Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Orlické hory ničí dusík

aktualizováno 
Hradec Králové - Stav lesů v Orlických horách, které před 20 lety patřily k porostům nejvíce postiženým spadem sloučenin síry, se ani po dvou desetiletích nijak nezlepšil. Lesníci tvrdí, že kyselinu siřičitou, která na hory pršela za minulého režimu, teď vystřídala kyselina dusičná. Je to proto, že se do ovzduší dostává daleko víc oxidů dusíku zejména z prudce narůstající dopravy.

Alarmující stav lesů nejen v Orlických horách potvrzuje více než dvě stě odborníků, kteří nedávno vydali společnou zprávu, že české lesy nadále chřadnou.

Síru vystřídal dusík

"Orlické hory dostaly v minulosti zabrat ze všech českých lesů asi nejvíc. Je to tím, že na ně nepadají jen škodliviny z Čech, ale i z Polska, a to ještě ve větší míře. Dřívější síru vystřídal dusík zejména z dopravy, který má devastující účinek. Půdu okyseluje stejně jako síra. Kromě toho je to ale vynikající hnojivo, takže stromy po něm rostou rychleji, než by měly, nejsou tak pevné a jsou náchylnější k lámání, vymrzání i k napadení houbovými chorobami," říká zástupce vedoucího Správy Chráněné krajinné oblasti Orlické hory Zdeněk Záliš.

Podle výsledků sledování Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně klesly v období let 1988 až 1998 emise oxidu siřičitého z 2164 na 700 kilotun. Vzrostly naopak hodnoty oxidů dusíku ze spalin automobilů. Podle zprávy Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Opočno z roku 2002 spadne ročně na jeden hektar v Orlických horách 49 až 60 kilogramů dusíku.

Přetrvávající škodliviny v půdě potvrzují i největší vlastníci lesů v Orlických horách. "Nijak se to nezlepšilo. Přibyl dusík, který smrku chutná, ale dřevo je pak nevyzrálé a láme se," říká ředitel Kolowratských lesů Jaroslav Kohoutek.



Orlické hory

PŘEČTĚTE SI

České lesy vymírají, varují vědci. Za 40 let možná nebudou.

Pomůže víc listnáčů?

Alarmující zpráva vědců upozorňuje i na malý podíl listnatých dřevin. Podle nich jsou přirozené smíšené lesy a kdyby byl vývoj přirozený, rostly by v nich nejčastěji duby a buky. Podíl smrku by činil 11 procent a zastoupen by byl zejména na horách. Dnes smrky rostou na 53 procentech plochy českých lesů.

Odborníci z Orlických hor si však myslí, že razantní zvýšení listnáčů na horách je nereálné.

"Jsme rádi, když do lesů dostaneme pět, deset, případně dvacet procent listnáčů. Klimatické podmínky na horách listnáčům nesvědčí, nehledě na to, že vysoké zastoupení smrku na hřebenech je přirozené," říká Záliš.

"Na horách se po razantním kácení v 70. letech vysazovaly i listnáče, ale spíše vydržely smrky a kleče," říká Jiří Zatloukal, vedoucí lesní správy podniku Lesy Janeček Kvasiny.

Vědci radí, aby se nekácelo plošně a aby se vysazovaly stromy, které na dané místo patří. Nemělo by se dotovat třeba vysazování smrků ve středních polohách. Část vytěženého dřeva by měla zůstávat v lesích, protože je zdrojem živin pro různé rostlinné a živočišné druhy.

"Už nyní spolupracujeme s vlastníky a snažíme se na hřebenech, kde je stav horší, vybírat takzvaná biocentra, kde je les stabilnější a je tam i víc listnáčů. Tyto plochy chceme postupně rozšiřovat. Zda se záměr podaří, však budeme vědět až asi po třiceti letech," říká Záliš.

Někteří vlastníci si myslí, že by měl pomoci také stát. "Hospodaříme podle pravidel, které nám určuje lesní zákon. Stát však může dojít k názoru, že když se nedá ovlivnit působení prostředí, například přísun škodlivin, bude dobré, když v některých oblastech vyroste alespoň něco. Bude mít tedy jiné nároky na hospodaření, ale pak se musí změnit i pravidla," míní Kohoutek.

"Stát bude třeba chtít, abychom v některých lesích přestali hospodařit. To by nám ale musel nahradit stejně jako zemědělcům," tvrdí Zatloukal.

 

Orlické hory

Orlické hory

Orlické hory

Orlické hory, horské chaty na Suchém vrchu

Autoři:




Nejčtenější

Cyklovznášedlo Hydrofoiler XE-1 od novozélandské společnosti Manta5
Elektrokolo pro jízdu na vodě. Novozélanďani uvádí do předprodeje bombu

Novozélandská značka Manta5 vyvinula a začne brzy prodávat Hydrofoiler XE-1, speciální vodní e-kolo z karbonu, které využívá kombinaci technologií kluzáku či...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Další z rubriky

Větrný mlýn v Přemyslovicích
Kde mají Keltové svatyni a Švédové šance. Utajená místa uprostřed Moravy

Tohle rozlehlé území západně od Olomouce patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako stvořená pro nenáročné vycházky nebo projížďky...  celý článek

„Dnes už jsou bicykly o něčem jiném. Mají kola 29 palců, všechno je lehké z...
Hurikán, přepadení a 107 defektů. Jako první Čech objel svět na kole

Deset let příprav, tři roky dobrodružného cestování a pak dvě desítky let vzpomínání. V září uplyne 20 let od chvíle, kdy jeden z nejznámějších českých...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.