dlouhé oko") tvarem trochu připomíná hokejku. Každoročně sem směřuje kolem 360 tisíc turistů. Zhruba polovina z nich pouze v rámci jednodenního výletu z Bensersielu. Jsou to většinou Němci, pak Holanďané a Skandinávci.
Delší dobu se tu rekreují hlavně rodiny s dětmi a senioři. Čisté a mimořádně slané moře spolu se vzduchem bohatým na jód podporuje léčbu astma, dýchacích obtíží, kožních ekzémů a různých alergií.
Ostrov je národním parkem
Rodiče nemusejí děti tolik hlídat, nehrozí jim střet s autem. Jedině snad šlápnutí do koňské koblihy. Ty se však velmi rychle odklízejí. Pohotovostní úklidové čety dbají na svou dobrou pověst. Odpadky nemají šanci se někde povalovat. Čisté prostředí lidi motivuje k tomu, aby se také chovali kulturně.
Téměř tři čtvrtiny ostrova tvoří národní park s nejvyšším stupněm ochrany. Divoké kachny nejsou vůbec divoké. Procházejí se mezi rekreanty po hlavní obchodní třídě, klidně odpočívají uprostřed ulice, zdřímnou si před vchodem na radnici. Nikdo je neohrožuje, umírají až sešlostí věkem. U plážového koše můžete očekávat návštěvu loudivého racka nebo jiných vodních ptáků, o které tu není nouze. Součástí národního parku je velká ptačí rezervace.
|
* V souvislosti s výskytem ptačí chřipky na Rujaně redakce iDNES zjišťovala, jak je to s Langeoogem. Podle aktuálních informací Německé centrály cestovního ruchu z 10.března 2006 není z ostrova hlášen žádný případ onemocnění. |
Motorizovaní turisté zaparkují vůz na některém z rozlehlých parkovišť v severoněmeckém přístavu Bensersiel a odtud pokračují v cestě trajektem.
Absolutní zákaz vjezdu na Langeoog se týká i ostrovanů, proto žádný domek nemá garáž. Kdo vlastní auto, trvale parkuje v přístavu na pevnině, stejně jako návštěvníci ostrova. Ráno jede do zaměstnání lodí, pak přesedne do svého vozu nebo se svěří městské hromadné dopravě. Zpátky zase naopak.
Rozvážku zboží obstarávají malé ekologické elektromobily, podobné autíčkům na setrvačník. Po rozvozu novin a pečiva zásobují obchody vším, co zrovna potřebují.
Mnoho stavení na Langeoogu má spíše skandinávský ráz
Mělčinová turistika
Na Langeoog, vzdálený od pevniny asi čtyřicet kilometrů, by se prý za odlivu mohlo jít v určitých místech i pěšky. Rozdíl mezi přílivem a odlivem dosahuje až šesti metrů. Raději to ale nezkoušíme. Nicméně brouzdání v mělkém moři, zahřívaném Golfským proudem, patří k oblíbeným relaxačním aktivitám.
"Mělčinová turistika" se však smí provozovat jen s průvodcem, který zná místní poměry a zaručeně ví, kdy "moře nebude doma". Ten pak turistům při troše štěstí ukáže i lachtany, dovádějící na písku. Vyjdete-li si na pláž za odlivu, spatříte pravděpodobně v uctivé vzdálenosti od pobřeží zástupy postaviček v trenýrkách nebo s vyhrnutými nohavicemi. Brodí se v místech, nad nimiž jindy plavou a pozorují život na dně moře.
Rozlehlé pláže s bílým pískem
Zdroj: Kurverwaltung Langeoog
Pohádkový vláček
Když jsme se po necelé hodince plavby vylodili na Langeoogu, bylo to jako v pohádce. Očekával nás elektrický vláček a zdarma nabízel svezení v pastelově barevných vagoncích s bílými nápisy Insel Langeoog. Červený hned za lokomotivou je určen pro dětské kočárky a invalidní vozíky. Dál si můžete vybrat modrý, zelený, žlutý nebo fialový.
Železnice, připomínající hračku, má jen dvě stanice: nástupní a výstupní. Jednu v přístavu, druhou v centru lázeňského městečka. Jezdí podle toho, jak odplouvá nebo připlouvá loď. Průvodčí vždy počká, až všichni v pohodě nastoupí, pak dá povel k odjezdu. Když je turistů hodně, vypraví dvě soupravy za sebou. Nikdo se netlačí, nikdo nikam nespěchá. Romantická jízda vláčkem trvá zhruba deset minut.
Hotelovým hostům odvážejí zavazadla koňské povozy nebo pikolíci s kárkami. Všude je blízko. Kufry na kolečkách se ale po dláždění z pálených cihel netahají, aby nedělaly rámus. Vozíky mají odpružená bantamová kolečka.
Chodí se pěšky a jezdí na kolech, která půjčují obchodníci na každém rohu. Jsou to většinou obyčejné bicykly, stabilní a pohodlné i pro seniory a sportovní antitalenty. Horská kola by se na tak placatém ostrově ani neuplatnila. Mírný kopeček je spíše výjimkou. Na jedné takové výjimce stojí vodárenská věž, atraktivní dominanta městečka. Stálá výstava v přízemí objektu má název Pitná voda pro Langeoog.
Kola se nekradou, domy nezamykají. Na pláž se rodiny vydávají s praktickými dřevěnými vozíky. Odvezou v nich vše potřebné ke koupání, slunění, sportování a hraní na písku, včetně malých capartů.
A když se venku ochladí, žádný problém. Možnosti koupání rozhodně nekončí. Jen místo na pláž míří rekreanti do některého z úžasných akvaparků a wellness-center, vybavených slanou mořskou vodou, vlnami, tobogány, vířivkami...
V jednom z akvaparků
Místo krčmy čajovna
K turisticky nejnavštěvovanějším místům na ostrově patří čajovna Ostfriesische Teestube Adde-Röben-Hus, jejíž historie spadá až do roku 1764, kdy podnikavý Adde Röben převzal hospodářskou správu Ostende, východní části Langeoogu. Tu v té době neosídlená střední oblast oddělovala od západní části Westdorf s pouhými padesáti obyvateli. Adde Röben začal farmařit a navíc získal povolení k odstřelu zajíců a racků, později také právo provozovat krčmu.
V další generaci ovšem převládali námořníci, loďaři a hoši spíše dobrodružné povahy. Nikdo se nevěnoval ani krčmě ani hospodářství. Až prapravnuk Adde Röbena, kapitán-lodivod Johannes Hoffrogge, opět navázal na rodinnou tradici a v roce 1967 postavil v přístavu stylovou čajovnu. Pojmenoval ji po svém předkovi.
Tradiční čajový obřad
Současný majitel Heiko Barenthin vlastní čajovnu od února 1994. Oživil zde starou východofrískou čajovou kulturu s tradičním obřadem. Nabízí hostům zážitek, s nímž se nikde jinde v Německu turisté nesetkají. Teemuseum v Norden udělilo panu Barenthinovi certifikát za popularizaci východofríského národního nápoje a obnovení tradice čajového obřadu.
Bílé stavení s doškovou střechou a stylovým interiérem stojí blízko přístavu. Kolemjdoucí a cyklisty již z dálky láká lahodnou vůní. Konvičky s čajem jsou stále připraveny na vyhřívaných podstavcích. Modrobílý design čajového servisu trochu připomíná cibulák. Východofríský čaj prý dodává životní optimismus a svěžest. Zásadně se sladí cukrkandlem zvaným Kluntje, dolévá smetanou a před prvním douškem nemíchá.
Instrukce, jak si čaj co nejlépe vychutnat, dostane každý host písemně v německé i východofríské verzi. Cukrkandl má být v šálku jako první. Smetana se do čaje přidává miniaturní zašpičatělou naběračkou pomalým litím po vnitřní stěně hrnečku. Postupovala jsem přesně podle návodu a zážitek byl opravdu skvělý. Dokonce se mi podařilo v šálku vytvořit i požadovaný smetanový obláček. K čaji se tradičně podává mandlový koláč s drobenkou.
Kdo nestihne celý čajový obřad, chce alespoň nakouknout a koupit si něco na památku v suvenýrovém krámku. Vedle nejrůznějších druhů čaje se tu prodává vše, co souvisí s jeho přípravou a konzumací. Paní prodavačka se nám ochotně věnuje, trpělivě radí, doporučuje a vysvětluje, ovšem v žádném případě ji nikdo nesmí fotografovat.
|
LANGEOOG Poloha: ze sedmi ostrovů ležících u východofríského pobřeží v Severním moři je Langeoog třetí zprava, pátý zleva |
Likér se slovenštinou
Další specialitu Langeoogu, likér Sanddorn, nám doporučila servírka Marika. Slovenku z Popradu jsme překvapili stejně jako ona nás. Mladá inženýrka ekonomie se svým přítelem-krajanem (přechodně barmanem) obsluhují hosty v restauraci Captains Dinner již několik let a slovenštinu ani češtinu tady ještě neslyšeli. A proč se za výdělkem vydali až sem? V gastronomii na fríských ostrovech sežene cizinec práci snadněji než v jiných oblastech Německa.
Sanddorn roste na ostrově v dunách kolem písčitých pláží. Je to trnitý keř, z jehož malých oranžových plodů, bohatých na vitamín C, se vyrábí čaj, šťávy, aperitivy a likéry. Oranžové kuličky zdobí také zmrzlinové poháry, ovocné koláče a jogurty.
Jako sladkou tečku jsme si dali osvěžující dezert Rosentraum. Je to vlastně růžová zmrzlina ve tvaru lichoběžníku, lemovaná bílým marcipánem. Vypadá jako plátek játrové paštiky, obalený špekem. Kromě šlehačky ji zdobí slazené okvětní lístky růže a čokoládové kuličky plněné růžovým likérem. Po sladké tečce následují sladké sny. Třeba o pohádkovém ostrově na severu Evropy, kde nikdo nikam nespěchá.
Typické plážové koše na pláži
Zdroj: Kurverwaltung Langeoog
Moin, Moin
Ze všech stran na ostrově slyšíme typický langeoogský pozdrav: Moin, Moin. Obyvatelé Langeoogu se tak vítají, loučí, zdraví v obchodě i na potkání. Jsou jich asi dva tisíce na deset až dvanáct tisíc turistů. Většinou se všichni navzájem znají. Nápis "Moin, Moin" zdobí suvenýry, čelenky, trička i některé domy. Nad vchodem do domu znamená něco jako "Vítáme vás!". A my při odjezdu si říkáme též Moin, Moin a myslíme přitom na návrat.
Tento článek Vám přináší SKY - časopis o cestování a aktivní dovolené.
Bližší informace naleznete na www.skymagazin.cz
Romantika bílých pláží na ostrově Langeoog |
Typické plážové koše na Langeoogu |
 Langeoog, přístav |
 Langeoog |
 Typické domky z červených cihel na ostrově Langeoog |
Akvapark v Langeoogu na stejnojmenném ostrově |
 Akvapark v Langeoogu na stejnojmenném ostrově |
Ostrov Langeoog |
