Olymp překoná i moře

- Moře a památky - to je zřejmě to první a většinou jediné, co našince napadne, když slyší Řecko. Olympská riviéra však nabídne něco navíc - hory. Z míst v okolí městečka Litochoro ležícího na úpatí proslulého Olympu se lze vydat až na jeho vrchol, k bájným bohům, do výšky 2917 metrů. Pouhých dvacet kilometrů od moře se tak ocitnete v přírodní rezervaci, kterou v roce 1981 vyhlásilo UNESCO.

Flora a fauna Olympu, jenž je i Národním parkem Řecka, vyvolávají ohromný zájem znalců vždyť mnoho druhů rostlin a zvířat lze vidět pouze na této hoře. Čtyři vegetační pásma se vzájemně prolínají a přecházejí od prvního se stále zelenými duby a kaštany přes druhé s buky, jedlemi a smrky po třetí pásmo jehličnanů a nakonec vrcholky pokryté mechem a vzácnými druhy rostlin, z nichž třiadvacet existuje pouze na Olympu. Kromě bohaté vegetace a měnící se krajiny lze cestou na vrchol obdivovat vodopády Enipea a navštívit i modlitebnu kláštera Agios Dionysios ze 16. století. Výstup na horu není příliš obtížný, ovšem vyžaduje důkladnou přípravu. K přenocování je možné využít přírodních i umělých úkrytů. Ti, kteří sázejí na jistotu, si mohou nocleh zajistit před výstupem v některé z místních cestovních kanceláří. Tam jim také budou k dispozici brožurky a mapy, stejně jako průvodci. Krásná příroda a navíc tradiční vesnice s kapličkami, kláštery a byzantskými kostely přivítají turisty, kteří se vydají jižně z Litochora do podhůří tzv. Dolního Olympu.

Při návštěvě například osady Starý Pantaleimon se člověku mimoděk vybaví slavný film Řek Zorba. Turista si sice může zprvu při návštěvě těchto vesnic připadat jako vetřelec, tak silná je jejich atmosféra, nicméně vesničané ho nenechají osamoceného. Vtáhnou jej do naprosto jiného života, kde jako by se zastavil čas, nikdo nikam nespěchá a lidé odsud povzneseně shlížejí na pobřeží, na chaos u moře. Starověké hry mohou diváci sledovat v antickém divadle v Dionu. Toto posvátné místo Makedoňanů leží severně od Litochora, asi pět kilometrů od pobřeží, a jeho jméno je spojováno s otcem olympských bohů, Diem. Nálezy v Dionu dokazují bohatou historii jeho (první vrchol rozvoje je v letech 414 až 399 před naším letopočtem) i Makedoňanů. Město bylo postaveno velmi chytře se sítí pravoúhlých silnic, které byly vyloženy plochým kamenem a vedly nejen před domy soukromníků, ale i veřejných budov a dílen. Zvláště zajímavá je stavba lázní s dokonalým systémem dodávky vody a kanalizace z hliněných a olověných odpadových rour. Svatyně bohů s divadlem, řeckým i římským, a stadion byly objeveny na velkém prostoru za hradbami archeologického města, což ukazuje, že nesloužily pouze náboženským účelům. Kromě procházky archeologickým areálem lze v Dionu navštívit i muzeum, které velmi přehledně vypovídá o každodenním životě jeho starověkých obyvatel. Z množství exponátů zaujmou především nejstarší varhany na světě.