Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Olomouc by bez kašen nemohla být

  13:48aktualizováno  13:48
Dnes se spolu se čtenáři olomoucké přílohy MF DNES vydáme na obhlídku Olomouce a především po krásných kašnách, které v tomto městě jsou. Kašna Tritónů, Merkurova, Herkulova, Caesarova, Jupiterova a Neptunova kašna tvoří dominanty města. Vznikaly mezi lety 1683 a 1734 a každá z nich je nějakým specifickým způsobem zapsána do městských kronik. Ať už se kašna jmenuje po své domnělém zakladateli Ceasarovi nebo, že v hluboké totalitě musela jedna z nich ustoupit nákupnímu středisku Prior.

Neptunova kašna

Kašna stojí na horní straně Dolního náměstí poblíž ústí Panské ulice. Nádrž má půdorys kruhu, prolomeného na čtyřech místech do tvaru rovnoramenného kříže. Vnější profilace nádrže je jednoduchá. V jejím středu je na čtyřech pilířích umístěno na nízkém podstavci sousoší. Spodní část tvoří polopostavy čtyř vzpínajících se mořských koní, nad nimi v nadživotní velkosti stojí socha Neptuna, držícího trojzubec směřující k vodní hladině. Jedná se o nejstarší z olomouckého souboru kašen. Nádrž zhotovil kamenický mistr Václav Schüller. Autorem sousoší dokončeného pravděpodobně v roce 1683 je gdaňský rodák Michael Mandík (okolo 1640 až 1694), což je patrné i ze signatury MAN/DIK/FE na skalisku pod postavou Neptuna.

Jupiterova kašna

Kašna stojí na Dolním náměstí poblíž kapucínského kostela. Na masivním podstavci původně stávala robustní socha sv. Floriána, kterou vytvořil, stejně jako nádrž, v roce 1707 Václav Render. Spolu s ním se na vzniku díla podíleli Jan Jakub Kniebandl a malíř František Arigone, autor polychromie původní sochy. Socha sv. Floriána byla za necelých dvacet let po vybudování kašny snesena a přemístěna do městského dvora ve Skrbeni. Její místo zaujalo sousoší Jupitera s orlem, které je dílem sochaře Filipa Sattlera z let 1734 až 1735. Římský bůh Hromovládce stojí s vykročenou pravou nohou a levou rukou opřenou v bok, přidržuje přes celé tělo přehozený plášť a ve zvednuté pravé ruce svírá svazek blesků. U jeho nohou stojí orel s rozepjatými křídly.

Caesarova kašna

Kašna stojí poblíž radnice, kde nahradila starší kašnu Spravedlnosti, která zde stávala od 16. století. Půdorys kašny je pravidelný útvar, v němž se střídá šest konvexních úseků kruhu se šesti ostrými rohy. Uprostřed kašny jsou čtyři pilíře, na nichž osazeno imitované skalisko se dvěma vousatými vodními muži symbolizuje soutok řek Moravy a Dunaje, z nichž jeden drží štít se znakem Moravy (orlici) a druhý štít se znakem Dolních Rakous (pět letících orlů). Nad nimi sousoší vzpínajícího se koně s jezdcem - římským vojevůdcem, domnělým zakladatelem města Olomouce, Gaiem Juliem Caesarem. Autorem kamenické části je Václav Render, sousoší je mistrovským kusem Jana Jiřího Schaubergera, které vytvořil během roku 1725.

Herkulova kašna

Kašna stojí před radnicí, do roku 1716 na místě sloupu Nejsvětější Trojice. Nádrž má jednoduchý půdorys. Základem je čtverec, jehož strany jsou ve středu prolomeny půloválem. Kamenná nádrž je z vnější strany jednoduše profilovaná. Uprostřed nádrže je na kamenných pilířích umístěna socha Herkula v nadživotní velikosti, s kyjem v pravé ruce. V levé ruce drží šachovanou orlici (symbol města), kterou chrání svým tělem před dorážející sedmihlavou hydrou ve spodní části sousoší. Na jejím těla je signatura MANDIK ozdobnou šifrou. Autorem nádrže je kameník Václav Schüller. Vlastní sochu řeckého boha Herkula vytvořil v letech 1687 až 1688 Michael Mandík.

Merkurova kašna

Půdorys nádrže je kruhový, se střídajícími se konkávně a konvexně zprohýbanými úseky. V jejím středu na třech pilířích spočívá kruhové skalisko s postavou římského boha obchodu a dopravy Merkura, který ve zdvižené pravici svírá hůl s dvojicí spletených hadů. Na hlavě má helmici, na nohou symbolická křidélka a kolem těla rozevlátý pláštík. U nohou sedí andílek. Kamenické práce jsou spojeny se jmény Václava Rendera a Jana Jakuba Kniebandla. Tvůrcem sochařské části je Filip Sattler. Kašna byla dokončena v roce 1727. V roce 1977 byla demontována v souvislosti s výstavbou Prioru a v roce 1982 znovu osazena s mírným odklonem od původního místa.

Kašna Tritónů

Kašna byla na současné místo přemístěna v roce 1890. Do té doby stávala na malém náměstíčku na rozcestí ulic Denisovy, Ztracené, Ostružnické a Pekařské, kde byl později vystavěn nový nárožní dům. Uprostřed nádrže jsou čtyři pilíře nesoucí samotné sousoší. To je komponováno ve dvou úrovních, vzájemně oddělených rýhovanou mušlí, kterou nesou dva vodní muži spolu se dvěma delfíny. V mušli je umístěna postava chlapce, stojícího na skále porostlé vodními rostlinami a vedoucího na řetězech dva okřídlené vodní psy. Inspiračním zdrojem kašny byla římská kašna od Gianlorenza Berniniho. Kašna byla vybudována v roce 1709. Autorem kamenické části je Václav Render. Vlastní sochařská realizace je dílem neznámého mistra.

ZDROJ: Seznam nemovitých kulturních památek Olomouce
 

Herkulova kašna na olomouckém náměstí.

Autor:




Nejčtenější

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Další z rubriky

Pekelné doly
VIDEO: S motorkáři nejsou žerty. Pekelné doly zná každé malé dítě

Největší pískovcové podzemí v Evropě v údolí Svitavky mezi obcemi Velenice a Svitava milují nejen motorkáři, ale také děti a běžní turisté. Jeskyně jsou totiž...  celý článek

Hřbitov sovětských zajatců
Na moravském konci světa. Putování kolem nejvyššího kopce Malé Hané

Na tomto výletě davy určitě nepotkáte. Budete se totiž pohybovat po jednom z našich vnitrozemských „konců světa“, kde nevedou žádné hlavní silnice ani...  celý článek

„Dnes už jsou bicykly o něčem jiném. Mají kola 29 palců, všechno je lehké z...
Hurikán, přepadení a 107 defektů. Jako první Čech objel svět na kole

Deset let příprav, tři roky dobrodružného cestování a pak dvě desítky let vzpomínání. V září uplyne 20 let od chvíle, kdy jeden z nejznámějších českých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.