Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Oprava sloupu přinesla záhady

  8:27aktualizováno  8:27
Olomouc - Pětačtyřicet dnů - právě tolik zbývá restaurátorům na kompletní dokončení unikátní rekonstrukce sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci. Její obnova sice končí, po dvouletém restaurování však zůstanou některé záhady. Kvůli Trojici a její rekonstrukci také odborníci zkoumali nejen její stav, ale například to, jaké počasí vládne nad centrem města a další netradiční věci.

"Hlavní lešení jsme sundali, budeme potřebovat už jen některá malá lešení na dokončení prací na sochách," říká Ladislav Werkmann, majitel firmy, která památku rekonstruuje. Lešení a plachty, které kryly restaurátory před nepřízní počasí, sice skrývaly krásný sloup. I ten však ukrýval svá tajemství, o kterých doposud nevěděli historici ani památkáři. Objevili je teprve restaurátoři.

Objev hlavy muže
"U reliéfu sv. Filipa jsme objevili malou kamennou destičku, která měla naprosto pravidelný tvar. Bylo to zvláštní. Mysleli jsem, že něco skrývá, tak jsme ji sundali. Pod ní ale nebylo vůbec nic. Žádný reliéf ani třeba závada kamene," vypráví Werkmann. Teprve poté si restaurátoři všimli, že přímo na destičce je málem neviditelná rytina. Když ji očistili, objevil se profil, hlava muže - pravděpodobně Krista.

ČÍM JE OPRAVA MIMOŘÁDNÁ

- poprvé v dějinách sloupu se snášely dolů všechny kovové prvky, například hlavní sousoší Trojice a sousoší Nanebevzetí Panny Marie
- restaurátoři museli ze sloupu snést 8 velkých pískovcových soch a 12 soch světlonošů
- při žádné předchozí opravě se dosud nerozebíraly balustrády a schodiště

CO JEŠTĚ SLOUP ČEKÁ

- restaurování balustrád, na ně pak budou osazeny sochy světlonošů a ozdobných váz
- restaurování obvodových schodišť
- dokončení obnovy prvního patra a přízemí sloupu
- restaurování žulových obvodových stupňů
- osazení litinových řetězů
- restaurace mříže ve vchodu do kaple, doplnění dlažby uvnitř a oprava oken a rámů

"Je to těžko vysvětlitelné," míní restaurátor. "Proč to autor nevytesal přímo na plochu kamene? Měla to být zkouška? Nevím," kroutí hlavou. Vlevo na římse je totiž podobná rytina. "Je to také hlava, ale nic víc není znatelné," prozradil restaurátor Werkmann.

Stopy po úchytech
Záhadou také zůstávají stopy po úchytech, které restaurátoři viděli nahoře na sloupu. "Pravděpodobně měly držet nějaký znak, emblém nebo snad monogram. Ze sloupu ale musel zmizet už dávno v minulosti. Nejsou o něm žádné záznamy v literatuře," říká restaurátor, který má několik vlastních teorií také o třetím tajemství Trojice.

Tajemná komnata
Pod kaplí, která je uvnitř těla sloupu, objevili restaurátoři při geologickém průzkumu volný prostor. Stejně vysoký a také zaklenutý tak, jako je kaple. "Nevíme, proč tam tento prostor je. Byl uzavřený kamennou pokličkou. Možná kvůli vysoušení základů. Nebo jen stavitelé Trojice šetřili a základy sloupu udělali tak, že protáhli do země obvodové zdivo," míní Werkmann.

Záhadu tajemné komnaty nevyřešil ani reflektor s fotoaparátem, který restaurátoři spustili dolů. "Takže je z toho spíš veselá historka. Najednou přiběhli lidé s fotografiemi, že jsme objevili pod Trojicí tajnou chodbu. Na fotkách bylo skutečně jedno tmavé místo, které připomínalo vchod. Jenže nakonec z toho byl jen stín foťáku vržený reflektorem," usmívá se restaurátor.

Památkáři se dosud novými objevy na trojici nezabývají. "Zatím. Určitě má ale smysl je dál zkoumat," řekl František Chupík z Památkového ústavu v Olomouci. "Jsou důležité jako nové poznatky a také mohou zapadat do určitých souvislostí, například s vývojem sochařství nebo archeologických nálezů," dodal.

Lidé mají o sloup zájem
I když zřejmě nebudou nikdy všechny trojiční záhady vyluštěny, o památku je mezi lidmi velký zájem. "Téměř každý, kdo si k nám přijde pro informace, se ptá, kdy bude Trojice opravená. Zajímají se zahraniční turisté i místní lidé," říká Jitka Lučanová z informačního centra radnice.

Rekonstrukce Trojice začala 3. června 1999. Loni 30. listopadu byla zapsána do Seznamu UNESCO. Konec rekonstrukce je naplánován na 31. srpna.

Muselo se zkoumat i počasí
I naprosto netradiční věci studovali odborníci před tím, než se mohlo začít s rekonstrukcí Nejsvětější Trojice. Aby památka UNESCO byla kvalitně opravená a její stav vydržel, museli na specializovaných studiích pracovat historici, geologové, meteorologové, architekti, technologové či chemici.

"V žádném případě je nepovažujeme za samoúčelné – jejich smyslem je využít všech možností, které poskytuje soudobá věda pro zajištění optimálního stavu památky. Spolu s tím je povinností předat dalším generacím maximum informací, které mohou posloužit předpokládaným dalším zásahům," tvrdí odborníci.

Všechny zmíněné průzkumové zprávy jsou doplněny tabulkami, grafy a především fotografickými přílohami. "Je zcela výjimečné, aby se kvůli rekonstrukci památky dělalo tolik studií. Trojice je však velmi významná," tvrdí i restaurátor sloupu Ladislav Werkmann.

Vyhodnocování zpráv
Jedna ze studií například měla za úkol detailně prověřit a vyhodnotit všechny archivní zprávy o Trojici ze staré a novější literatury. Jednou z pozoruhodností, kterou historici našli, byla zpráva o tom, že v roce 1754 byla Trojice opatřena celoplošným povrchovým bílým nátěrem. To dokázal také mikroskopický průzkum.

Zároveň ovšem upřesnil, že zřejmě nešlo o čistě bílý nátěr, ale spíš o mramorování.
Při uměleckohistorickém průzkumu museli odborníci například důsledně rozlišit, jak se jednotliví umělci – kameníci a sochaři - podíleli na stavbě sousoší od jeho vzniku v roce 1716 po současnost, a také nakolik byly tyto předcházející restaurátorské zásahy z dnešního pohledu vhodné.

Z čeho je Trojice
Nezbytné bylo také prověřit, jaké horniny byly v minulosti na stavbu Trojice použity. Pro přesné stanovení používali odborníci speciální laboratorní analytické metody. Formou vrtaných sond také přesně zjistili hloubku založení sloupu jako celku (mezi 190 – 220 cm) a vyhodnotili složení a charakter podkladových vrstev. Zjistili například, že prostor mezi založením sloupu a rostlým terénem vyplňují navážky s organickými zbytky. Podle nich se zřejmě jedná o pozůstatky tržiště. To bylo v místech Horního náměstí od raného středověku.

Statika vyhovující
Dobrou zprávou byl zcela jistě závěr stavebně statického posudku: vyhovující. Relativně dobrou statiku získal sloup zřejmě díky poměrně dlouhé době budování. Rostl téměř 40 let. Zvolna narůstající hmotnost stavby tak měla vždy dostatek času k stabilnímu usazení.

Odborníci museli vyhodnotit dokonce i klima přímo v centru Olomouce. "Hodnotící studie se zaměřením na centrální část historického jádra města má značný význam především pro stanovení optimálního ochranného režimu sloupu po restaurátorském zásahu," tvrdí odborníci. Usoudí z toho také to, jaké materiály jsou vhodné pro restaurování.

Co je jak vysoké
Další studii, kterou prováděli, bylo kontrolní měření výšky některých olomouckých dominant. Ta stanovila skutečnou výšku sloupu v konfrontaci s dalšími výškovými dominantami historického jádra města. Pro vlastní restaurátorský zásah je její význam jen velmi omezený, odborníci předpokládají, že bude nutná pro stanovení budoucího ochranného režimu.

Předběžné studie se nevyhnuly ani zkoumání vybraných děl Ondřeje Zahnera. Srovnávací studie tvorby a charakteristických formálních znaků hlavního autora sochařské výzdoby sloupu sloužila k seznámení se s pojetím soch a umožnila restaurátorovi bezpečně rozlišit autorské doplňky a korekce od zásahů pomocníků, případně restaurátorů.

Na trojici se před rekonstrukcí vyneslo také radarové zařízení. Tato aparatura zhodnotila hloubku zapuštění kovových trnů, což mělo zásadní význam pro zabezpečení životnosti značně poškozené hlavice sloupu.

Pětatřicetimetrový barokní sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (na archivním snímku z 13.9.1993)

Socha z vrcholu olomouckého sloupu Nejsvětější trojice

Socha z vrcholu olomouckého sloupu Nejsvětější trojice

Výstava o olomouckém sloupu Nejsvětější trojice

Výstava o olomouckém sloupu Nejsvětější trojice

Poprvé od zapsání na seznam UNESCO mohou Olomoučané a návštěvníci města zhlédnout odhalený sloup Nejsvětější Trojice, zakrytý přes rok lešením. Odborníci považují opravu 35 metrů vysoké památky za jednu z nejrozsáhlejších prací v tuzemsku. "Při průzkumu jsme objevili také tajnou místnost schovanou ve vnitru vzácné památky," uvedl restaurátor Ladislav Werkmann. Opravu sloupu za necelých 17 milionů korun stihli kamenosochaři za necelý rok a půl. Na pracích se přitom vystřídala stovka lidí.

Poprvé od zapsání na seznam UNESCO mohou Olomoučané a návštěvníci města zhlédnout odhalený sloup Nejsvětější Trojice, zakrytý přes rok lešením. Odborníci považují opravu 35 metrů vysoké památky za jednu z nejrozsáhlejších prací v tuzemsku. "Při průzkumu jsme objevili také tajnou místnost schovanou ve vnitru vzácné památky," uvedl restaurátor Ladislav Werkmann. Opravu sloupu za necelých 17 milionů korun stihli kamenosochaři za necelý rok a půl. Na pracích se přitom vystřídala stovka lidí.

Poprvé od zapsání na seznam UNESCO mohou Olomoučané a návštěvníci města zhlédnout odhalený sloup Nejsvětější Trojice, zakrytý přes rok lešením. Odborníci považují opravu 35 metrů vysoké památky za jednu z nejrozsáhlejších prací v tuzemsku. "Při průzkumu jsme objevili také tajnou místnost schovanou ve vnitru vzácné památky," uvedl restaurátor Ladislav Werkmann. Opravu sloupu za necelých 17 milionů korun stihli kamenosochaři za necelý rok a půl. Na pracích se přitom vystřídala stovka lidí.

Autoři: ,




Nejčtenější

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Další z rubriky

Hřbitov sovětských zajatců
Na moravském konci světa. Putování kolem nejvyššího kopce Malé Hané

Na tomto výletě davy určitě nepotkáte. Budete se totiž pohybovat po jednom z našich vnitrozemských „konců světa“, kde nevedou žádné hlavní silnice ani...  celý článek

Sbaleno a jedeme na prázdniny k příbuzným a známým na venkov.
Konečně volno. Kam pojedeme? Romantické začátky turismu v Československu

Letovisko. To slovo voní sluncem, lesy, vodou a svobodou prázdnin. První republika je milovala, chlubily se jimi obce od Krušných hor po Beskydy.   celý článek

Turisté na vrcholu Sněžky
Přírodní „Václaváky“ v Česku. Fenomén, který nechceme, ale máme

Patří mezi nejkrásnější místa v Česku, mají ale jednu velkou vadu na kráse: v sezoně je lepší se jim vyhnout. Velká parkoviště, restaurace, kiosky a přetížené...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.