Muj deda pracoval jako pruvodci pro Compagnie Internationale des Wagons-Lits pd 1919-1939, nez jeho cast prevzala v ramci nemecke okupace na 2 roky Mitropa. Jejich uniformy byly v udobi W-L hnede, stejne jako ve filmu Vrazda v Orient expresu natocenem v 1974.

Pak po valce deda znovu pracoval pro Compagnie Internationale W-L do 1949, nez z ni komunisti vystoupili, ceskoslovenske odvetvi spolecnosti znarodnili, prejmenovali na Jidelni a Luzkove vozy, pruvodcim a jinemu vlakovemu personalu odebrali cestovni pasy.

Dedu nejdriv preradili na domaci vlaky a o rok pozdeji propustili protoze nebyl komunista a protoze meli prebytek personalu. Podobne dopadl jeho svagr, ktery byl sef-kucharem.

Deda jezdival behem sve kariery na ruznych trasach po Evrope, nejcasteji Praha - Rim a Praha Pariz, ale take se Simplon - Orient expresem.

Z Parize tehdy vyjizdel Simplon-Orient expres jako jeden vlak, ktery se v Belehrade rozdelil na sve dve vetve. Jedna vetev pod jmenem Orient expres pokracovala pres Nis a Sofii do Istanbulu, zatimco druha pod jmenem Simplon expres jela pres Skopje a Solun do Athen.

Jel jsem se Simplon expresem zacatkem ledna 1969 z Belehradu do Athen, cestu, ktera trvala 23 hodin. To uz to ale nebyl ten drivejsi luxusni vlak, jen normalni mezinarodni rychlik s pripojenymi nekolika luzkovymi vozy. Personal na uzemi Jugoslavie a az do Athen byl jugoslavsky, z jejich firmy KSR (Kola za spavanje i rucavanje).

Jizdenky bylo mozne objednat a koupit v Praze v Cedoku a byly prekvapive levne i s luzkovym priplatkem. Koupil jsem si 2. luzkovou tridu, ale protoze to bylo v zime a pasazeru bylo velmi malo, mel jsem cele kupe jen pro sebe.

Jugoslavsky jidelni vuz jel jen na jugoslavskou hranici a po nasledujici hodiny do Athen si cestujici bud koupil nejake obcerstveni/ kavu/ piti od pruvodciho - nebo si prinesl na cestu svoje vlastni jidlo.

Je to aspoň klimatizované? Anebo je to "historické" se vším všudy?

Vozy prošly před 15 lety rozsáhlou rekonstrukcí. Klimatizaci mají a mají i podvozky na 160km/h.